Poníženáčást 3.Autor: LteX | Hodnocení    |
Vzbudil jsem se asi po 4 hodinách. Na hodinách bylo kolem deváté večer. Říkal jsem si, že Petruška se bude ve svém úboru už asi koupat v potu.
"No, jo. Budu se na tebe muset zajít podívat", pomyslel jsem si nahlas. Cestou do mé "gumové ordinace", kde byla Petra podrobována latexovému výcviku už se mi v hlavě honily nápady, co s ní provedu v následujících chvílích. Zjistil jsem, že už jen při těchto představách mi zase stojí.
Přišel jsem do místnosti a chvilku jsem se se zalíbením koukal na gumový kokon visící na popruzích. Pohled to byl úplně nádherný. Choval jsem se tiše, aby Petra nevěděla, že jsem v místnosti s ní. Díval jsem se, jak sebou mírně hází a snaží se nějak vyprostit z gumového sevření. Její pohyby asi předtím byly intenzivnější, ale už byla vyčerpaná. Přes hadici byly slyšet tlumené vzdechy a sténání. Co jsem poznal hned - určitě se nejednalo o výlevy rozkoše. Opatrně jsem přistoupil k Petře a ucpal přívod vzduchu. Chvilku jí trvalo než si uvědomila, že se něco děje. Asi do té doby než se začala dusit. V tu chvíli se začala mrskat. Nechal jsem ji pár okamžiků "vycukat a podusit" a pak jsem dýchací hadici zase uvolnil. Spustil jsem ji na lůžko, které jsem předem pod ni postavil. Vypustil jsem vzduch z vaku, sundal popruhy a postupně Petru "odmumifikoval". Když už stála "na svých", sundal jsem jí obě kukly a všechny latexové vrstvy až na tu základní - vlastně tu první z transparentního latexu. Na hlavě jsem jí nechal jen tu neprůhlednou čepici v tělové barvě, která jí překrývala vlasy.
"No, tak se na sebe můžeš podívat, jak ti to sluší!" řekl jsem a poslal ji před zrcadlo. Dívala se do země a už zase začala "natahovat". "Zvedni tu hlavu a podívej se na sebe! Opakovat to nebudu dvakrát!", zpřísnil jsem tón svého hlasu. Pomalinku zvedala oči od podlahy k zrcadlu. V okamžiku, kdy se její pohled setkal s pohledem jejího obrazu v zrcadle, jsem si všiml, jak se v jejích očích zračí zoufalství a bezmoc pramenící z toho, co se s ní proti její vůli děje. Nemohla uvěřit, že to, co vidí v zrcadle je ona - krásná a hrdá Petra. Teď tam viděla upocený obličej, ulepený od mého spermatu, i přes kombinézu bylo zřetelně vidět, jak je celá zpocená a po těle ji onen pot stéká v potůčcích. Chvíli to vypadalo, že na sobě tuto, pro ni tak frustrující skutečnost, nedá najevo, ale po několika minutách se usedavě rozplakala. Na okamžik jsem zjistil, že najednou je mi jí vlastně líto. Ale rychle jsem tu myšlenku zaplašil. Zase jsem se obklopil svými nápady a fantaziemi a vědomím, jak dlouho mi předhazovala, že ona je "někdo" a já svým způsobem hračka pro její pobavení.
"Ne, ne - žádnou lítost! Teď si hraju já, holčičko!", pomyslel jsem si - tentokrát pro sebe. Nesměl jsem dát najevo své chvilkové "zaváhání".
Nechal jsem ji ještě pár minut "kochat se" pohledem na sebe a pak jsme přistoupili k další části latexového výcviku. Oblékl jsem jí svěrací kazajku se zadním zipem, zipem v rozkroku a s vnitřními rukávy. Navlékl jsem to na Petru, zapnul zip a vše pojistil pásky zapnutými na přezky přes zadní zip. Prohlížel jsem si ji a v duchu jsem viděl jak ji budu mučit prsa přes otvory ve svěrací kazajce. Ty byly zatím překryté jakousi podprsenkou připnutou ke kazajce na cvočky. Pak jsem ji vzal za ruku a vedl ji ke speciálnímu polohovacímu gynekologickému křeslu.
"Vylez si nahoru!", poručil jsem jí. "Pane, prosím Vás, už ne. Už to stačí …" žadonila, když se škrábala do křesla, ale zůstal jsem neústupný - "bez odmlouvání!". "Když budeš protestovat, víš, co tě čeká. Je to jasné?" Opět už v breku špitla " Ano, Pane, ale … "žádný ale!", ukončil jsem stroze debatu. "A víš, co ? Abych nemusel pořád poslouchat nějaký tvý protesty, dám ti roubík" a vzal jsem nafukovací roubík ve tvaru penisu. "Ne, prosí …", víc říct nestihla. Roubík jí vklouzl do úst a umlčel její slovní projevy. Potom jsem jí pomohl na křesle zaujmout co nejpohodlnější polohu.
"No, to bychom měli. Radši přivážu, abys mi během této náročné fáze výcviku náhodou nespadla." Využil jsem k tomu kovové kroužky po bocích kazajky a pevně ji připoutal ke křeslu. Následně jsem jí přikurtoval i nohy k podpěrkám gynekologického křesla. Zkusila se pohnout - nešlo to. Maximálně o nějaké ty milimetry.
"Teď ti ještě znehybním hlavu, aby až budeme provádět následující terapii, jsi mně nemohla bránit ve "výkonu". Zřejmě při představě, co s ní budu zase provádět, začala znepokojeně házet hlavou ze strany na stranu. "Nech toho, nebo…" pohrozil jsem jí. Nasadil jsem jí kuklu ze silné gumy s otevřenou tváří. Kukla měla na sobě také připevněná oka, přes která jsem jí dokonale zafixoval hlavu.
...::: Tip pro Vás: Silikonové svorky na bradavky :::...
Sexshop Sexujte.cz
"Nyní na tobě, subinko, vyzkouším přístroj na opakované vynucené orgasmy." Odpovědí mi bylo "Mmmm" - asi to měl být nesouhlas s mým počínáním. Navíc se Petra snažila vzepnout a nějak jinak dát najevo, že to, co chystám, se jí nelíbí. Pomalu jsem sklopil tu část křesla, kterou měla pod pánví a tím jsem měl naprosto volný přístup k jejím intimním partiím. Rozepnul jsem jí v rozkroku veškeré, které mě "dělily" od jejího přirození. Když jsem k němu dostal, bylo na první pohled krásně vidět, že i když se vše děje proti její vůli, je vzrušená. Tělo ji zkrátka "zrazovalo". Bylo "první v pořadí" a až na druhém místě se nacházela její mysl, její rozum a vědomí. Ucítil jsem silné aroma nádherně "zpocené" kundičky mísící se s vůní vzrušení a odérem zapařené gumy. To byla silná káva i na mě. V mžiku mi stál jako svíce! Bylo to jak na povel. Myslel jsem, že se udělám. Ale hned jsem se opanoval, i když to šlo jen s obtížemi. Když jsem se trochu uklidnil, přisunul jsem jí mezi nohy přístroj, všeobecně známý pod anglickým názvem "fucking machine" - prostě "šukací stroj. Nasměroval jsem jeho umělý penis přímo na "místo určení" a pořádně ho potřel lubrikačním gelem. Abych jí případně "pipinku" neodřel. Petra byla v takové poloze, že mohla krásně vidět, co se jí děje mezi nohama. A vše ještě podtrhovalo zrcadlo naproti. Chtěla uhnout někam na stranu, aby ta "věc" šla někam vedle. Jen ne do její pičky. Ale byla připoutána velice pevně, takže veškerý pohyb byl předem vyloučen.
"Jseš připravená?, zeptal jsem se Petry. "Tak začneme!" "Hmmmm … nnnnn … mmmmm", chtěla protestovat - roubík jí však víc nedovolil. Pustil jsem onu zázračnou mašinku, která se nikdy neunaví. Teď jsem se díval, jak je vůči tomu dráždění absolutně bezmocná. Když jsem se jí podíval do očí, stékaly jí po tvářích slzy. Přes roubík jí tekly sliny. Bylo to ponížení v pravém slova smyslu. Navíc se Petra mohla vidět i v zrcadle na protější stěně a to jí způsobovalo ještě větší psychickou bolest - vidět, jak ponižující věci se s ní dějí, v jak pokořující situaci se nachází. A ona s tím nemůže vůbec nic dělat!
Přistoupil jsem k ní a sňal podprsenku a následně osvobodil její ňadra z "latexového zajetí". Vzal jsem vakuové odsávačky na celý prs a nasadil je Petře na poprsí. Zase se začala vzpínat v poutech. Připojil jsem k odsávačkám pumpičku a začal vysávat vzduch. Za chvilku oba prsy vyplnily veškerý prostor v plastových zvonech odsávaček. Gumové manžety pevně utěsňovaly zařízení na hrudi mé "latexové hračky". Se zájmem jsem pozoroval Petru, jak se bez ustání vrtěla a kroutila na gynekologickém křesle. Její prosebný pohled jen potvrzoval moji domněnku, že Petřina ňadra jsou velmi citlivá a tato "vakuová aktivita" jí není příliš po chuti.
Pak jsem si stoupl před ni a natáhl si latexové rukavice a přitom jsem jí klidným monotónním hlasem sdělil, že "zkusíme zase nějaké dechové cvičení. Ale máš obličej dost zaneřáděnej a já se nechci ušpinit."
To byla slova, která ji opět dostala. Byla teď úplně psychicky rozložená. Já jsem si přešel kolem křesla tak, že jsem jí stál za hlavou a opět jsem k ní promluvil: "Nedostatek vzduchu prý umocňuje orgastický prožitek…, tak to zkusíme" a s těmito slovy jsem své ruce v latexových rukavicích pomalu přibližoval k jejímu obličeji. V jejích očích bylo vidět strach a úzkost. Uhnout nemohla - její hlava byla dokonale zafixována k opěrce hlavy na křesle. Pak jsem jí překryl rukama nos i ústa a sledoval v zrcadle její reakce. Cukala se - jednak se snažila dostat z dosahu pronikajícího uměláka a pak osvobodit svoje dýchací cesty. Na chvilku jsem je uvolnil - dvakrát se stačila nadechnout - a zase jsem ruce přitiskl na její obličej. Takhle jsem to udělal asi desetkrát a najednou její tělo strnulo. Začala se třást. Odtáhl jsem ruce od její tváře a sledoval, jak jejím "gumovým" tělem probíhá silný, intenzivní orgasmus. Měla zavřené oči a přes roubík z jejích úst vycházely tlumené steny. A díky neumdlévajícímu umělému "vetřelci" dobývajícímu se do její kundičky následovalo ještě několik po sobě jdoucích vyvrcholení. Nechal jsem ji, aby si ten mohutný opakovaný orgasmus vychutnala.
"Ale na druhou stranu - nemohla mít jen slast", ušklíbl jsem se v duchu a nechal jsem ještě po nějakou dobu "fucking machine" v činnosti. Teď už na Petře bylo vidět, že už původní příjemné pocity nejsou zase až tak příjemné. Z jejích reakcí - její tělo se vzpínalo, zmítalo, ona se celá chvěla a z úst jí vycházelo jen jakési kňučení a vše podtrhoval její pláč. Vypadalo to, že už to začíná být nesnesitelné. Chvilinku jsem ji ještě nechal trápit a potom jsem zdroj Petřiného utrpení vypnul. Odtáhl jsem ho od jejího otvoru lásky a nechal ji vydechnout. Potrápil jsem jí kundičku zřejmě poměrně hodně - když jsem se jí zkusil dotknout snažila se ucuknout, jak byla přecitlivělá.
"Nebudu tě dál mučit. Teď ti dám chvíli pokoj - máme toho ještě hodně před sebou." Při těchto slovech jsem jí sundal vakuové odsávačky s poprsí a vyňal roubík z úst.
Skoro neslyšitelně špitla: "Pane, prosím…". "Neboj, teď si dáme přes noc pauzu", hladil jsem ji po hlavě, "mám pro tebe připravené věci na spaní a odpočineš si". Pomalu jsem ji odpoutal od křesla, sundal jí svěrací kazajku a poručil jí ať se trochu protáhne. Pak jsem ji odvedl k rozestlané posteli - bylo na ní černé latexové povlečení - prostěradlo, polštáře a deka. Vše ve zmíněném černém latexu.
"Posaď se! Počkej zde a utři si obličej"a podával jsem jí vlhký ručník. Důkladně si otírala ulepenou tvář, když jsem mezitím donesl latexové návleky na ruce - takové rukavice bez prstů a dlouhý gumový šněrovací pytel na nohy. "Ale Pane, vždyť jsem říkal, že si budu moci odpočinout?" A už zase začala nabírat k do breku. "Uvidíš, že ti v tom nebude špatně, nádherně se odreaguješ. Vsadím se, že jsi tak utahaná, že usneš hned, jak zavřeš oči." Už nic neříkala, jen na mě upírala své uplakané oči, ve kterých už se opět leskly slzy. Zřejmě pro tuto chvíli rezignovala, když viděla, že jsem nekompromisní. Sama natáhla ruce, abych jí mohl nasadit návleky. Pak jsem ji položil na postel a sešněroval jí nohy do pytle. Opět tam ležela bezmocná s omezenou možností pohybu. Já jsem zatím přinesl transparentní latexovou mumii, připojenou kuklou a vnitřními rukávy.
"Ne, já už nechci…, Pane, …" Ale já dělal, jako že jsem její poznámku neslyšel a postupně jsem ji do toho pytle nasoukal. Otočil jsem ji na břicho, zapnul zadní vstupní zip a převrátil zpět na záda. Už se nepohnula vůbec. Mumie měla v masce dva malé otvory pro nos a ústa. Nasadil jsem jí latexovou masku, jaká se používá při anesthesii, do které vedla hadice z dýchacího přístroje. Tento důmyslný přístroj se automaticky aktivoval, když by Petra přestala dýchat pravidelně. Jinak samozřejmě mohla bez problémů dýchat i bez zapnutého přístroje.
Už jsem měl dnes opravdu dost a věřím, že moje "gumová oběť" jakbysmet. Koukl jsem na hodinky - bylo něco po jedné ráno. Bylo toho skutečně nad hlavu a byl jsem rád, že jsem si mohl jít lehnout. Každopádně jsem byl s dosavadním průběhem spokojen. … ležel jsem už v posteli a při představách, co budu s Petruškou provádět v dalších dnech jsem usnul jako špalek …
( … pokračování)
...::: Tip pro Vás: Pouta na postel Fifty Shades of Grey - Keep Still :::...
Sexshop Sexujte.cz
