SENZAČNÍ PRÁZDNINY část 28. Autor: neznámý

Hodnocení

"Přece jsi... jste mi to slíbil!" loupla po mě Jana očima. "Jo, jenže to jsem nevěděl, že bych se ti měl zase vydat do rukou! To už bych se z nich taky vůbec nemusel dostat, a to musíš uznat, že by se mi nemuselo líbit." Nejsem jenom sadisticky zaměřený, vzrušuje mě i opačná role, musím se přiznat, že mě pomyšlení na to, jak se odevzdám Janě do rukou způsobilo náhlý pocit slabosti v podbřišku a nával krve do pohlavního orgánu. Pud sebezáchovy a rozum mě však stále ještě držel při zemi. "Ale... já Vás opravdu zase pustím," namítala Jana. "Přísahám, že hned po svém vyvrcholení se ráda stanu opět Vaší otrokyní!" "A tomu mám věřit?" ušklíbl jsem se. "Těžko mi můžete věřit, když nemůžete věřit ani sám sobě," zamumlala Jana. Potlačil jsem nutkání jí jednu vrazit - měla pravdu. "Ještě o tom popřemejšlím," řekl jsem nakonec. "Myslím, že svoje slovo nakonec dodržím." "To jsem zvědavá," neodpustila si Jana drze poslední slovo. Byl jsem v nezáviděniíhodné situaci. Můj smysl pro čest mi nedovoloval celou záležitost smést jen tak ze stolu, na druhou stranu jsem si ale nedělal iluze, že by Jana trpěla něčím podobným, kdyby mě dostala do své moci. Vítěz bere všechno a já bych se nerad dostal do situace poraženého, byť čestného. "Teď se trochu proběhneme, aby vám vytrávilo," rozhodl jsem, když jsme všichni dojedli. "Nádobí necháme na potom, jen ať na něm jídlo pěkně zaschne." Nejdříve jsme šli do mučírny, aby se děvčata převlékla do "jezdeckého úboru". Lů si musela obléknout korzet a těsné kalhotky z tvrdé kůže, které jí při sebemenším kroku rozdíraly kůži mezi nohama. Prsa měla úplně obnažená. Na nohy dostala kotníčkové botky, bohužel asi o půl čísla menší, takže drobet tlačily, kolem krku jsem jí připevnil široký obojek. Jana vyfasovala jakési body ze stejného materiálu jako měla na sobě Lů, zapínalo se kolem krku, takže obojek už nebyl nutný. Oblečení doplňovaly vysoké boty nad kolena a rukavice až nad lokty a protože jsem zjistil, že má Jana ráda gumu, musela si na obličej nasadit plynovou masku. Helena, vzhledem ke svému stavu, to měla nejjednodušší - navlékla se jen do jakéhosi postroje z úzkých kožených řemínků. Nic však nezabránilo tomu, aby s nimi nepřišla do kontaktu její opuchlá a bolavá pipina. Odvedl jsem dívky do domku, kde bývaly stáje a chlévy, teď tam bylo vězení, ale v jedné části ještě zůstaly nějaké postroje a malý dřevěný vozík. Jednu po druhé jsem zapřahal do vozíku a každá se mnou musela objet krátký okruh, satímco druhé dvě čekaly s rukama svázanýma za zády a přivázané za obojky k dřevěnému pažení. Nebylo to nic vyčerpávajícího, přesto se Helena, která mě vezla jako poslední, zhroutila uprostřed trasy, protože nevydržela příšernou bolest v rozkroku. "Měla jsi jet domů, když nic nevydržíš!" nakopl jsem ji mírně, ale dál už jsem ji tahat vozík nenutil. Konečně jsem vymyslel, jak budu moci splnit slib, který jsem dal neuváženě Janě a přitom neriskoval, že toho bude moci nějak zneužít. Zamknu všechny tři dívky na řetěz, dlouhý jen tak, aby zevnitř mohly dojít až ke dveřím mučírny, ale ven už ne. Klíče od masivních visacích zámků odnesu do kuchyně, kde je schovám. Ať se se mnou potom děje cokoli, budou mě muset po čase propustit, abych je mohl odemknout. "Mohu splnit tvé přání!" hlásil jsem vítězně Janě po svém návratu s Helenou a hned jsem jí prozradil svůj geniální plán. Jana se zarazila.

...::: Tip pro Vás: Kožená rozpěrná tyč :::...
Sexshop Sexujte.cz

"Tak to ne!" protestovala. "Chci aby ses mi vydal do rukou absolutně. Chci, abys měl strach. Jestli mi nevěříš, tak se na to teda vykašleme!" Nevím, co to do mě vjelo, nejspíš mi poryv silného sexuálního vzrušení zatemnil mysl, ale najednou jsem souhlasil. "Dobrá, ať je tedy po tvým," pokývl jsem hlavou. "Můžeme hned začít. Co mám dělat?" "Nejdříve mi pomůžeš znehybnit mé kolegyně!" poroučela Jana. "No nečumte! Nenechám si někoho vpadnout do zad!" reagovala na jejich udivené a nesouhlasné grimasy. "Svlíknout! A všichni!" Za okamžik jsme před ní stáli zcela nazí. Odešli jsme do mučírny, kde si Jana přála mít Lů připoutanou u stěny pomocí řemenů a řetězů. Do úst jí nacpala špinavé spodní kalhotky a roubík s dřevěnou kuličkou, potom jí na ztvrdlé bradavky (bylo vidět, že se to Lů líbí) připevnila svorky spojené dlouhým tenkým řetízkem. "Tobě dovolím sledovat tu podívanou," řekla jí Jana. "Ale zatím tady na nás budeš hezky čekat. Helenu chci mít někde jinde, aby tě náhodou nerozrušovala," zasmála se. Odvedli jsme Helenu do hlavní místnosti, kde mi v jednom z pokojíků Jana podala klubko prádelní šňůry. "Pořádně ji sešněruj!" poroučela mi. "A dej si záležet, ať ji to bolí! Chci to mít jako předehru!" Splnit její rozkaz nebyl žádný problém, Helena měla svou buchtu i prsa tak rozbolavělá, že stačil sebejemnější dotek a skučela bolestí. Jana jí zavázala oči a já jsem omotal šňuru kolem jejích prsů v několika řadách a utahoval jsem tak, že jí z nich vznikly jakési legrační bambulovité útvary. Ruce jsem jí svázal pevně za zády a ještě připoutal k pasu, aby byla opravdu bezmocná. Kotníky ohnutých nohou jsem přivázal k jejím stehnům a opřel jsem ji čelem o postel. Bezmocně se kroutila, ale bála se prudčeji pohnout, aby nespadla a bolestivě se neuhodila. "Nonono, jen se nám tu nerozbreč," posmívala se jí Jana. "Snad sis nemyslela, že jsem tě tady chtěla nechat jen pro srandu králíkům? Však si tě ještě vychutnám, ty malá kurvičko!" S těmito slovy opatřila Heleniny bradavky dvěma kolíčky na prádlo, jejichž pero bylo určitě dost silné. "Aby ses víc těšila, až si pro tebe přijdu," vysvětlila jí Jana a oba jsme odešli, nevšímajíce si jejího vzlykání. "A teď konečně dojde i na tebe," pronesla Jana, když jsme opět vstoupili do mučírny. "Tak aby ses snad trochu oblíkl, kdo se má pořád dívat na toho tvýho zvadlýho pinďoura!" Neměla tak docela pravdu, protože můj penis byl polotuhý, celá situace se mu docela zamlouvala. Jak jinak, musel jsem začít gumovým spodním prádlem, navíc dámským, pánské tady snad ani nebylo. Punčochy, podvazky, těsný korzet s otvory pro prsa, přes který mi Jana navlékla ještě jeden bez otvorů, ale s košíčky. Potom přišly na řadu dlouhé gumové rukavice. "Nebuď... nebuďte prosím moc surová..." zaškemral jsem. Nechtělo se mi zrovna prožívat znovu nějakou moc nepříjemnou bolest. "Ale to víš, že nebudu," uklidňovala mě Jana. "Já jsem něžnost sama, viď Lů?"

...::: Tip pro Vás: Kožený bič :::...
Sexshop Sexujte.cz