Kouzelnice část 4. Autor: Panenka

Hodnocení

„Tak co, doufám, že jste si to vyříkali a můžeme pokračovat?“, přišla do místnosti Petra a dvě dívky ze včerejšího večera. Dnes vypadala Madam doslova a do písmene jako Domina. Žádné divadelní kostýmky. Vysoké černé boty na vysokých podpatcích, latexové body, černé rukavice. Částečně sexy a částečně z ní šel strach. Nevím proč, ale v její přítomnosti jsem cítil opět zvláštní pocit, jako když vás někdo škrtí pod krkem, nevím proč. Snad na mě ještě působila ta hypnóza, asi nejspíš ano, což mi potvrdila v zápětí.

„Tak tě u nás pěkně vítám. Pokud budeš dělat vše, co ti nařídím, tak se ti tu bude líbit. Pokud ne, zažiješ peklo a to si piš !!!“

„Ano Madam“ – vžil jsem se rychle do role. Asi ta hypnóza a nebo fakt, po rozmluvě s Janou, že nejde o žert, ale o opravdové Sub-Dom zážitky.

„Jano, necháš mi ho teď na starost, potřebuju si jí trošku připravit“, řekla mé přítelkyni. Jana nic nenamítala a se slovy „samozřejmě, dělej si s ní co chceš“ odešla. Mě touto větou rozhodně neuklidnila, na druhou stranu jsem se částečně těšil na pro mě do té doby nepoznané.

„Tak, pravdu už znáš a já chci od tebe slyšet, jestli do toho jdeš, za jakoukoliv cenu a podvolíš se mým rozmarům, beze slov???“

„Ano, ale…“

„Nechci slyšet ale. Buď ano, nebo ne !!!“ zarazila mě.

Chtěl jsem zeptat, co má v plánu. Po té mi došlo, že by to nebylo asi nejmoudřejší vědět do podrobností co mě čeká a ztratilo by to možná na kráse z požitků pro obě dvě strany.

„Ano Madam“ odpověděl jsem vzápětí.

„Dobrá. Určíme si pravidla. Nemysli si, že jsem pouze mučící stroj a že ti chci ubližovat pro vlastní potěšení, ale jak jsme spolu chatovali, tak z toho tak trochu vycházím a to o čem jsme si povídali se mi moc líbilo. Tak doufám, že jsi nekecal a splníš to co jsi sliboval, že bys pro mě v reálu udělal. Plus mám pro tebe přichystaných pár překvapení, které ti neprozradím, protože pak by to nebylo ono. Dohodneme se i na té věci, které se říká „STOPKA“, kdybys už opravdu nemohl. I v případě, že budeš mít roubík a nebudeš moci mluvit, tak zahučíš jako morseovkou SOS (tři tečky atd.- znáš to?) a já, nebo kdokoliv jiný přestane. Ale počítej s tím, že všechno tím skončí a ty se sebereš a už tě nechci nikdy vidět. Souhlasíš???“

Trošku se mi ulevilo, když jsem věděl, že Petra je takhle rozumná a opravdu mi dala tu možnost vše ukončit a o to víc se mi chtělo pokračovat. Tak nějak jsem jí začal věřit a řekl si, že ať udělá co udělá, tak přeci jenom je to psycholožka a dokáže rozeznat co lidské tělo i mysl dokáže snést. Po chvilce jsem odpověděl, že souhlasím slovy, které my byly povoleny „ANO, MADAM“

„To jsem chtěla slyšet. Tak teď se tě zeptám, jakpak se ti líbí naše postýlka???“

No to že se nemůžu ani pohnout, že se nemůžu ani podrbat, že do mě „Vedou“ hadičky není zrovna nejpříjemnější pocit, i když… Ta pozice bezmoci je tak vzrušující. Nechtěl jsem jí nějak naštvat tak jsem odpověděl „Líbí, Madam“.

„No to ráda slyším. Jsi jeden z mála, kdo si jí vyzkoušel. Naposledy manžel a taky se mu líbila :-). No uvidíme, možná si jí ještě užiješ :-). Teď se s ní rozluč, protože mám pro tebe připravené jiné úkoly. Ne že se tu budeš válet do večera. I když se cítíš unavený, chce se ti spát…..“Zase jsem se nechal nachytat. Opět mě zhypnotizovala. Tentokrát kamera neběžela, tak nemůžu říct, co se stalo, co mi řekla v hypnotickém spánku, akorát vím, že když jsem otevřel oči, tak nade mnou stály opět ty dvě „pomocnice“ (nejspíš BDSM kamarádky Petry) tentokrát sexy ustrojené v latexových podprsenkách a kalhotkách včetně bot a začaly mě odstrojovat. Odpojily ode mne hadičky, ani jsem necítil zápach, nato, že povídaly, že jsem se pěkně vyprázdnil a zazátkovaly pás cudnosti. Pak mě spustily na zem, uvolnily všechna pouta od kříže, všechny lanka, na kterých jsem visel, sundaly znehybňovací límec. Ležel jsem tam na zemi v podstatě konečně úplně volný, nepřipoutaný, snad jen ty „kopyta“ na rukou by mi znepříjemňovaly pokus o osvobození, ale na to jsem už nemyslel. Vůbec jsem na to nemyslel !!! Že by zapůsobila rozmluva jak s Janou a Madam, nebo ta hypnóza???

„Můžeš vstát???“ Zeptala se jedna z dívek.

„Ano, pokusím se“, odpověděl jsem automaticky bez diskuzí. Začal jsem se zvedat, šlo to docela těžko, protože celé tělo bylo ještě po té noci ztuhlé. Nejdříve jsem se posadil, prohýbal hlavou a částečně jsem si ještě prohlédl místnost a zařízení. Bylo tam spousta pro mne neznámých strojů. Madam musí být hodně zapálená do těchto věciček. Pomalu jsem se postavil a koukl na sebe do nedalekého zrcadla. Ten pohled na mě byl docela směšný, ale pokud bych to nebyl já, kdo je takhle ustrojený v šatech, připomínajících dámskou noční košilku.

Dívky mě odvedly do koupelny, že prý potřebuji sprchu a umýt se. Postupně mě svlékly z šatů, sundaly rukavice, povolily postroj a veškeré věci, včetně sandálů a já tam stál opět pouze v podprsence s přilepenými silikonovými náhražky prsou a v pásu cudnosti, který mi také sundaly. To byla úleva. Všechny ty trubičky do mě zastrčené už mě netlačily, i když jsem si na ně docela zvykl, ale ta úleva byla znát. A já ho konečně viděl, po dlouhé době :-). Nenechal na sebe dlouho čekat a opět se ztopořil. Dívky se na mě podívaly a pousmály se a řekly, že jestli budu spolupracovat, tak s tím něco provedou :-). Také jsem se po dlouhé době trošku pousmál a opravdu. Dívky mě sundaly podprsenku a nechaly mi pouze přilepené ňadra, které drželi, jak přibyté (zkoušely to a pochvalovaly si svojí práci). Vlezl jsem si do sprchového koutku a dívky zatáhly závěs, prý ať počkám. Slyšel jsem pouze jak se otevřely dveře. Trvalo to asi 2 minuty a rozevřel se závěs a stály tam obě úplně nahé. Každá měla v rukách pouta a dívky mě připoutaly ke konstrukci, která byla ve sprchovém koutě. Stál jsem tam otočený čelem k nim. Po té mě začaly umývat. Osprchovaly mě a začaly nanášet na mé tělo sprchový šampón a roztírat po těle. Dělaly to hezky pomalu a kupodivu něžně a mě se opět ztopořil. Objížděly svými dotyky každou část mého těla a když říkám každou, tak myslím každou. U penisu se zastavily, podívaly se na mě a jedna z nich řekla: „máme pro tebe překvapení“. Najednou se rozhrnul opět závěs a tam stála moje Jana. Okamžitě se k nim přidala se slovy „miláčku, to bych si nemohla nechat ujít“ a pustila se rovnou k věci. Pěkně něžně, tak jak jí znám si se mnou pohrávala. Hezky pěkně pusinkou si s ním pohrála, jak se patří. Exploze na sebe nenechala dlouho čekat. Všechny tři se o mě takhle postaraly, tak to bych nevěřil, že se mi to tady vůbec může stát. Jako v tom nejromantičtějším erotickém filmu.

Když to dokončily, Jana řekla: „Když budeš hodný, tak jako dnes, aspoň zatím, tak dostaneš takovouhle odměnu. Budu tady s holkama dělat pravou ruku Madam, takže ti budu nablízku. Nemysli si ale, že u mě budeš mít u mě nějakou protekci. S tím nepočítej !!!“

„Jasně Jani“ odpověděl jsem.

„Žádný jasně, žádný Jani, ale ANO PANÍ a to budeš říkat všem. Tak si to přeje tvoje Madam. Ty jsi tady nic, rozumíš. Ty budeš dělat to co ti řekneme a hlavní slovo tu má Madam. To jsou pravidla, který za žádnou cenu nesmíš porušit. Rozuměls ???“

„Ano Paní“.

„A radši moc nemluv. Bude to tak lepší. A nezapomeň na slovíčko prosím, pokud budeš něco potřebovat. Budeš prosit pokaždé, pokud budeš mít něco na srdci. Jen se snaž !!!“

„Ano Paní“ odpověděl jsem automaticky.

Osvobodily mě z pout, osušily mě a nahého mě odvedly do další místnosti. Tam na nás čekala Madam. Opět jsem z ní cítil ten obrovský respekt k ní. Byl jsem opět pod její mocí, jí očarovaný.

„Připravila jsem si pro tebe ranní rozcvičku, ať rozhýbeš své líné tělo, které se tu celou noc válelo v posteli“ s úsměvem poznamenala Madam a dodala: „Mám pro tebe připravenou na dopoledne první lekci. Udělám si z tebe baletku a večer mi předvedeš, co ses naučila, rozumíš ???“

„Ano Madam“

„Taky jsem pro tebe připravila nové oblečení. Neboj, ten pás cudnosti, který jsi měla dostaneš, ale zase až večer před spaním“

No rozhodně jsem si v duši oddechl. S představou, že bych nosil celý den to kovové monstrum zastrčené v zadnici, to bych si také odpustil. I na noc.

„Místo toho tady pro tebe mám něco lepšího“. Vytáhla nějaké růžové gumové, či latexové kalhotky opět se speciálním menším opaskem na zámek. Ve vnitřku byly v místě, kde by měl být penis vyplněné čímsi kovovým, vedoucím až k opasku. To samé v zadní části a menší anální kolík. Vypadalo to, jako kdyby ta kovová část měla skrýt můj penis, aby moc nevyčníval, když ze mě Madam chtěla dělat holčičku. Taky že ano, ale nejenom proto, což jsem v zápětí zjistil. Jana se toho úkolu, že mi kalhotky oblékne ujala dobrovolně. Pěkně jemně mi je oblékla a penis vlastní rukou hezky zapasovala, anální kolík pořela gelem a zasunula do mé zadnice. Ani to moc nebolelo (kupodivu). Madam jí po té dala klíče a Jana kalhotky zamknula. Ještě jedna věc, které jsem si nevšiml, teprve až poté, co jsem si objížděl rukou upevnění kalhotek, že na zadní části měly výstupek na opasku.

„Víš na co to je?“ řekla Madam. „Je tam devíti voltová baterie a hned vedle malé trafo, které je zapojené obráceně, než jsi zvyklá. Vyrábí větší proud z menšího a je to opět nápad mého manžela, který to ještě vylepšil na dálkové ovládání. Koukej na tuhle krabičku co mám v ruce. Pokud se mi nebude něco líbit na tom, co děláš, dostaneš ránu a věř tomu, že to není nic příjemného. A protože ses nezeptala, a nedostala povolení se takhle „osahávat“ mám tu pro tebe malou ukázku !!!“

S úsměvem na tváři zmáčkla knoflík na svém ovladači a poté co ho pustila kalhotkami a mnou proběhl neskutečný bolestivý výboj, až jsem se skácel k zemi. Zařval jsem bolestí a Madam stisk opakovala ještě dvakrát. U třetího stisku si počkala se spuštěním prstu ze spouště a povídá:

„Tak co, pochopila jsi to ???“

„Ano Madam, už ne prosím“ řekl jsem a slzy mi tekly bolestí.

„Dostaneš ještě jednu ránu, až tohle pustím. Jen aby sis to pamatovala !!! A nezapomeň na to !!!“

„Ano Madam, už nic neudělám bez vašeho svolení“

„Jinak to máš i za včerejšek, jak jsi tady zlobila moje pomocnice. Neboj, tady se ví o všem a ony mi řeknou každou špatnost co provedeš. I Jana, viď“

„Samozřejmě, Madam“ řekla Jana oddaně a jak se říká ---v roli. Trošku posmutněle se na mě podívala, snad se mnou i cítila a oba jsme čekali až Madam doufám naposledy uvolní spoušť. Naposled jsem zařval a pomalu se na příkaz Madam zvednul. Nohy se mě trochu třásly, ale stál jsem poslušně a vzpřímeně, jak mi Madam poručila.

„Tak a teď k věci. Začneme rozcvičkou a budeš dělat vše, co řeknu. Nejdříve si oblékni cvičební úbor.“ Hodila přede mne bílé elasťáky a modrý dámský trikot s dlouhými rukávy až ke krku se zapínáním na zip v zadní části, něco jako nosí gymnastky a gymnastické cvičky. Opět si vychutnávala ten dobrý pocit, jaký z toho má, když vidí muže, oblečeného jako ženu a to v její režii. Bylo jí to vidět na očích i úsměvu. Jana i asistentky mi pomohly se obléci. Opět se mě zmocnil zvláštní pocit vzrušení z toho, že tu stojím před dámskou společností a oblečený přesně takhle.

„Tak mám tu další místnost a budeme se učit základní prvky tvého vystupování v mém domě, jako mé hračky. A jak sis říkala na chatu? Panenka ? Tak tě tady budeme oslovovat. Zní to líp, než Janička. To byl nápad tvé přítelkyně, aby se to nepletlo. A splňuje to více tvojí náplň a činnost v domě. Budeme si s tebou prostě hrát. Dnes jsou v plánu kurzy tance, ale hlavně dámského vystupování !!!“. Odvedla mě do vedlejšího pokoje. Dívky s Janou mezitím někam odešly.

„Není to tu sice žádný baletní sál, ale pro naše účely to musí stačit. Nejdříve se musíš naučit to základní. A to je klanět se své Madam. Pak se pustíme do dalšího“.

Odešla někam a v zápětí se vrátila a měla v ruce bičík. Přišla ke mně a přetáhla mě z ničeho nic bičíkem přes břicho.

„První chyba. Kdykoliv mě uvidíš, skloníš se až k zemi, a pozdravíš: Dobrý den Madam a zůstaneš v téhle pozici dokud ti nepovolím vstát.“

„Promiňte Madam….. Dobrý den Madam“ řekl jsem a uklonil se. Dostal jsem v zápětí další ránu a to do zad.

„To je málo, takhle se klaní v divadle, ale to se teď neučíme. Když říkám k zemi, tak myslím k zemi a na kolena. Znovu !!!“

„Dobrý den, Madam“ klekl jsem si na kolena a uklonil se. Dostal jsem opět do bičíkem do zad.

„Kam se to koukáš. Nebudeš se koukat co kde lítá, ani na mě, ale na mé boty. A když ti je strčím před pusu, tak je políbíš. Rozumělas? ZNOVU !!!“ už zařvala.

...::: Tip pro Vás: Kožený límec a vodítko :::...
Sexshop Sexujte.cz

„Dobrý den, Madam“. Uklonil jsem se přesně jak řekla a koukal jí přitom na nohy. Přišla ke mně a já jí políbil botu.

„No takhle je to správně. Tak na to nezapomínej, rozumělas?“

„Ano Madam“

„Dobře a teď se postav, já si tě prohlédnu“. Trikot a elasťáky upnuté na mém těle trochu prozradily, že na tom s postavou nejsem zrovna nejlépe. Rozhodně že nemám míry 90-60-90. „Dnes tě čeká dieta, k obědu nepočítej s gulášem, ani svíčkovou a teď si pro začátek dáme pár kilásků na rotopedu. Nasedni !!!“

Opodál stál opravdu rotoped z úzkým sedadlem a já si na něj nasedl a vzápětí se mi opět připomněl anální kolík v mé zadnici. Okamčitě jsem nadskočil věříce, že mi projde jízda ve stoje, ale Madam svůj příkaz opakovala.

„Říkám nasedni a vyndala ze šuplíku opět ovladačku pro moje kalhotky“

Nasednul jsem okamžitě. Nějak jsem zhodnotil, že je lepší cítit kolík v zadnici, než ty elektrošoky na mém přirození. Začal jsem šlapat a při každém sešlápnutí, ať na pravou, nebo levou nohu jsem cítil, jak mi kolík masíruje vnitřek. Šlapal jsem v kuse asi deset minut, když jsem pocítil únavu a už jsem prostě nemohl. Madam to zpozorovala a dala mi na výběr. Buď prý ujedu ještě jeden kilometr, nebo si můžu vybrat tři rány, jak říkala „Prý z milosti“ elektrošoků. Asi si ráda hrála s elektronickými přístroji, protože i když jsem souhlasil, že tedy ujedu ještě kilometr, ona mi dala takovou zátěž, že jsem po 200 metrech doslova odpadl na zem.

„Jak myslíš“ řekla a třikrát rychle po sobě stiskla a uvolnila spoušť.

To bylo na mě moc. Zůstal jsem ležet na zemi. Madam mi řekla, ať si odpočinu, že za chvíli přijde a budeme pokračovat v tréningu. Vzala si ovladač od mých kalhotek, odešla a zamknula za sebou dveře. Zůstal jsem tam úplně sám. Bezvládně jsem ležel na zemi a asi po deseti minutách mi zvědavost nedala spát a řekl jsem si, že se aspoň trošku porozhlédnu po místnosti, co mě třeba ještě může potkat. Koukal jsem na sebe do zrcadla, které mělo i madlo pro držení, na kterém cvičí baletky nohy a pozoroval se, jak mě vymódily. Nechápal jsem přesně, co z toho Madam má, kluky oblékat takhle, jestli jí to připadá směšné a tím vzrušující, nebo co v tom je, ale na mě to působilo. Nějaké zvláštní tlaky jsem cítil v hlavě při pohledu na sebe a začal jsem se hladit po tom oblečení upnutém mě na tělo i v okolí ňader. No prostě zvláštní pocit. Pohlédl jsem na druhou stranu naproti zrcadlu. Byla tam skříň. Došel jsem k ní otevřel a kouknul dovnitř. Byla to skříň na šaty. Byly tam převážně divadelní kostýmy (vše dámské) a úplně na kraji baletní dres. Hned mě napadlo, že tohle budu mít brzo na sobě, ale nedalo mi to spát a já jsem si dres sundal z ramínka, vzal ke zrcadlu a začal si poměřovat, jestli mi padne. Byl růžový se sukýnkou na ramínka a s rukávky. K tomu byla ještě na ramínku korunka. No prostě jako pro „labuť v jezeře“. Docela jsem se začínal těšit na to, až si to obléknu, ale zároveň jsem měl strach z toho, co mě v tom čeká. Balet není žádná sranda a já baletky obdivuji, jak dokáží stát převážně na špičkách, tak jsem si to zkusil, ale nešlo to tak, jak bych si představoval.

Najednou mě opět cosi srazilo k zemi. Byly to moje elektrické kalhotky. To jsem nečekal. Zároveň s tím jsem slyšel cvakání klíče v zámku a do místnosti vstoupila Madam a moje Jana, která držela v ruce ovladačku těch elektrošoků. Jana to zmáčkla ??? Asi jo.

„Ale ale, ty se mi hrabeš ve skříních. To se nedělá. Trest už sis odpykala a zároveň jsi mě potěšila Panenko, že se zajímáš o dámskou módu. Ano přesně tyhle šatičky si teď oblékneš a budeme pokračovat další lekcí a to jsou kurzy tance. Uděláme z tebe krásnou labuť, neboj“. Šaty jsou sice růžové, ale procházka růžovým sadem to rozhodně nebude !!!“ řekla Madam.

„No přivítej svou Madam, jak ses to naučila !!!“ řekla ostrým hlasem moje Jana. Byl jsem z toho trošku vedle, protože rozkazovat jsem jí ještě takhle neslyšel. Klekl jsem si na kolena a sledoval její nohy, které se ke mně blížily, nastavila botu a já jí políbil.

„Tak je to v pořádku. Učíš se rychle“, řekla Madam, tentokráte z úsměvem na tváři, protože jí nejspíš dělalo dobře jako většinu domin, že si mě ochočila jak chtěla. Jana stála vedle ní a také se usmívala. Tentokrát byla Jana oblečena do podobných šatů, jaké měly obě pomocnice Madam. Vypadala sexy a zároveň jsem z ní pociťoval úplně něco jiného, než když jí vidím v civilu doma. Prostě respekt. Obzvláště s ovladačkou v ruce. Jenom jsem se bál, aby jí nezačala z ničeho nic mačkat tak horlivě, jako ladí programy doma na televizi.

„Tak převlíknou do labutího“ řekla s úsměvem Madam. Jana ke mně přišla, pomohla mi rozepnout zip na zádech mého trikotu. Sundala elasťáky. Nechala mě pouze v kalhotkách se slovy, ty si necháš. Sáhla do skříně a vytáhla ještě z šuplíku bílé lesklé silonky a pro většinu baletek „obrovské“ baletní špičky se zavazováním po kotníky. „To jsem ti koupila miláčku. Měli pro tebe dokonce 42“ zašeptala mi do ucha.“

Navlékla mi silonky a obula špičky. Navlékla kostýmek a zapnula zip na zádech. Prý je to univerzální velikost, tak mě do toho ani nemusela soukat násilím. Hezky mi urovnala sukénku a natáhla rukávky s třásněmi. „No vidíš, jak ti to sekne“ povídá Madam. „Ještě namalovat, vlásky uhladíme, není zrovna na ježka, tak to půjde a tady nezapomeň na korunku“ řekla Janě a odešla. Jana si došla do šuplíku ve stolku pro makeup, postavila si mě zády ke zrcadlu a pošeptala mi do ucha, ať se podívám nad skříň v rohu. Byla tam ve zdi malá kamera, kterou si tam nechala Petra nainstalovat a všechno co se v místnosti děje si může i zpětně prohlédnout, protože si to neustále nahrává a viděla mě na monitoru, jak se hrabu ve skříni a proto šla na jisto. Prý jsem dostal jenom jednu elektrickou ránu, protože se za mě Jana přimluvila, ale musela to udělat ona.

„To je dobrý, Jani…“

„Nezapomínej na roli, ve které tu seš. Oslovuj mě Paní !!!“. Jana zastavila mojí přátelskou odpověď.

„Ano, Paní. To je v pořádku. Já se zlomit jen tak nenechám. Já to vydržím, nebojte“

„Se ti to líbí, to jsem ráda. Mě se to taky líbí a moc. Jestli to vydržíš do neděle, tak mi uděláš radost. Jestli ne, tak jsi posera a já budu zklamaná“

„Spolehněte se Paní“ usmál jsem se.

„Tak a teď nemluv a namalujeme pusu“ řekla Jana a začala mě líčit. Napudrovala obličej, namalovala oči, udělala stíny. Lakem na vlasy mi uhladila účes a na hlavu mi nasadila korunku.

„Tak teď se otoč a podívej se do zrcadla“

Nikdy jsem nevěřil, že kdybych se namaloval, tak můžu vypadat takhle skvěle, tedy aspoň v obličeji vyjímaje mojí postavu o které jsem tady už mluvil. Sice spousta lidí tvrdila, že jsem zženštilý typ, ale nikdy jsem v sobě dívku nehledal. Co všechno dokáže správně nanesený make-up bych nevěřil. Ale je to tak. Naproti mně se v zrcadle objevila trošku oplácanější ale jinak docela opravdová „labuť“.

„Moc hezké, Paní“ měl jsem z toho i radost, že je moje Jana takhle šikovná.

„Tak se tu kochej pohledem a já mezitím dojdu pro Madam a nezapomeň..“ a ukázala mi na ovladačku, kterou sebrala ze stolku, kam vrátila líčení.

Prohlížel jsem se v zrcadle a pomalu sám od sebe jsem si začal zkoušet postoj na špičkách. Jediné, co se mi povedlo je zvednout paty, ale rozhodně nešlo o špičky. Doufal jsem, že tuto kapitolu nějako Madam smete ze stolu, ale hodně jsem se spletl.

„Jak krásná labuť z jezera vylezla….“ vstoupila s chichotem Madam. Okamžitě jsem padl na kolena a začal se uklánět. Opět došla až ke mně a já jí políbil botu. „Vstaň“ řekla a já se postavil a bylo na ní vidět, jak je překvapená, že to co vidí nečekala. „No hezké, Jano nalíčila jsi jí dobře, tak jsem si ani já nepředstavovala, že to vyjde“. Jo moje Jana, byl jsem na ní pyšný….

„No ale dost komplimentu, jdeme makat. Nejdříve se rozhýbeme. Jdi ke zrcadlu a procvič si nohy. Určitě jsi to někdy viděla. Vykopávej nohy výš a výš. Já se budu zatím koukat.“

Došel jsem opět ke zrcadlu. Postavil se bokem a začal jsem zvedat nohy do strany. S každým pohybem jsem opět začal silněji a silněji pociťovat kolík v zadnici, když mě Madam zasekla.

„Dost. Milá zlatá, to není karate. To co tu předvádíš s tím co po tobě chci, nemá nic společného. Hezky se uvolni a pomalu zvedej nožku. Vychutnávej si každý pohyb a nestůj u toho jak poleno. Trošku se zakloň. Tak znova !!!“

Opravdu jsem si „vychutnával každý pohyb“ s kolíkem v zadku. Ale snažil jsem se dělat to tak, jak mi Madam poručila. Chvilku pravou, chvilku levou nohu a výš a výš (no výš nic moc), rozkazovala a pak přišla s tím nápadem, že vyzkoušíme postoj na špičkách. Poručila mi, abych se přidržel madla a snažil se postavit na špičky, ale nešlo to. Párkrát jsem sice na špičkách stál, ale prstíky to nevydržely a skončil jsem opět na celých chodidlech.

„Ne, ne, ne. Jinak. S tím jsem částečně počítala, že ti to nepůjde. Neboj, my se to naučíme. Pojď se mnou !!!“ a odvedla mě do vedlejší místnosti, kde jsem spal a kde měla ty své kladkostroje a podobné zařízení. Hned mi došlo, co mě čeká.

„Dej sem ruce!!!“ postavila mě pod jeden z těch strojů, ke kterému mě večer před spaním připoutaly ruce její pomocnice, abych neutekl. Nasadila mi postroj na zavěšení rukou a začala mě pomalu natahovat ke stropu, až jsem visel ve vzduchu. Pak mě spustila o něco níž, tak, že jsem nemohl stát na patách, ale pouze na špičkách. Řekla ať si to zkouším a zpevňuji prstíky, že chce vidět výsledky, jinak ať si jí nepřeji a nechala mě tam viset a odešla.

Na zdi jsem si všiml hodin a ukazovaly něco kolem půl jedenácté dopoledne a když se Madam opět s Janou vrátila bylo jedenáct. Za tu půlhodinku jsem toho moc nemohl stihnout, i když sem měl pocit, že se mi to i na chvíli podařilo, ale v zápětí jsem cítil, že si pomáhám hodně rukama, rozhodně mě v zápěstí i na prstech u nohou začali docházet síly. No když vstoupily do místnosti, hned jsem si vzpomněl, že musím pozdravit, ale kleknout si nemohu, tak jsem jí uvítal aspoň slovy:

„Dobrý den, Madam, promiňte prosím, že si nemohu kleknout a políbit vám botu, protože tu visím.“

Madam ke mně přišla a řekla: „No to vidím, že nestojíš na hlavě“ řekla s úšklebkem a dodala „Tak jak ti to jde, podíváme se, co jsi se naučila.“

Vzala za řetěz kladky a prudkým pohybem mě postupně zvedla do výšky tak, že moje nohy byly v úrovni jejích očí. Pode mne nastrčila dvě krabice, které ležely opodál a spustila mě na ně, tak, že jsem na nich stál a řetěz byl volný. „Tak ukaž“ Snažil jsem se postavit na špičky jak se má, bohužel nebylo pořádně za co se vzepřít a já jsem s sebou zapotácel a krabice, které byly snad z nějakého polystyrenu-lehké se mi podsmekly a já jsem opět vysel ve vzduchu a houpal se ze strany na stranu.

„Nic ses nenaučila. Necháme to na jindy. Dostaneš to jako domácí úkol, příště a jestli se ještě po neděli uvidíme mi ukážeš pokroky !!! Následuje trest, aby sis to zapamatovala!!!“ a vzala si opět do ruky ovladačku mých kalhotek.

„Ne prosím, Madam. Slibuji, slibuji, že se to do příště naučím“ myslel jsem na to, že příště i nemusí být, ale hlavně ať nemačká to tlačítko.

„No nejsem taková necita. Chápu, že to není jednoduchý, ale když takhle prosíš, to se mi líbí. Ale příště budeš chodit po špičkách !!!“

Oddechl jsem si. Madam mě opět postavila na pevnou zem a odpoutala ze zavěšení. Řekla, že mám teď chvilku čas na oddech, že balet si necháme na příští týden, že kolem dvanácté bude oběd a ať naberu síly na odpoledne. Mám se prý převléknout do něčeho standartnějšího. Budu se učit chůzi na vysokých podpatcích a že pro mě připravila další program. Prý její specialitky.

„Tak se Panenko máš na co těšit“ !!!!

……Pokračování příště……

...::: Tip pro Vás: Jezdecký bičík Fifty Shades of Grey - Sweet Sting :::...
Sexshop Sexujte.cz