PENZION BONDAGE část 12. Autor: Jeff Hock

Hodnocení

Dotyčné spoutání mého hrudníku mělo kromě jiné na svědomí skutečnost, že jsem díky němu zcela zapomněla na používání klasické podprsenky, poněvadž v této formě se má pevná ňadra daleko lépe uplatňovala a působyla mnohem vyzývavějším a rajcovějším dojmem, než kdyby je normálně podpírala běžná součást spodního prádla. V důsledku tohoto očividného faktu jsem se rozhodla, že se již navždy vzdám jakéhokoli obvyklého oblečení, pochopitelně pouze v takovém případě, pokud by mi to v budoucnu dovolily vnější vlivy a okolnosti.

Jak se alespoň mně zdálo, rovněž Sudovi se náš plán od prvního okamžiku dosti zamlouval a nic zásadního proti němu nenamítal.

"Vypadá to, že již velmi brzy přivítám tebe i tvou sestru jako nastávající členky naší malé, místní komunity, " prohlásil starý Japonec a slibně se na mě usmál. "Teď tě však čeká takový drobný, ovšem chutný předkrm, díky němuž rychle získáš správnou představu, jaké povinnosti tě tady budou čekat, pokud tě zrovna nebude někdo šoustat či podrobovat novému výcviku. A rozhodně nezapomínej, že všechny podobné úkoly budeš muset vždy splnit k naší naprosté spokojenosti, jinak by totiž mohlo následovat přísné potrestání, a nebo by jsme tě mohli z našeho penzionu rovnou vyhodit, což by jsi určitě nechtěla! Tohle varování pro tebe přirozeně platí už od této chvíle, takže se koukej náležitě snažit!"

Ihned poté jsem si musela zády lehnout na poměrně rozměrné lehátko, vytvořené z množství dřevěných desek, které však bylo pouze přesně tak dlouhé, že mé intimní partie vyčnívaly přes jeho zaoblený okraj.

Následně mi Suda přikázal, abych široce roztáhla své štíhlé nohy a každou z nich kotníkem vložila do jedné ze dvou smyček, zavázaných na koncích provazů, visících z kovové kladky od stropu dolů. Při tom jsem rovněž postřehla, že se pod mou vysunutou prdelkou nachází velká vana.

Suda nehodlal zbytečně ztrácet čas a okamžitě si vzal do ruky dlouhé struhadlo, na němž začal zpracovávat ohromné okurky.

Nikdy předtím mě ani nenapadlo, že by strouhání okurek mohla být tak zábavnou záležitostí. Do mé rozevřené kundičky i mezi mé plné půlky neustále stékala řídká míza z této zeleniny, tak nápadně podobné skvostnému exempláři mužského pohlavního údu.

Největší rozkoš jsem ovšem zažívala po každé, když si Suda udělal krátkou přestávku na odpočinek. Při takové příležitosti starý Japonec ani jednou neopomněl odměnit mou poslušnost a vždy mi zasunul do jedné z mých fantasticky roztažených dírek některou z pořádně tlustých a dlouhých okurek.

Jakmile Suda zaregistroval, jaké ohromné nadšení během celé procedury projevuji a jak žádostivě proti němu vystrkuji svůj zmáčený klín po každé, když se rozhodnul na chvíli mě ošoustat mohutnou okurkou, okamžitě ztratil i zbývající drobné pochybnosti ohledně našeho přání a se spokojeným úsměvem na rtech prohlásil, že já i má sestra smíme zůstat i nadále v Útulku blaženosti, jak jsme obě chtěly.

Majitel penzionu měl samozřejmě i několik podmínek, které jsme musely v budoucnu plnit, pokud jsme chtěly v jeho úžasném zařízení žít. Jednou z nich byla i naše povinnost, pomáhat mu při přípravě jídel, v nichž se v drtivé většině objevovaly právě okurky. Není třeba snad ani příliš zdůrazňovat, že jsme tuto podmínku, jako ostatně i všechny zbývající, dodržovaly s náramnou radostí a chutí, především pak proto, že nám vykonávání těchto povinností přinášelo obrovské potěšení.

...::: Tip pro Vás: Wartenbergovo kolečko Mystim Extra Spiny Spencer :::...
Sexshop Sexujte.cz

Pro mě i pro mou sestru bylo vskutku úchvatně nádherné, když jsme i po další dny, týdny a měsíce mohly cítit, jak do našich píčí a análů, zvlhčených šťávou z okurek, vnikají stále znovu a znovu široké a velké kusy parádně vytvarované zeleniny. Musím se přiznat, že zvláště mému řitnímu otvoru udělalo vždy velmi dobře, když se do něj zavrtala nějaká mimořádně kvalitní okurka, která jej dokázala rozevřít na nejvyšší možnou míru.

V Útulku blaženosti bylo opravdu vše neuvěřitelně vzrušující a krásné, a Brenda a já jsme byly vskutku velmi šťastné, že se nám konečně podařilo najít vhodné východisko, jak uniknout z šedi každodenního, tristního života.

Aniž by jsme si to řádně uvědomovaly, začaly jsme vlastně vést dost dobrodružný, a částečně možná i nebezpečný život, avšak především jsme si naplno užívaly cti, že právě nám se prostřednictvím osudu dostalo nejvzácnějšího předurčení, jaké jen může pro jakoukoli ženu existovat, směly jsme sloužit, a současně je tak uspokojovat, našim vládcům a svrchovaným pánům.

Každý následující den pro nás neznamenal nic jiného než nové a nové rozkoše, které jsme zakoušely, když na našich nádherných, mladých tělech zkoušeli různí muži rozmanité praktiky a techniky, vždy nějakým způsobem spojené s jediným smyslem našeho bytí, který představovala klasická japonská bondage.

Kromě rozličného svazování a ponižování jsme si také neustále užívaly téměř nepopsatelné potěšení z postupného, velmi důkladného roztahování našich kundiček a análů. Již brzy jsem mohla být opravdu pyšná na svůj doslova velkolepý řitní otvor, který byl trvalým cvičením rozšířen natolik, že byl schopen pojmout do sebe bez sebemenších problémů i ty nejmohutnější a nejdelší čuráky.

Od doby našeho definitivního přijetí jsme samozřejmě byla k dispozici nejen lidem z Útulku blaženosti, ale i stálým návštěvníkům penzionu, které jsme vždy ochotně vítaly se široce rozevřenýma nohama, abychom jim mohly ihned nabídnout za účelem jejich vášní naše píče a řitě. A bez nadbytečné sebechvály musím uznat, že jsme se ze strany hostů obě těšily ohromné oblibě a neutuchajícímu zájmu.

Je pochopitelné, že jsme mnohdy musely vydržet i velmi tvrdé, až sadistické zkoušky, které jsme ovšem vždy vykonávaly s neskrývanou radostí a nikdy jsme naše učitele nezklamaly.

Čas, který jsme trávily v Útulku blaženosti, skutečně ubíhal jako voda a obě dvě jsme s každou prošlou hodinou méně a méně rozuměly tomu, jak jsme dříve vůbec mohly bez bondage žít.

Každého dne, jakmile se přiblížila půlnoc, prohlíželi Nobu a Kobe až neuvěřitelně podrobně a důkladně naše kundičky a prdelky, aby se na vlastní oči přesvědčili, zdali jsme zaznamenaly nějaké další úspěchy ohledně stálého roztahování našich poševních svalů a svěračů. Za každý pokrok jsme byly přirozeně od obou mužů báječným způsobem odměněny.

V Útulku blaženosti jsme nakonec ztrávily celý rok, v jehož průběhu ani v nejmenším neopadalo naše zalíbení pro excentrické sexuální praktiky a techniky svazování. Mezitím již také naše pěkné kundičky a anály, které byly bez přestání vydatně využívány, začaly disponovat díky skvělému tréninku přímo gigantickou kapacitu, a proto pro nás nebylo žádným problémem pojmout do sebe jakkoli rozměrné předměty.

Když se někdy v Útulku blaženosti objevili návštěvníci, ať už menší skupinky či pouze zvídaví jednotlivci, vždy jsme byly připravené, okamžitě jim názorně předvést metody našich učitelů, které měly tak úžasné výsledky, zvláště co se týče míry rozšíření našich píčí a análů.

Po roce jsme Útulek blaženosti z osobních důvodů nakrátkou dobu opustily, avšak již brzy se tam hodláme znovu vrátit, poněvadž je to pro mě i mou sestru nejbáječnější místo na celém světě.

Možná se tam někdy potkáme!

Konec

...::: Tip pro Vás: Mystim Rodeo Robin - smyčky pro elektrosex :::...
Sexshop Sexujte.cz