ÚNOS, ALE KAM...? část 2. Autor: Kazouh

Hodnocení

…tentokrát jsem se vyspal do růžova, protahuji se v posteli. Vzpomněl jsem na ošklivou noční můru, jak se jsem se probudil svázaný a gumový mimozemšťan mi oholil rozbitou hlavu. Byl to jen sen? Ruky už nemám spoutaný, jsem rozvalen na nějaké posteli, ale je tma, takže se nemohu orientovat. Pro jistotu šahám na hlavu a znovu mne zachvacuje panika a strach.

Hlava je úplně hladká!

A na hlavě mám náplast, pod kterou se od čela do zadu k temeni táhne šev s trčící nití!

Do hajzlu, to nebyl sen!

Snažím se rychle vstát, abych odtud co nejrychleji vypadl, ale zjišťuji, že moje rozvalení na pelesti nebylo jen tak. Moje končetiny byly připoutány k jednotlivým rohům postele na které jsem ležel. Ruce měly o trochu volnější pouta, takže jsem si mohl šáhnout na hlavu, ale nic víc, z pout bych se sám neosvobodil.

Vzápětí začala tma ustupovat nazelenalému příšeří. Po chvíli byla celá místnost nasvětlena zeleným světlem. Dívám se kolem sebe a zjišťuji, že ležím v jiném pokoji, než jsem usnul při narkóze. Místnost nemá žádná okna, pouze jedny dveře neurčité barvy vpravo ode mne. Nalevo je několik skříní, podobných jako v nějaké ordinaci a v rohu dále ode mne nějaké speciální křeslo, asi gynekologické. Ještě jsem si všiml, že na stěně visí nějaké provázky a hadičky, když jsem si uvědomil, že mi něco vadí v mém klínu. Chtěl jsem se tam mrknout, ale celý klín jsem měl něčím přikrytý. A v pase jsem byl fixován k posteli, protože pánví jsem nemohl pohnout. Jsem celý nahý.

Já se z toho zblázním. Co se to se mnou stalo? Pak jsem si vzpomněl na bizardní figuru, které říkali Číča a podivnou lékařku, která mně ošetřovala. Snažil jsem si uvědomit co bylo před tím, ale jen mne rozbolela hlava. Vím jen, že jsem se opozdil za skupinou ostatních cyklistů a pak mám vše v bílé mlze. Vůbec nic mne nenapadá, co a proč mne dostalo do této situace. Zavírám oči, odpočívám a snažím se soustředit myšlenky. Musím zachovat klid, vše má přece nějaké vysvětlení. Vtom někdo vchází. Rychle otvírám oči a, spíš podle mluvy než podle vyzáže, poznávám svoji ošetřující lékařku.

" No to je dost, nějak dlouho ti trvalo to spaní!"

Břitkost jejich slov a její ústroj mi sebrala odvahu zhurta ji vyzpovídat, co ví o mém údělu. Zůstal jsem na ni hledět s nevyřčenou otázkou na rtech. Pozoroval jsem klasickou dominu oblečenou v bílém lesklém celotělovém catsuitu s černými doplňky asi z kůže - nákrčník, korzet, rukavičky, boty na vysokém tenkém podpatku. To vše dotvářelo pološtíhlou postavu se vztyčenými prsy nad korzetem. Tvář měla nalíčenou stejně jako minule, jen přibyly výrazné fialovorudé stíny zarámované silnou černou linkou kolem očí.

Doktorka se nahnula nad mou hlavou a já se děsně lekl, když z ničeho nic zaječela:

" Tracy, ty krávo, už ať si tady!"

" Jsem zde, paní doktorko." Špitl ode dveří hlásek a já poznal tu komornou, co prve ke

mně uváděla tuto podivuhodnou lékařku.

" Ty jsi uplně blbá, jak to, že není upoutaný?"

" Ale je, vždyť jsem ho poutala na Váš příkaz, madam."

" Chceš si vyzkoušet to, co si teď vychutnává Azor, ty huso?!"

" Ale paní doktorko…"

" Ještě jednou řekni "ale" a budeš na tom mnohem hůř, než Azor. Pokud si vzpomínám, tak jsem ti řekla, abys ho opatrně upoutala a nechala mu trochu volnosti, ale ne tak, aby si mohl hrábnout do rány. Ta volnost byla jen po dobu nezbytně nutnou pro jeho probrání, takhle si tam těma pařátama ještě zanese infekci!"

" Paní doktorko, odpustťe mi, prosím Vás."

" Tracy, Tracy, tak to dej do pořádku a pak počkej na mne před mojí kanceláří."

" Hned to dám do pořádku a děkuji, paní doktorko."

Tracy sebou smýkla ode dveří k mé posteli a upravila pouta, tak, že jsem ležel vyšponovaný na posteli s rukama a nohama roztaženýma do každého rohu postele na níž jsem ležel.

Zatímco mne Tracy šponovala, paní doktorka poodhrnula plentu přes můj klín, a zkoumala co si na mém přirození.

" Už jsem hotová, paní doktorko."

" Dobrá, běž, víš kam." Odpověděla doktorka zamyšleně, a dál zkoumala moje slabiny.

Celou dobu jsem na to mlčky zíral a až Tracy bleskově zmizela, jsem si dodal odvahy. O dominách jsem již něco věděl, a rozhodl jsme se, že na to půjdu od lesa.

...::: Tip pro Vás: Manžetová bondage souprava :::...
Sexshop Sexujte.cz

" Madam, prosím, můžete mi vysvětlit moji situaci?"

Pokud je odpovědí ticho, pak jsem slyšel vyčerpávající odpověď. Doktorka odešla k jedné ze skříní, něco tam vzala a vrátila se k mému klínu a stále mne ignorovala. Sklonila se nad mým přirozením a něco mi omývala a mazala na žaludu. Po krátké chvíli jsem sebou šil v poutech a asi jsem i vykřikl, žalud jsem měl v jednom ohni, na povrchu i v močové trubici.

Doktorku, jsem výkřikem vyrušil ze zadumání, takže otočila hlavu od mého přirození k mé hlavě. Další projevy bolesti, popřípadě všetečné dotazy mi pod jejím ledovým pohledem doslova zmrzly na rtech. Pod tím mrazícím kukučem jsem se přece jen zklidnil, pálení na mém přirození totiž také ustalo a lékařka se vrátila zkoumat cosi na mém údu. Po chvíli se narovnala, můj úd se totiž pod jejími doteky napřímil. Otočila opět svoji hlavu k mému obličeji a beze slova se zase vrátila k mému stojícímu ptákovi. Strhla plentu a opět se mi podívala do očí. Stále mlčela, v jejích očích jsem přečetl evidentní výsměch. S velkou obavou jsem nadzvedl hlavu a podíval se ke svému klínu. Nebylo to zrovna lehké, byl jsem teď od Tracy hodně vyšponovaný a ležel na rovné, asi latexové matraci. Hlavu jsem taky ještě po zranění cítil, takže mne to stálo pekelné úsilí. To, co jsem uviděl, mi vyrazilo dech.

" Bože!"

" Ha-ha, ha, že by se ti nová ozdůbka nelíbila? Ale ono to jedno, jestli se ti to líbí nebo ne."

Hlavu jsem zvrátil na matraci a zavřel oči, v žaludu jsem měl podélně vetknutý kovový kruh a z močové trubice mi trčelo 10cm černé hadice. Vůbec nechápu jak tam tak silnou hadici ta mrcha dostala. Z hadice vedla další průhledná, asi vedla mou moč někam mezi mé roztažené nohy.

" Proč mi to děláte, paní doktorko?"

" Já být tebou, tak držím hubu. Jak nakonec skončíš může záležet i na tobě. Během výcviku se všechno dozvíš a pak poznáš, že mlčeti je zlato. Buď budeš mlčet a dělat co ti přikážeme nebo skončíš jako hovno!"

" Madam, aspoň mi…."

" Ty mne ty zmetku neposloucháš!"

" Madam já….

" Neřekla jsem snad před chvílí drž hubu?!!"

" Ano, řekla, já jen…

" Poslouchej ty smrade, máš štěstí, že drží nad tebou ochranou ruku tvá Madam. Takže ti prokážu další službičku, ale ty mi to stejně jednou vrchovatě vrátíš!"

Naklonila se nad mou hlavu, profesním hmatem otevřela má ústa a strčila mi tam malý oválný předmět, připevněný na koženém pásku, který stáhla pořádně za mou hlavou. Roubík. Pásek byl široký, tlačil mi na kořen nosu a cítil jsem ho až na bradě. Chtěl jsem protestovat, ale bylo pozdě, ozvalo se jen zahuhlání.

Doktorka se jen ušklíbla a odešla ke skříni. Vzala tam obrovskou stříkačku, do které cosi natáhla z jedné plastové láhve. Podívala se ke mně a se škodolibou radostí se pomalu blížila. Vychutnávala si mě. Zvláště můj strach. S očima rozšířenými hrůzou jsem nespustil zrak z té obrovské plné stříkačky.

" Tak Vás mám, vy mužští smradi, nejraději. Mnou vyděšené."

Sedla si na kraj pelesti. Pravou ruku se stříkačkou vztyčila kolmo ke stropu a zmáčkla. Ze stříkačky vytryskla tekutina a dopadla na zem. Levou rukou mezitím přejížděla po mém trupu a očima upřeně hleděla do mých očí.

Povedlo se jí to dokonale.

Byl jsem hrůzou bez sebe.

Tu nehranou hrůzu nebylo těžké v mých očích vyčíst, zvláště, když mi na čele vyrazil studený pot.

" Ty máš strach z injekcí nebo ze smrti? No tato koňská dávka by to uměla, že?"

Naklonila se nad mou tvář a nasávala můj strach. Kdybych nebyl vycévkován, tak jsem se snad počural. Náhle se odtáhla a sklonila k mému levé bradavce hrot jehly a zatlačila. Zavřel jsem křečovitě oči a očekával konec.

Štíplo to, jehla zajela do bradavky.

Huhlal jsem do roubíku prosby o slitování.

Najednou tlak povolil, injekce vyjela z mé bradavky a doktorka stála s širokým úsměvem nade mnou. Královsky se bavila.

" To by bylo moc rychlý, že? Kde by to tak mohlo více bolet?"

Smála se mi do očí a odcouvala k mému podbřišku, pod tlakem jehly jsem se prohnul, co mi dovolovaly pouta.

Do roubíku jsem zařval bolestí.

Ale tlak taky hned povolil a injekce vlála zase nade mnou v rukách sadistické lékařky. Teď šla na mne zprava a já netušil co má za lubem, co chce vůbec se mnou provést.

Tentokrát se trefila do mé pravé bradavky.

" Tady to bude!"

A pustila velkou stříkačku, aniž ji zmáčkla a nechala ji zapichlou v mé pravé bradavce volně bimbat. Docela to bolelo, ale ne tolik co ten vpich do podbřišku.

Doktorka chodila chvíli kolem a pozorovala mou bolest a strach. Najednou zničeho nic vytrhla celou injekci z mé bradavky, prudce se mi opřela o hruď a velkým rozmachem mi zapichla injekci až po násadku jehly doprostřed roubíku.

Zmáčkla píst, dokud veškerý obsah nepřemístila do roubíku, který se mi tlačil na tváře zevnitř a měl jsem co dělat abych se neudávil, posléze jsem si na to trochu zvykl.

Už jsem nemohl ani huhlat.

" Ty prase, co to je za smrad? Asi budeš mít tvrdý výcvik!!"

" Tracy, mám pro tebe trest, Tracyyyy!!"

Věnováno s úctou a pokorou mé paní Madam Janě

...::: Tip pro Vás: Obojek PicoBong Speak No Evil Choker Blue :::...
Sexshop Sexujte.cz