Ponížená část 1. Autor: LteX

Hodnocení

(tento text nemá žádný reálný základ a je pouze výplodem mojí fantazie - pozn. aut.)

Petra mě odjakživa fascinovala svou nádhernou, dokonalou postavou, dlouhými tmavými vlasy. Taky toho náležitě využívala a dávala tak nějak všem okolo sebe najevo, že ona je "někdo". Flirtovat - to bylo její, ale když by se už něco mělo pohnout trošku víc dopředu, odpískala to způsobem - "ty na mě nemáš. Pořád jsem přemýšlel, jak ji dostat, jak jí trošku srazit to přehnané sebevědomí.

Jsem "ulítlej" na gumu a latex, a tak jsem pořád všechny svoje myšlenky na její ponížení s tím spojoval. Viděl jsem ji od hlavy k patě oblečenou v tomto materiálu a ještě uvězněnou v nějakém gumovém spacím pytli … tato představa mě brala čím dál, tím víc. A nakonec jsem se pevně rozhodl dostat ji tam, kde zatím byla jen v mých fantaziích.

Znali jsme se poměrně dlouho a věděl jsem, že Petra je ochotná k všelijakým "špatnostem" a experimentům. I když dosud se podobné věci odehrávaly pouze na slovní úrovni. Ona to vždy vyhnala až téměř na špici a pak dost! A tak jsem jí navrhl jistou sázku (je jedno o co, předmět sázky není podstatný), o níž jsem byl přesvědčen, že do toho půjde. Každopádně, výsledkem sázky bylo, že když prohraje - budu si s ní moci udělat, co budu chtít. Co s ní budu provádět nebo jak mi bude k dispozici nevěděla, ale že to bude mít částečně sexuální podtext, jsme od začátku jasné pro oba. Udělala přesně to, co jsem chtěl - byla si sebou tak jistá a přesvědčená, že sázku vyhraje a "platit" budu já a tak na to přistoupila. Mírně mě zneklidňovala jen jedna věc. Když prohraje a já jí řeknu, jak mi má být po vůli - podvolí se??? Přemýšlel jsem, jakým způsobem to mám zjistit … nakonec jsem se jí na rovinu zeptal - odpověděla, že si za svým rozhodnutím stojí a že žádný podraz očekávat nemusím. Tím bylo vyřešeno poslední dilema a mohlo se jít na věc…

Sázku následně prohrála a já věděl, že teď se mi konečně splní zprvu téměř absolutně nereálný sen - budu mít Petru plně ve své moci. Seděli jsme v restauraci u sklenky vína a já jsem Petře začal nastiňovat, co se s ní chystám udělat - zatím ovšem jen tak zlehka - že si budeme užívat, ona mě bude obskakovat, trošku mi sloužit atd.. Úplně jsem karty nevyložil. Sem tam se mě zeptala na nějaké podrobnosti, ale já obratně kličkoval kolem onoho "latexového" jádra věci. Jen jsem jí naznačil, že pro ni mám připraveno překvapení. Zadíval jsem se na ni a už jsem viděl téměř živě, co s ní všechno budu provádět, jak ji postupně budu zahalovat vrstvami gumy a ona pod gumou bude ztrácet svoji krásnou dívčí tvář, vlasy, postava se obtaženým latexovým obalem úplně změní a nakonec bude jen bezejmennou gumovou sochou, gumovou hračkou pro moje potěšení. Tak jsem se do toho vžil, že jsem ani nepostřehl, že na mě Petra mluví …

"… posloucháš mě vůbec?" …" co?, jo, jo,", začal jsem koktat, "samozřejmě, že tě poslouchám. Promiň, nějak jsem se zamyslel." Na co jsem myslel, jsem jí pochopitelně říci nemohl. Musel jsem se trošku od svých fantazií odpoutal, abych s ní zase chvilku mohl rozumně komunikovat. "Vzala sis v práci na nějakou dobu volno?" Chápeš, abychom nemuseli sledovat čas". Pohotově odpověděla, že ano - má dovolené, že by ji mohla rozdávat - minimálně 14 dní ji prý nikdo postrádat nebude. "Tak můžeme jít?" vyzval jsem ji k odchodu.

Tak jsme se k večeru dostali až ke mně na chalupu. No, spíš to byl výstavní dům s asi 10 pokoji. Navenek solidní vilka se dvěma byty. Že jeden z nich, ten menší, byl uzpůsoben, jako "gumová klinika", neměla Petra ani tušení. Vešli jsme dovnitř - do toho "normálního" bytu, nalili si něco k pití. Udělal jsem lehčí večeři a potom jsme spolu ještě chvíli seděli a povídali o všem možném. Nakonec mi řekla, že přemýšlela, jakým způsobem se mně má "vetřít" do přízně. Ale tak, aby to nevypadalo, že má o mě nějaký abnormální zájem, prostě, aby nezačala ona. A že jí vlastně ta moje sázka přesně padla do noty. Že jí vůbec nevadí, že prohrála a řekla mi, že je moc ráda, že do té sázky šla. Tím mě dostala - najednou jsem si pomyslel, jestli jí mám udělat, co jsem si představoval… A pak při vzájemném skládání komplimentů následovala "návštěva" ložnice a s tím spojené hrátky. Nádherně jsme si užili. Z Petry pak navíc postupně spadly poslední zábrany, když viděla, jaký způsobem se věci ubírají a představovala si, jak to tady těch 14 dní v pohodě prožijeme. Jen se pořád ptala, kdy přijde to překvapení. To však nevěděla, co jsem oním překvápkem myslel. Během našich sexuálních hrátek Petra ani nepostřehla, že jsem jí do pití přimíchal trošku uspávacího prostředku. Ne moc, věděl jsem, že toho nějak zvlášť nebude zapotřebí - svoje vykonalo i příjemné sexuální vypětí - usnula jako špalek. V tu chvíli jsem byl rozhodnut - jdu do toho!

Přenesl jsem ji do druhého bytu - na svoji "gumovou kliniku". Položil jsem ji na postel, na které bylo gumové povlečení, přikurtoval jsem ji za nohy a ruce, aby neměla tendenci někam utéct - jako na záchytce. Přes hlavu jsem ji natáhl kuklu s otvorem pro nos a ústa a nechal ji odpočívat před náročným gumovým pobytem v mém království.

...::: Tip pro Vás: Elektrosex přilnavé elektrody :::...
Sexshop Sexujte.cz

Ráno jsem se nemohl dočkat až se půjdu podívat na svoji gumovou oběť. Opatrně jsem vstoupil do místnosti, kde Petra ležela. Byla vzhůru a bojovala s pouty. Transparentní latex přikrývky byl přilepený na jejím holém těle a bylo vidět, jak je pod ním zpocená. Chvíli jsem se kochal pohledem na Petru a pak jsem ji pozdravil: "Dobré ráno, Petruško!". Odpovědí mi bylo odseknutí: "Co to má znamenat", okamžitě mě rozvaž! Tohle jsme si nedomluvili!".

"Pozor, lásko, slíbilas´, že když prohraješ, budeš mi v čemkoli k dispozici," odpověděl jsem. "A já jsem se rozhodl, že si z tebe na nějakou dobu udělám svoji gumovou pannu, hračku pro své potěšení a uspokojení."

"Hned mě pusť! To si odskáčeš!" štěkala na mě.

"Nech toho vyvádění nebo ti dám roubík", zvýšil jsem hlas. "Teď ti přiblížím to slibované překvapení."

V tu chvíli zpozorněla a přestala se vrtět.

"… postupně tě budu oblékat do latexu a gumy. Bude tě obalovat jedna vrstva za druhou - kombinézy, kukly, celotělové vaky. Tvé krásné vlasy ukryjeme pod gumovou pokrývku, i obličej překryjí latexové kukly - představ si, jak ztrácíš tvář. Už nejsi Petra, ale gumová socha bez vlastní identity, bez vlastního já. Ztratíš nad sebou kontrolu. Budeš uvězněná v gumovém kokonu a ve všem odkázaná pouze na mě."

Podíval jsem se na ni a viděl, že se téměř ani nepohne, jen poslouchá s otevřenou pusou. Jako by tomu nemohla uvěřit. Ona, nádherná dívka se má stát "něčím", prostě jen nějakou věcí. Ona, která si na sobě nesmírně zakládá, má být zbavena všeho, co ji činí krásnou. Netrpělivě jsem čekal na její reakci - a přišla taková, jakou jsem čekal: "To mi nemůžeš udělat. Je mi to nepříjemné. Nemám zájem se do něčeho podobného navléct. Jsem strašně zpocená a chci se vykoupat. Chci jít pryč! Žádné tvoje výmysly dál snášet nebudu!"

Nereagoval jsem na to a ona pokračovala. Ale už podstatně jiným tónem: "Prosím, nenuť mě k tomu. Nedělej mi to. Já v něčem podobném nevydržím. Určitě latexovou kombinézu na sobě nesnesu a v kukle se budu dusit. Mám strach ze stísněných prostor."

A já nelítostně přilil další olej do ohně: "Jo, abych nezapomněl - co se týká používání koupelny, WC, jídla a pití, pohybu a konečně i dýchání - to ti budu regulovat já. Vím, jak si čistotná a tak tohle pro tebe bude další ponížení, které budeš muset absolvovat."

Najednou úplně zmlkla. Řekl jsem si, že přišel ten pravý moment. Sundal jsem jí kuklu a podíval se ji do očí. Bloudila jimi po mém obličeji, jako by hledala něco, náznak v mé tváři, který jí řekne, že to nemyslím vážně. Já se ale na ni díval bez mrknutí oka. A pak zřejmě, když nezahlédla kousek soucitu, se jí v očích objevily slzičky. Snad se snažila mě obměkčit - ale já už jsem byl pevně rozhodnutý - tuto příležitost "dostat ji" už nepustím. Stroze jsem jí poručil - "od této chvíle mě oslovuj pouze Pane, na nic jiného reagovat nebudu!"

"Prosím, … ne, … nedělej to …

"Jen ti chci říct, že nyní se stáváš mojí subinkou vydanou mně na milost. Snaž se spolupracovat, protože v opačném případě bych byl nucen donutit tě k součinnosti jiným způsobem. A ten by se ti stoprocentně nelíbil".

A v tu chvíli se v Petře ještě objevil náznak vzdoru: "Jak mě chceš donutit? To se ti nepodaří!" a začala sebou zase házet v poutech.

"Myslíš?", klidně jsem odvětil, "sama říkáš, že se potíš a zpocené vlasy pro tebe určitě nejsou nic příjemného … a tak ti od nich pomůžu. Ostříhám tě dohola a ještě ti hlavu oholím žiletkou. To bude pod ten latex úplně nejlepší! A víš co? Já to udělám asi hned …"

Teď spustila naplno - začala brečet - "Ne, prosím tě, ne! Pusť mě. Co jsem udělala, že mě takhle trápíš? Vždyť si říkal, že si jen trochu užijeme a teď …",

nenechal jsem ji domluvit: "Vždyť si užijeme - uvidíš, nakonec se ti to bude líbit. Neboj, když budeš hodná, holit nebudeme. A jak že mně to máš říkat?"

"Ne, já nechci" …

Co že jsem nyní pro tebe?, zeptal jsem se znovu.

"Prosím, nechci to …, Pane" vzlykala.

"No vidíš, že to jde. Takže přistoupíme k tvé přeměně. Během toho budeme dělat fotodokumentaci a určitě něco natočíme. Mám novou videokameru, tak ji hned vyzkoušíme."

Odvázal jsem ji a pomohl jí postavit se. Jak byla přes noc přivázaná v jedné poloze, tak měla trochu problémy s pohybem. Nechal jsem ji protáhnout. Myslel jsem, že se bude snažit nějak bránit nebo utéct mi, ale chovala se jako beránek. Říkal jsem si, jestli je to klid před bouří nebo jestli má opravdu strach z toho, že bude dohola.

Rozhlížela se po místnosti, kde kromě postele, na které nocovala, bylo ještě upravené gynekologické křeslo a na vešácích bylo pověšeno nepřeberné množství gumových oděvů - kombinézy, masky, kukly. Kombinézy od obyčejných po speciální, že po jejich obléknutí nebylo na člověku vidět kousek kůže, též nafukovací obleky a spousta dalších oděvů pro "specifické" účely. Některé masky byly jednoduché s otvory i bez, jiné byly zase určeny pro rozličné praktiky typu regulovaného dýchání, pissing apod. Ve velké otevřené skříni bylo uloženo latexové ložní prádlo - polštáře, přikrývky, prostěradla a různé latexové plachty. Vedle v komodě se nacházely punčochy, kalhotky, rukavice. Na zdech byla umístěna zrcadla - toho jsem hodlal využít, až budu Petru oblékat, aby se viděla celá, jak se bude "měnit" v gumovou sochu.

Teď přede mnou stála nahá, jak ji pánbůh stvořil. Rukama si překrývala prsa a pohlaví. Styděla se, jak kdyby stála na jevišti. Prostor působil věším dojmem než byl díky zrcadlům a na Petře bylo vidět, že si v něm připadá jako ztracená, osamocená. To tam bylo její sebevědomí. A to mělo to pravé ponížení teprve přijít.

( … pokračování)

...::: Tip pro Vás: Popruh na záda Sportsheets :::...
Sexshop Sexujte.cz