Missčást 2.Autor: neznámý | Hodnocení    |
Tak vy máte zájem o místo vychovatelky. Nic proti tomu, vychovatelku potřebujeme. Ovšem musí mít určité předpoklady pro výkon této práce. Potřebujeme vychovatelku s pevnou rukou, neostýchavou a hlavně řádně přísnou. O pevných nervech snad ani nemusím mluvit, právě tak o diskrétnosti. Znáte to, co se doma uvaří, to se má doma i sníst! Doufám, že mi rozumíte...?" "Myslím, že ano." "Jste sice mladá, ale jisté zkušenosti máte, kromě toho posledního místa, že?" Usmála se a pokračovala. "Ráda bych vám položila pár, no, řekněme intimních otázek. Pokud ovšem nechcete, nemusíte odpovídat. Potom ale je další jednání v tomto směru bezpředmětné, to jistě chápete." "Ovšem. Vynasnažím se, snad to nebude tak hrozné a o život při tom nepůjde, že?" Usmála jsem se. "Jsem ráda, že se shodneme. Tedy nejprve trochu otázek takříkajíc na tělo. Máte milence?" "Ne. Při mé práci na to zatím nebyl čas." "Hm, takže jste dosud panna?" "No, to už ne, to vás musím zklamat." "Právě naopak. Nemám ráda staré panny, jsou protivné, zapšklé a zpravidla silně nervózní, nevím, snad mají zlost, že si v mládí neužily," zasmála se. "Nebudu se zatím ptát, jak jste o to přišla. Spíše mně zajímá, jestli jste se někdy ukájela sama. Neříkejte mi, že jste to vydržela!" "Co bych zapírala, když to bylo nutné, udělala jsem se." Rozesmály jsme se a pak Luisa pokračovala: "Jestlipak jste se někdy milovala se ženou?" "Tak to zatím ne." "Vidíte na tom snad něco špatného nebo nenormálního?" "To zdaleka ne, prostě jsem neměla jak příležitost, tak ani nějaký velký zájem to zkusit. Zlého v tom nic nevidím, mám za to, že jen žena ví, co ženě dělá dobře." "Jsem ráda, Joy, že máte tyto názory, jsou zcela totožné s mými. Myslím, že i Miss bude spokojená, pokud všechno dotáhneme do zdárného konce. Nuže, má drahá, budeme pokračovat. Svlékněte se, prosím." "Do naha?!" "Ano." Poněkud zvláštní postup při přijímání vychovatelky, ale budiž. Nakonec je to taky ženská, tak co. Svlékání šlo dost rychle, protože v tom vedru jsem toho no sobě moc neměla. Taky to ocenila.
"Vidím, že na sobě netaháte žádné zbytečnosti, to se mi líbí. Přistupte blíže! Ještě... až přede mě! Nebojte se, nekousnu vás!" Usmála se a ukázala prstem před sebe. Klidně jsem se postavila před ni. Byl to velmi zvláštní pocit, cítit prsty druhé ženy, jak mi ohmatávají stehna, břicho a prsy, potom jsem se musela otočit a ohmatala mi i hýždě a přejela rukama po zádech. "Všimla jsem si, že máte propíchnuté bradavky, je to tak, anebo se mýlím?" "Všimla jste si dobře, mám." "Tak proč nenosíte nějaký šperk, vždyť je to pěkné!" "Nosívám je jen občas, není kde se s nimi chlubit." "Myslím, že pokud přijmete zaměstnání u nás, tak se příležitost najde. Máte pěknou postavu, nádhernou pokožku. Ale stejně budou nutné nějaké malé úpravy, například vyholení podpaží a - nechci to před vámi tajit - taky naprostá depilace v podbřišku. To je podmínka!" "Je to sice nezvyklá podmínka pro přijetí do práce, ale... no, proč ne? Vždycky to stejně doroste, ne?" Potutelně jsem se ušklíbla. "Vidím, že jste opravdu rozumná a myslím, že i Miss s vámi bude spokojená." "I já doufám." "Tak se můžete obléci. Dáme si trochu jídla," pobídla mě a pustily jsme se do lososa. Mezi jídlem jsme se bavily. "Jaký byl váš plat na posledním místě?" "Padesát liber plus jídlo." "Proboha, to jste dělala za takovou almužnu?" "No a co mi zbývalo, když žádná jiná práce nebyla?!" "Tak alespoň nepodepisuji smlouvu na rok, stačí přece méně a zatím se někde poohlédnout!" "To nešlo, rok byla podmínka smlouvy." "Tak to jste tedy měla smůlu..."
...::: Tip pro Vás: Souprava pro bondáž Pink Passion Bondage Kit :::...
Sexshop Sexujte.cz
Další diskusi přerušilo bouchnutí dveří. Na scéně se objevila další dáma. Podle toho, že Luisa vstala, jsem usoudila, že to je stále zmiňovaná Miss a vstala jsem také. Dáma nebyla jistě starší než já. Obě jsme pozdravily. Netvářila se nijak vlídně, ale odpověděla nám a pak sebou přímo praštila do křesla. "Brutální vedro. Jsem zpocená jako myš. Už abychom byly zase doma, ty pobyty ve městě mě ničí. Ale sehnala jsem už služky, jsou na cestě k nám. Ještě musíme vydržet do pondělí, to mám schůzku s vychovatelkou a pak hurá pryč. Jenom doufám, že to vyjde a nebudu muset hledat dál." "Pardon, Miss, dovolte, abych vám představila Joy, měla by o místo vychovatelky zájem, je volná." "Aha, mně to bylo hned divné, že bys měla nějakou návštěvu. Mluvily jste o tom místě?" "Ano, Miss." "No a? Bože, mluv v celých větách," zaúpěla Miss. "Podle mého názoru velice schopná žena pro to místo." "Podmínky?" "To jsem nechala na vás, řekla jsem jí jen o vyholení." "Doufám, že souhlasí, ale já myslela její podmínky." "K tomu jsme se ještě nedostaly. Myslím, že bude vhodnější, když si to projedná přímo s vámi, Miss." "No dobrá. Slečno Joy, máte nějaké zvláštní podmínky?" "Myslím, že ani ne. Hledala jsem práci a zcela náhodou jsem se seznámila tady s paní Luisou." "Máte řidičské oprávnění?" "To ano, ale bohužel mi chybí auto," zasmála jsem se. "Nebude vám vadit, že budete s námi dost o samotě?" "Vůbec ne, mám ráda klid a město mě neláká." "To je výborné. Potřebujete si tady něco zařídit?" "Myslím, že ne." "Ještě lepší. Tak nás tu nic nedrží - zavolám přítelkyni, že vychovatelku už mám taky a hned odjedeme. Snad ještě... Plat budete mít dvěstě měsíčné, jídlo, nocleh a další věci k tomu. K dispozici sportovní auto, kdybyste si chtěla zajet do města. Nějaké dotazy?" Bože, pomyslela jsem si. Jaképak dotazy. Plat jako hrom, auto k tomu, tak co víc bych si měla ještě přát. Pouze jedna otázka se přímo nabízela a tak jsem ji vyslovila: "Ještě ale nevím, kolik dětí a jak staré budu mít na starost. K tomu jsme se nějak nedostaly."
To, co se ozvalo, nebyl smích, ale přímo hurónský řev. Obě se smály, až jim tekly slzy. Konečně promluvila Luisa: "Správná otázka na správném místě, má drahá Joy. Budete mít na starosti jenom děvčata. Nebojte se, nebudou to žádná mimina. Všechny jsou dost staré, abyste jim mohla kdykoliv pořádně spráskat zadnice, ostatně, to všechno postupně poznáte." "No nic, dámy," Miss ukončila diskusi. "Jsou čtyři, tak abychom sebou hodily. V půl páté jedeme domů. Joy, běžte se sbalit a počkejte na nás v recepci." Podala mi ruku. Vzala jsem ji do své a sklonila jsem hlavu, že jí ruku políbím. Ucukla s ní. "To není třeba! Jste vychovatelka a ne nějaká služka. A to platí i pro příště. No, běžte tedy balit." Sjela jsem výtahem k sobě na patro. Sbaleno jsem měla za pět minut, v podstatě nebylo co. Musela jsem ještě do recepce. Můj pobyt byl sice krátký, ale musela jsem vyrovnat účet a jistě bych měla dát něco recepční, díky ní jsem byla bez práce pouhých pár hodin. V recepci jsem odevzdala klíč a požádala o účet. Jenom zavrtěla hlavou a usmála se. "Jsem ráda, že vám to vyšlo. A co se týče účtu - žádný nemáte, paní Luisa volala, že to máme připsat na jejich." "Dobrá. No, za to místo vděčím vám." Přisunula jsem k ní ruku a položila na pult složenou bankovku. Podívala se na ni a ohromeně řekla: "Ale... slečno... to je dvacetilibrovka!" "Ano, já vím, je vaše." "Ale to je moc, to já nemohu vzít!" "Jen berte, kdybych tu musela dva, tři dny spát a jíst, utratila bych určitě víc," usmála jsem se. Recepční pomalu natáhla ruku a peníze si vzala. Bylo na ní vidět, že je dost překvapená. Zřejmě na takovéto spropitné nebyla zvyklá. Byla jsem ale spokojená, moc mi pomohla.
V hale se objevila Miss, Luisa a služebná Jane, za nimi pak dva poslíčci táhli zavazadla. Byla jsem zvědavá, kam se ta hora tašek a kufrů smístí, aby zbylo také trochu místa pro nás. Když jsem ovšem uviděla auto, které stálo před vchodem, pochopila jsem, že by se do něj vešlo ještě něco navíc. Luisa vypisovala šek a my jsme zatím nastoupily. Miss a já dozadu, Luisa řídila a služka seděla vedle ní. Vyjely jsme. Luisa řídila dobře a ujížděla dost rychle. Ve voze bylo ticho. Usmála jsem se jen tak pro sebe, avšak Miss ihned zareagovala: "Copak je vám k smíchu, Joy?" "Ale uvědomila jsem si paradox téhle situace. Víte, ráno jsem vypadla od Higginsů a nevěděla, co budu dělat a najednou navečer jedu do nového zaměstnání a vlastně ani nevím kam!" "Proboha, to je pravda. Vždyť na to jsme si ani nevzpomněly. Ovšem Tacitum House stejně asi neznáte a tak se nechte překvapit. Hlavně se nenechte mýlit názvem, ten dům rozhodně není mlčenlivý, jak říká jeho titul. Ostatně za chvilku odbočíme z dálnice a za deset minut nato jsme doma." Měla pravdu. Asi pět minut jsme jely krásným lesem, pak se pojednou před námi objevila volná krajina, rovná jako stůl. Široko daleko nic, jenom v dáli se vypínal nějaký zámeček. Mé překvapení dosáhlo vrcholu, když jsme přijely k němu a já pochopila, že to má být ten "dům"! Sotva jsme zastavily, vyhrnulo se několik služebných a vmžiku rozebraly hromadu našich zavazadel a zmizely v domě. Zůstala jenom jedna. Zřejmě čekala na rozkazy.
...::: Tip pro Vás: Dvojitá karabinka :::...
Sexshop Sexujte.cz
