ÚNOS, ALE KAM...? část 5. Autor: Kazouh

Hodnocení

Mám hlad, blbý teď o tom vůbec mluvit, ale více mne stejně trápí žízeň. Ruce mám spojené v zápěstí za zády a připoutané k vysoké pelesti postele , na které jsem před chvílí ještě ležel pevně připoután. Jsem tak předkloněn a druhý úvaz mi zvrátil hlavu dozadu, těsně stáhnutý nákrčník mne docela trápí a to jsem ještě slabý po dlouhém ležení a předchozím zranění. Tedy vůbec nic příjemného. Na cévku i na kolík v zadku jsem si už zvyknul, ještě jsem ale nerozdejchal ten kroužek v žaludu. Ale stejně mne teď nejvíc trápí hlad a žízeň.

Tracy mne pravidelně kontroluje, změří mi tep a důsledně se vyhýbá se se mnou nějak kontaktovat. Kontroluje mne v určitých intervalech, vždy když vejde myslím, že už jde pro mne avizovaná eskorta, dost mne to nervuje. Nevím proč, ale od eskorty nečekám nic dobrého. Ostatně navrhla to doktorka a ta se mne už dost natrápila. Jenže eskorta stále nikde. Takže jsem si na Traciny kontroly zvyknul a přestal jsem reagovat na vrznutí dveří, když Tracy vcházela do pokoje. Taky moje pozice a stav způsobily, že jsem byl po čase hodně unaven a začal jsem být k okolí skoro netečný.

Důsledkem pak bylo to, že když se eskorta konečně dostavila, zaregistroval jsem to až, když mne neznámá osoba začala odvazovat, protože jsem byl na pokraji mdlob. Už mi bylo jedno, kdo co se mnou udělá, protože jsem byl fyzicky i psychicky zcela vyřízen. Najednou jsem z ničeho nic ožil, ruce jsem měl volné a v jedné ruce jsem měl kelímek s vodou. Ani jsem nepřemýšlel, jak se to stalo a co s tím mám dělat a hltavě jsem si přihnul.

Sakra, mám roubík. Celý jsem se polil.

Probral jsem se. Žízeň byla už nesnesitelná, ale evidentně tady ze mne někdo dělá idiota.

Vybral jsem se z posledních sil a zaostřil zrak na přítomné osoby. V mých očích bylo několik nevyřčených otázek a zvědavost.

Pokud jsem si kdy nějak představoval ochranku jako gorily typu Arnolda Swarzeneggera v nejlepších letech, tak právě dvě z těch největších stály přede mnou a děsně se řehtaly. Má představa však souhlasila jen co se týče výšky a masivnosti svalstva. Hlavu měly skrytou pod koženou kuklou s otvory pro oči a ústa. Na krku měli chlapci masivní obojek. Až do pasu měli holé tělo, jen v prsních bradavkách měly vetknuté malé kroužky a tyčinku, na zápěstí měli masivní kožené náramky s kovovými kroužky a na rukou kožené rukavice bez prstů. Na nohou měli těsné, pravděpodobně kožené, nohavice s vybouleninou na přirození, což připomínalo hokejový suspenzor. Kolena měli krytá chrániči jako skateboardisti a na nohou těžká bagančata s kovovou špičkou. Všechny doplňky byly v černé barvě.

" Chcete si to s tím zmetkem vyměnit?" zahřmělo znenadání ode dveří. Více už ve dveřích stojící doktorka nemusela dodávat. Jedna gorila mi cosi bleskově omotala kolem koulí a bolestivě zatáhla. V ten moment jsem byl na všech čtyřech s myšlenkou, že mi koule to hovado urvalo. Chtěl jsem si to rukou zkontrolovat, ale druhý mi nasadil vodítko k obojku a zatáhnul, takže jsem se musel po čtyřech vydat směrem, kterým mne táhnul, první to doprovodil kopancem do zadku, pohybem provázku na koulích mi jasně dával najevo, kdy mám zastavit. A zastavit mne donutil v zápětí, protože doktorka je hned tak nehodlala propustit.

" Máte dost velké zpoždění, holomci!"

" Odpusťte paní doktolko, ale měli jšme mimožádnou akši." Odšišlal ten co mne ved na vodítku. Evidentně mu něco v ústech bránilo v normální mluvě.

" To má být jako omluva!?" zlověstně zvýšila hlas doktorka

" Ano, paní doktolko, byli jšme mimo šektol u Lady Há!"

" Fantazie, vážně jste tam byli?" nečekaně doktorka změnila barvu hlasu.

Goriláci byli evidentně potěšeni změnou situace a tak pouze kývli hlavou.

" Herkules je na devitce?" zvídala lékařka s nejasnou zaznívající touhou.

" Už je v separaci, zlobil." Uchechtl se za mnou stojící kolos.

" No to je sice mrzuté, ale ne neřešitelné, že. Tak vemte tototo zmetka a ať je co nejrychleji v přípravně!"

Dvojí zaškubání za koule a pohyb vodítka mne vyvedlo na chodbu. Po kolenou. Mamlasové mne vůbec nešetřili, šli normálním krokem a já mezi nimi musel po čtyřech hodně kmitat. Takže jeden mne málem uškrtil na obojku, druhý mne neustále okopával kovanou špičkou a tahal za zbytek mých koulí. Na chodbě byly hladké dlaždičky, to je taky nápad dávat to na podlahu a ještě na chodbu, takže mi to děsně klouhalo. Za chvíli jsem tak byl fyzicky definitivně vyšťaven. Od kastrace nebo uškrcení mne zachránily otevřené dveře. Goriláci se mnou smýkli dovnitř a v momentě mne připoutali k černému kříži tvaru X na stěně. Nestačil jsem se ani moc rozhlédnout po místnosti, protože jsem ještě před připoutáním obdržel nějakou škrabošku na oči. Byl jsem totálně oslepen. Ihned po připoutání mne moje eskorta opustila.

Byl jsem v hrozné nejistotě. Přemýšlel jsem, co teď se mnou bude. Při sprintu po čtyřech jsem neměl čas moc co prohlížet, světlé stěny v příšeří chodby s dlaždičkovou podlahou v kombinaci červených a černých hladkých obdélníčků mi trochu v hlavě utkvěly. A pak taky ta podivná uklízečka, ze které jsem viděl jen červené baletky s děsným podpatkem a s lakovanými punčochami za uklízecím vozíkem.

...::: Tip pro Vás: Pštrosí šimrátko - fialové od Sportsheets :::...
Sexshop Sexujte.cz

Celou dobu jsem si myslel, že jsem v místnosti sám. Uplně jsem se lekl, když mne pojednou někdo vzal za bradu.

" Jsi odporný zmetek a pokud nechceš takovým zůstat, budeš poslouchat přesně co ti teď řeknu. Pokud náhodou by jsi nechtěl spolupracovat dle mých regulí, pak tě upozorňuju, že zemřeš žízní."

Kýval jsem jako o život, tedy přesněji: kýval jsem o holý život. Žena, která teď ke mně mluvila, věděla dobře o mém stavu. A ten hlas…., jako bych ho už někde slyšel

" Výborně, začátek se pro tebe vyvíjí slibně. Takže dostaneš odměnu. K tomu, tě ale musím zbavit roubíku. A tady by mohl být velký kámen úrazu. Takže dopředu říkám, uvolním ti roubík, ale nebudeš nic, ale vůbec nic říkat natož řvát. Jasný?"

Znovu jsem usilovně kýval o život.

" Správně, zatím dobrý." Spokojeně konstatovala neznámá. Něco mi zatlačilo na roubík, který se pojednou zmenšil, takže po uvolnění řemení mi ho neznámá dáma pohodlně vytáhla.

Zbyla mi po něm v ústech latexová pachuť spojená s nějakou nemocniční dezinfekcí. Škraně, mi mírně brněly po uvolnění toho dlouhého nafouknutí, jazyk se mi pomalu probíral a mohl jsem ho i postupně ovládat, ale v hubě jsem měl děsné sucho, které mi nedovolilo ani promluvit přes přísný zákaz. Otvíral jsem jen hubu jako kapr na suchu.

" Sandy ti teď podá sklenici vody, pij pomalu."

Hlas přišel tentokrát zpovzdálí a já ucítil, že u mne stojí ještě někdo jiný. Na rtech jsem ucitíl studenou sklenici a vzápětí jsem obdržel vodu. Pil jsem hltavě. Dokonce jsem dostal i dvakrát přidat. Potom jsem dostal i najíst, nějaké maso a chleba, starší chleba. Ale hlad i žízeň byly pro tuto chvíli částečně uspokojeny. Poté jsem zase osaměl.

Nevím jak dlouho jsem byl upoután u kříže, ale už jsem cítil brnění v horních končetinách a začalo se mi dělat šoufl. Vzápětí se u mne objevila opět moje neznámá.

" Doposud jsi spolupracoval, tak si to nyní nepokaž.. Otevři hubu a vyplázni jazyk."

Něco v jejím hlase mne varovalo abych to nedělal, ale dosavadní zážitky mne přesvědčily, abych velitelku poslechl. Vyplázl jsem jazyk.

" Pořádně ho vyplázni, …to je ono!"

Nějaké kleště mi chytly jazyk a vytáhly na maximální možnou míru. Potom mi neznámá něco zatlačila do úst a čímsi mi sevřela jazyk. Musela to být nějaká forma roubíku, zase jsem měl plná ústa a navíc jazyk pořádně vyplazený ven a už jsem s ním ani nemohl pohnout. Ještě jsem ani nepomyslel proč se tak stalo, když mne totálně překvapila bodavá bolest uprostřed mého jazyka.

Ta ženská mi ho propichla!!

A kdyby zůstalo u jednoho vpichu. Ono jich bylo hned pět, ale co mi tam dala to teda nevím.

Páni, tak já mám provedený piercing jazyka a hned pětkrát. Ač to bylo bolestivé, vzrušilo mne to. Najednou mi to čímsi polila a já myslel, že mi upálila jazyk

" Uááááá!" uniklo skrz roubík a zaslzel jsem

" Smrade, zatím se to s tebou dalo, tak nedělej blbosti , dezinfekce je nutná."

Sice slova jsou významově zlověstná, ale vyznělo to spíše konejšivě. Asi proto, že mi omylem natřela i nos a dezinfekce se mi dostala i do nosních dírek. Najednou jako bych přišel o nos, vůbec jsem ho necítil

Vtom jsem pochopil, přes nosní přepážku mi projela další jehlice a vzápětí mi tam bylo něco vetknuto.

" Ten kroužek ti bude slušet, jako volovi, ha ha ha."

Takže v nose mám kroužek asi jako na penisu, dovtípil jsem se. Tajemná žena však nehodlala končit. Po mém nose jsem dostal ozdoby taky na ušní lalůčky a nakonec se dáma věnovala mým prsním bradavkám. Tady to ale neskončilo pouhým propíchnutím a vetknutím. Bradavku mi chytla do nějakých kleštiček, které natáhla na co nejvyšší míru. V ten moment jsem hulákal i přes roubík. Poté natáhnutí bradavky povolila a bradavku propíchla a do otvoru něco vsunula. Pak bradavku znovu natáhla, na tu natáhnutou bradavku něco nasunula a otvorem něco protáhla a asi i zajistila, protože povolila kleště, ale bradavka zůstala vytáhlá. Neviděl jsem to, ale cítil. S druhou bradavkou provedla to samé. Nejbolestivější okamžik byl, když bradavky přicházely k sobě po drtivém stisku těch kleštiček.

Tak jsem asi hodně ozdobenej, zoufal jsem si, ale stále mne na tom něco vzrušovalo. Aspoň že to mám za sebou, rezignoval jsem. Ale bylo to jen moje zbožné přání.

Dáma se přesunula níž k mému klínu. Prohmatala mi penis, odlepila náplasti, které držely katetr a zavěsila to někam vejš, aby měla přístup k mým koulím. Při představě, že teď probodne moje milované kulky se mi udělalo špatně, po těle se mi rozlil studený pot. Vždyť penis už má kroužek, to by přece mohlo stačit.

" Á náš hrdina se bojí!" škodolibě konstatovala tajemná žena, když si všimla mého třasu.

Dál to ale nekomentovala a něco dole kutila. Pochvíli natáhla moje koule a nasadila mi na ně nějakou objímku, která mi stáhla dole koule k sobě a dosahovala až ke kořenu penisu. Studilo to jako kov a taky to něco vážilo, zvláště když to pustila po té co to smontovala. Moje přirození se prověsilo dolů.

" Tak a je hotovo, teď to budeme společně hojit, jazyk nám přestal krvácet. Vypadá, že do zasvěcení to bude v pohodě, pak bychom to dohojili při výcviku. Teď si to užij,…krasavče, chi chi!"

Najednou se kříž sklopil do roviny, už jsem nebyl zavěšen, ale ležel jsem na kříži, do rukou se vracela krev a připadalo mi, že se do mých horních končetin vypravila rota zuřivých červených mravenců. Za chvíli jsem byl tuhý jako broky. Psychické a i fyzické utrpení udělalo svoje.

...::: Tip pro Vás: Růžová kovová pouta :::...
Sexshop Sexujte.cz