Schůzka Autor: Z

Hodnocení

Přichvátám na místo setkání a přitisknu se k tobě. Obejmeš mě sice, ale dodáš:"Přišla jsi pozdě." Omlouvám se, ale ty se usmíváš a já si oddechnu. Letmým dotykem se přesvědčíš, že jsem splnila tvé přání a přišla JEN v sukni a halence. "Tak pojď! vedeš mě k autu, které stojí na samém kraji parkoviště. Proč, to velmi brzo pochopím. Trest za pozdní příchod je tady. Poručíš mi rozepnout si halenku a já se hodně ošívám, přesto že jsme bokem od lidí, stydím se. Otevřeš zadní dveře a ruce mi přivážeš vzadu k sedadlu. Sedneš znovu dopředu a nevnímáš můj vystrašený pohled. Z přihrádky vytáhneš kolíčky a přicvakneš mi je na prsa. Bolí to, ale naštěstí mi halenu aspoň zapneš na dva knoflíčky. Je to sice vidět, ale aspoň tam nesedím s odhalenými prsy.

Vyhrneš mi sukni, musím se rozkročit a další kolíčky přicvaknou. Přetáhneš mi sukni zpět a konečně startuješ a jedeme. Potím se hrůzou, co by se dělo, kdyby nás zastavila silniční kontrola a hlavně - co bude dál. Jedeme dost dlouho a já pořádně cítím, jak kolíčky svírají. A vím, že sundat je bude další martýrium. Zastavujeme na lesní cestičce, povolíš mi připoutané ruce a vystoupíme.

"Svléknout!" zazní povel a já se vyděšeně rozhlédnu. Tady? Co když někdo přijde? Ale neodvažuji se odporovat a tak letí sukně i halenka dolů. Vezmeš ty věci, hodíš je do auta a vedeš mě dál do lesa. Ještě že je šero, cítím se strašně, ale přesto mě to nějakým bláznivým způsobem vzrušuje.

Brzy se zastavíme a ty mi sundáš kolíčky Mám chuť ječet bolestí, ale jen tiše skučím a slzičky vyhrknou naplno. "Jak se odvděčíš?" zazní otázka a já vím, co je mou povinností. Kleknu před tebe, rozepnu ti kalhoty a vezmu ti ho do úst. Chvíli si pohrávám, ale pak jej vezmu do pusy co to jen jde. Líbí se ti to, pevně mě chytíš za vlasy a přirážíš mi hlavu tak, že se chvílemi začnu dusit. Brzy začneš stříkat a já si dávám pozor, aby ani kapička neunikla.

Myslela jsem si, že je konec, ale jen mi rukou pokyneš, ať se postavím kousek dál. Jsou tam dva stromky blízko u sebe. Postavíš mě mezi ně a přivážeš k nim za kotníky. Z každého stromu ohneš jednu větev a přivážeš mi k nim ruce. Když se větve vrátí do své polohy, vyšponuje mi to tělo na maximum. Široce rozkročená, ruce vytáhlé nahoru a nemohu se ani hnout. Z kapsy vytáhneš velký kapesník a nacpeš mi ho do pusy. Ještě zkontroluješ provazy, zda jsou pořádně utažené a odcházíš. Dívám se za tebou a nemůžu uvěřit vlastním očím. To mě tu necháš? Co když někdo půjde?

... strachy ani nedýchám, poslouchám každý šramot a modlím se, aby nešel nikdo kolem. V okamžiku, kdy už strachem nemůžu popadnout dech, slyším za sebou kroky. Nedržet mě přivázané ruce, asi bych se sesunula k zemi. Kroky se zastavily za mnou a já si v duchu opakuji jako modlitbu: Ať jsi to ty, dělej si se mnou co chceš, jen ať to není nikdo cizí.

Cítím ruce, které mě pohladí po zádech a sjíždějí dolů na zadeček a pak sjedou mezi stehna. Škubu sebou v poutech, ale jsou pevně uvázané a ze široce rozkročené pozice nedokážu se vzepřít natolik, abych ohnula zpět větve, ke kterým jsi mě připoutal. Rezignovaně zůstanu stát a cítím, jak ty mě ruce propátrávají, občas laškovně podráždí a hned vzápětí pevně stisknou, až zasyknu bolestí. Prsty mě začnou prozkoumávat i vevnitř a já ke své hanbě cítím, že jsem vlhká natolik, že ne jeden, ale pak i dva prsty do mě hladce vklouznou. To napětí, ponížení i naprostá bezmoc mě vzrušují a já si nemůžu pomoci.

Najednou mě druhá ruky prudce strhne za vlasy do záklonu a ozve se tvůj hlas: "Takže tebe ty čubko by mohl ojet kdokoliv!"

...::: Tip pro Vás: Dřevěný kříž :::...
Sexshop Sexujte.cz

Úleva je tak silná, že se mi podlomí nohy úplně a já zůstávám viset jen za ruce. Obejdeš mě a přímo před mýma očima uřezáváš silný proutek. Snažím se prosit očima, ale vím, že mi to nebude nic platné. Vytahuješ mi kapesník z úst a směješ se mi do očí. "Nebude potřeba, jen si křič a pokud možno dost hlasitě. Jen tak někoho přivoláš a on se přijde podívat, co se děje."

Tvoje jistota, že ani nepípnu je správná. Už jsem si užila strachu dost, že mě někdo uvidí nahou a takto nemravně roztaženou.

Ale to už zasviští proutek a první silná rána dopadne na zadek. Nevím, jestli si chceš vyzkoušet, zda vykřiknu, ale nikdy jsi mě tak silně neuhodil. Jen tiše zakňučím a pak už dopadá jedna za druhou. Ty rány už nejsou silné, ale čerstvý proutek dokáže pěkně zaštípat.

Pálí mě celé pozadí a když přestaneš, zhluboka si oddychnu. Docela tě to pobaví a slyším, jak se zasměješ a mě se v tu chvíli zdá, že zlověstně. Věřím ti absolutně, ale stejně nikdy nevím, co si vymyslíš. Ovšem když se objevíš přede mnou a já vidím, co držíš v ruce jen zašeptám: "To ne, tohle fakt ne!" "Ale ano holčičko, už stokrát jsem ti říkal, že nebudeš chodit pozdě!"

Očima hypnotizuji svazeček kopřiv ve tvé ruce. Hezky sis je omotal, aby tě nepálily do dlaní, ale mně budou pálit zaručeně! A už je to tady, šlehneš hezky zepředu tak, aby každý kousek mezi nohama si přišel na své. V první chvíli mi ani nepřijde, že by to pálilo, ale najednou je to silnější a silnější. Škubu sebou jak šílená, ale výsledkem je jen to, že mám stopy po kopřivách po celých stehnech. Začínáš se mračit a to nic dobrého nevěstí, jenže chtěla bych vidět, kdo by vydržel klidně stát při takovém zacházení.

Fňukám už skoro nahlas a snažím se uhnout, a to tě ještě více rozzlobí. Vytáhneš provaz, pevně mi ovážeš prsa a druhý konec si omotáš kolem ruky jak vodítko na neposlušnou fenu. Krok poodstoupíš, ale tak, abys kopřivami dosáhl přesně mezi stehna, ale při tom držíš provaz napnutý a tvrdě mě táhneš za prsa. Teď už se ani nehnu a ty mi mezi nohy sázíš jednu za druhou.

Prosím už o konec, protože mám pocit, že se počůrám. V klidu poodstoupíš a pobídneš mě: "No tak prosím!"

a dál...?

...::: Tip pro Vás: Polstrovaná pouta z kvalitní kůže :::...
Sexshop Sexujte.cz