Jasmína část 16. Autor: Ondřej

Hodnocení

"Nééééééé," ozval se srdceryvný výkřik. "Nééééééééé….. Ondřejííííí."

Bylo nepochybné, že Jasmína se právě seznámila s kovovým strážcem svých klíčů a pokusila se ho otevřít. A taky to, že kasa nechce klíče vydat, i když je už - pohlédl jsem na hodiny - 7.13! To je vážné. Naděje, že se třeba jedná o nějaké malé zpoždění, že hodiny v trezoru nemají nastaven úplně přesný čas, že se to vyřeší samo od sebe - ta naděje se začínala rozplývat.

Je to určitě rozbité. Sakra, že já to před tím nezkontroloval a nevyzkoušel. A hlavně, proč já tam, proboha, dával oba klíče od toho pásu cudnosti? Proč jsem nepřečet' ty návody? Proč, proč, proč? Jo jo, měl jsem chtíčem zatemněný mozek. Už jsem chtěl mít "přípravné práce"za sebou a začít si pořádně užívat…

Ach jo. To nám ten nový týden teda začíná.

Zbaběle jsem se znovu začetl do návodu, abych se nemusel Jasmíně podívat do očí.

Záložní klíč slouží pouze pro jednorázové nouzové sejmutí ochrany s těla uživatelky. Opětovné použití "Woman s Chastity Guard Super Belt" je možné teprve po výměně starého zámku za nový se dvěma originálními klíči, z nichž jeden (záložní) bude opět uložen výše uvedeným naprosto bezpečným způsobem.

Garantovaný termín dodání náhradního zámku činí díky přesné evidenci našich zákazníků nejdéle sedm pracovních dnů od obdržení Vaší objednávky. Po tuto dobu je nutné uživatelku zabezpečit náhradním způsobem nebo od zabezpečení dočasně upustit. V žádném případě NEPOUŽÍVEJTE ZÁMEK S JEDINÝM KLÍČEM K OPĚTOVNÉMU UZAMČENÍ, protože v případě ztráty či jiného znehodnocení klíče riskujete závažné komplikace stejně jako v případě neodborné manipulace a zablokování zámku (viz výše).

Po použití nouzového klíče starý zámek a hlavně nouzový klíč zahoďte nebo jinak znehodnoťte, aby nedošlo k jeho záměně s novým originálem. Záměnou klíče by mohlo dojít k zablokování zámku, jak výše uvedeno a sejmutí…

Atd. atd. Pohled na spodek stránky mi zasadil poslední zdrcující ránu. Stálo tam: "Woman s Chastity Guard, San Francisco, California, U. S. A."!!

Takže to vypadá, že si uděláme výlet do Kalifornie.

"Ondřeji, ta kasička nejde votevřít!! Jak se z toho pitomého postroje dostanu??! Bóže, jak já sem pitomá, že sem ti to dovolovala," brečela Jasmína ve dveřích a zničeně se na mě dívala. "Běž hned pro zámečníka, ať to ze mě sundá! Nebo něco uvidíte. Voba - jak ty, tak ta tvoje Milada. Takovejle podraz na mě udělat. A já ti na to, husa, skočím. Říkám si, když mu to dělá takovou radost… Eh eh eh… Bůůů."

Přistoupil jsem k Jasmíně, chtěl ji obejmout, ale prudce mne odstrčila. Touha po laskání a milování byla samozřejmě ta tam. Teď tady byl úplně jiný, a to pořádný, problém, se kterým si jen tak neporadíme. Rozhodl jsem se nic nezastírat a sdělit své ženě tu hrozivou skutečnost.

"Jasmíno, to nejde…"

"A proč by to nešlo. Uskřípneme ten zámek, nebo rovnou přestříhneme ten pás a bude to. Mně je jedno, že se to zničí. Já už v tom stejně nikdy nebudu chodit. To si nemysli."

"Jasmíno, zadrž. To není tak jednoduchý. Umíš anglicky?" podával jsem jí návod.

Uchopila papír do ruky, chvíli ho s našpulenou pusou prohlížela, pak zvedla očí a podala mi ho zpátky.

"Já tomu nerozumím. Sem moc rozrušená. Co tam je? Přečti mi to ty."

Citoval jsem nahlas před chvílí přečtený drobný text a po očku pozoroval, jak má drahá choť reaguje. Střídavě se dívala na mě a na ten ocelový postroj na svém těle. Několikrát po něm přejela rukou, potom naklonila hlavu a pronesla:

"Si vymejšlíš. Hraješ na mě bago. Nech toho. To přeci není možný…"

"Tak si to přelož sama. A uvidíš," ročílil jsem se. "Myslíš, že mám teď náladu na srandy, jo? V půl deváté musím bejt v práci na poradě a je půl vosmý. Už to ani nestihnu."

"A já nemusím nikam,že?" odsekla Jasmína. "Za hodinu začnou chodit klienti a…"

"A co ti vlastně brání jít do práce?" zeptal jsem se najednou klidně.

"Co, co…? Tohle!" zacloumala zámkem na svém břiše. "To mi brání!"

"A to v tom najednou nejde chodit nebo co? Včera ti to docela šlo. Capalas' po tom městě docela roztomile. Trochu pomalu, možná trošku zeširoka jako kachnička - chce to zkoušet a časem si zvykneš. Už ti to ani nepřijde. A stejně nepočítej s tím, že budeš po venku chodit uvolněná. Tak co ti na to najednou tak vadí?" přitvrdil jsem.

"Ho o o," vydechla Jasmína a s našpulenou pusou zahučela jak meluzína: "Se přeci musím umejt, ne? A ty plíny jsou už taky určitě celý nasáklý… PROCHCANÝ… Musej se vyměnit. Přeci v tom takle nepudu do práce."

"A to to eště těch pár hodin nevydrží?"

"Jakejch pár hodin, prosím tě? Pokud jsem dobře slyšela a ty sis nevymejšlel, můžou to ze mě sundat jen v Americe. A tam asi za pár hodin nedorazíme. Nebo jo?"

"To ne."

"No tak."

"Počkej…" Hlavou mi probleskl spásný nápad. Vida, co dokáže strategická poučka "alternativní přístup k řešení problému". Když nevyzrajeme na ten kovový postroj, můžeme zaútočit na trezor. Zámek i klíče jsou přeci O.K. Když rozbijeme trezor, máme vyhráno. S ním nemusíme zacházet v rukavičkách. Není to jako s tím pásem, který má Jasmína tak pevně přitisknutý k tělu, že by ji každý násilný zásah poranil.

"Jasmíno, je to dobrý," vykřikl jsem nadšeně. "Rozbijem ten trezor. To zvládnu i sám. A pak tě normálně odemknu a…"

"A už nikdy nezamkneš! To si buď jistej. Ale nic, tím se teď nebudem zdržovat. Mazej pro nářadí. Ať to stihnem do práce.

Zachránilo nás, že můj pohled padl na návod k použití od toho trezorku. A taky že sem si všim, že ho vyrábí stejná firma jako ten pás cudnosti. A taky že mě napadlo, jaký fígle tam asi mohli narafičit, když se tak mazaně angažovali v případě těch pásů cudnosti.

I když… Trezor nebyl tak velkej a mohutnej - byla to spíš jen taková zamykací kasička ze silnýho plechu, co by ji šlo vodnýst v nákupní tašce. A za druhý asi trezor není tak podstatnej jako ten pás. Vždyť do něj manželé nebo otcové nebo milenci konec konců nemusej ty klíče dávat, když maj strach ze sexuálních vetřelců. Když vopravdu nechtěj, aby jim někdo paničku vomrdal, můžou nosit klíč v kapse nebo na krku jako medajlonek.

No… Ženská jim vlastně mockrát na krku visí taky. Ale jen obrazně. Když jedou někam pryč, nemůžou ji na tom krku přeci tahat furt sebou. Takže je pochopitelný a správný, že ji chtěj mít po dobu svý nepřítomnosti pod kontrolou a taky spolehlivě zabezpečenou před ostatníma chlapama. Hlavně v tej latinskej Americe je to pochopitelný. Ty jižanky sou strašně horkokrevný. Učiněný dračice.

(Laskavý čtenář promine nespisovný úryvek - byl napsán z legrace jako pracovní text, aby expresívně navodil atmosféru silného rozrušení z toho, co se mohlo stát, kdybych trezorek násilím otevíral. Chtěl jsem ho nakonec samozřejmě přepracovat do spisovné podoby, ale Jasmína, která každý můj text velmi pečlivě a náruživě studuje (někdy i cenzuruje), byla z této formulace nadšená a musel jsem text na její přání ponechat v původní nespisovné podobě.

...::: Tip pro Vás: Roubík se dvěma dildy :::...
Sexshop Sexujte.cz

Zároveň jsem slíbil, že s ní takhle nespisovně a pokud možno i vulgárně budu občas, hlavně při milování, mluvit, a tím slibem jsem si to u ní natolik vyžehlil, že později celkem bez odporu souhlasila s tím, abychom v jejím bizarním oblékání pokračovali. Jinak bych ji možná nepřesvědčil, což, jak bude patrno dále, by nás oba, a věřím, že i Tebe, milý čtenáři, připravilo o velké množství příjemných zážitků.)

Takže: V tom návodu stálo, že trezor není vhodný k uchovávání cenností, avšak navzdory své malé velikosti a zdánlivě chatrné konstrukci je naprosto bezpečným prostorem pro uložení jakýchkoliv předmětů, které mohou být zneužity (kompromitující fotografie, milostné dopisy a samozřejmě klíče ke všem typům vyráběného "Chastity" sortimentu). A sice proto, že v případě pokusu o násilné otevření trezoru dojde k aktivaci sodíkovo - termitové výplně prostoru mezi jeho vnějším a vnitřním pláštěm a všechno uvnitř se roztaví nebo napadrť shoří.

Z návodu nebylo patrné, jaké to může napáchat další škody, ale nevylučuji, že nás to mohlo pěkně popálit nebo i zapálit celý byt. V každém případě by ten žár ovšem zlikvidoval oba klíče od Jasmíny a výlet do Kalifornie, spojený s návštěvou "Woman s Chastity Guard", jsme měli jistý.

Nepatrnou útěchou bylo sdělení, že při jakémkoliv (libovolném) nastavení se trezor po každém uzavření sám od sebe otevře nejpozději za 144 hodin a 1 minutu. Takže v případě již dříve zmíněného režimu 24/7 není zapotřebí se ani zdržovat programováním časového zámku a stačí rovnou stisknout aktivační tlačítko elektrické závory.

Byla to útěcha vpravdě nepatrná, neboť představa, že bude v ocelovém postroji bez přerušení zakletá až do nedělního večera, Jasmínu samozřejmě nenadchla. I když to bylo lepší než létat do Kalifornie. Když jsem s těžkým srdcem navrhoval, že přeřízneme tkanice korzetu, rozstříháme igelitové body a bude na sobě do neděle muset mít jen samotný pás cudnosti, Jasmína můj návrh klidně a věcně zamítla. Potěšilo mne, že se uklidnila a měla na věc rozumný názor:

"Ty bláho, víš, jak by to tlačilo? Když nebudu stažená korzetem, přeštípne mne ten kovový pásek v tom úzkém pruhu jako žížalu. A kdo ví, zda by ten uvolněný korzet vůbec šel zpod toho pásu vytáhnout. Je to příšerně těsný. A to už vůbec nemluvím o spodku. Bez plín mi ten kov rozmačká… Víš, co, že? Vůbec nechápu, jak to někdo může nosit na holém těle. Brrr…" otřásla se. "A jak bych chodila na záchod?"

"No jo," vyděsila se najednou. "Ondřeji, jak budu chodit na záchod??? Vždyť normálně mají ty pásy cudnosti takovou štěrbinku vepředu a otvor vzadu. Musí to být hrozně nehygienické, ale budiž. A tady není vůbec NIC!!!"

Sáhla si do rozkroku, potom na zadeček a hmatem zkoumala, zda tam přece jen nějaká tajná dvířka nenajde.

"Nic, nic, nic. Fakt vůbec nic. Zřejmě se s tím vůbec nepočítá. Je to upravený buď na ty zátky nebo cos' to tam čet', nebo na plíny, jako mám já. Přeci v tom takle nemůžu vydržet tejden. To je ňákejch litrů, i kdybych málo pila. A jak bych v tom chodila na velkou? To nejde, Ondřeji. Do neděle? To je nesmysl. Musíme něco udělat, abych se z toho dostala."

Tady byla každá rada drahá. Skutečně to vypadalo, že milované partie mé nejdražší Jasmíny zůstanou po celý týden uvězněny v dosti nevábném prostředí. Pokud ovšem nezaletíme na otáčku do Kalifornie… To byla blbost. Krajní řešení.

Začal jsem přemýšlet, jak Jasmínu zaopatřit, aby v tom těch sedm dní nouzově přežila. Čůrání by snad takový problém nebyl. Můžeme přidat další plíny, navrch jedny, nebo pro jistotu dvoje igelitové kalhotky - pod sukní se to schová. Ale co s tím druhým odpadem. Přeci se v tom nebude celý týden válet… I samotná představa byla ohavná. Jak by to nakonec vypadalo ve skutečném provedení, jsem se neodvažoval domyslet. A jak by to páchlo. Fuj!

"Ondřeji, nezbývá než zavolat Miladu. Přeci to někde musela koupit. Třeba je tady nějaká filiálka té firmy nebo něco… Třeba to tam ze mě budou umět sundat tady. Zavoláš jí sám, nebo to mám udělat já?"

"Já se toho ujmu, ukaž," vzal jsem jí telefon, který už držela v ruce. "Když už jsem to tak zpackal…"

Telefon vyzváněl a nic.

"Nebere to," obrátil jsem se k Jasmíně.

"Jéžíííš, tak to zkus znovu."

Nebylo potřeba. Telefon zazvonil a byla to Milada.

"Co tak po ránu, Ondřeji? Promiňte, byla jsem u sestry v pokoji. Nechat se pořádně utáhnout - no víte to přeci sám, vlastně nevíte. Tak vám to řeknu. Korzet si sám nikdy neutáhnete tak pevně, jako když vám někdo pomáhá. Ale to vy vlastně nebudete potřebovat. Vy přeci korzet nenosíte. Jen jste si ho oblíbil na ženském těle, že? A Jasmína to už asi poznala sama. Tak co máte? A jak se daří Jasmíně? Jak si na to zvyká? Padne jí to všechno dobře? Povídejte."

Mlela, mlela a mlela. Nebyla k zastavení. Zkrátka ženská. V životě jsem žádnou nevýřečnou nepoznal. Pořád jen povídat, povídat… I když na to vůbec není vhodná chvíle. Někdy by měly dostávat roubík. Uh, zarazil jsem se. To ale vůbec není špatná myšlenka. Vzpomněl jsem si na včerejší večerní výplň Jasmíniných úst a představil si místo mého údu roubík ve tvaru penisu, připevněný na tom správném místě uvnitř malého korzetu, kterým by se stahoval krk a spodní část obličeje a… A mlčely by a zároveň si užívaly. Tedy…, alespoň některé. Jasmína určitě.

Úplně jsem zapomněl na původní účel toho telefonátu. Dodávám si odvahu a začínám Miladě vysvětlovat, co se stalo.

"Neodemklo se to, říkáte? Ale to není možné. Je to strašně dobře jištěné a navíc renomovaná značka. Prodává sice jen přes internet, ale patří ke světové špičce. Já to tedy neprohlížela - hned jak to včera přišlo, poslala jsem ten trezorek obratem k vám. Ale tu elektroniku uvnitř mají určitě spolehlivou. Co by tam jen…? Ondřeji, a díval jste se, kolik bylo na tom displeji hodin? Nemyslím co jste nastavoval, ale jak byly nařízený ty hlavní hodiny?"

"No, to právě ne."

"Takže tam klidně mohl být kalifornský čas, že?"

"No… To mohl."

"Hm, a co jste tam nastavil za den a hodinu otevření? Nebyly tam náhodou dny označené číslem? Nezapomeňte, že američani začínají týden od neděle. Takže jestli jste nastavil podle našeho kalendáře pondělí jako jedničku - potěš vás pánbůh."

"Nenene, byla tam písmena, ne čísla. Určitě jsem nastavil MO-nday."

"No, tak v tom případě to vypadá na ten kalifornský čas. To je… Počkejte… N.Y. má proti středoevropskému plus šest hodin a… ta Kalifornie může být další tři nebo čtyři časová pásma. Možná jen dvě. Takže to máme… Nebo mají celé Státy stejný čas? Já teď najednou nevím. No, každopádně nejpozději někdy kolem čtvrté nebo páté odpoledne máte Jasmínu určitě volnou.

To bude určitě jen tím časem. Jinak to určitě funguje. Akorát musíte počkat, až tu vámi nastavenou hodinu ukážou ručičky na ciferníku v Kalifornii. Neděste se zbytečně. A kdyby se to do večera neotevřelo, tak zavolejte. Pošleme tam mejlík a oni nám určitě poradí, co s tím. A hlavně si tam nastavte na ty hlavní hodiny náš čas, až se to otevře. Ať vás to příště znovu nevypeče. Tak, a já už musím do práce, nezlobte se. Mám tam dneska už od rána důležité zákaznice - budeme je taky korzetovat. Jako tu vaši Jasmínu. Ale tyhle si korzet objednaly samy. Nějak se to rozmáhá. To by se vám určitě líbilo. Tak pa. A kdyby něco, zavolejte. A určitě zavolejte, jak to dopadlo. Pa pa."

A zavěsila, ani jsem nestihl odpovědět.

...::: Tip pro Vás: Saténová maska na oči :::...
Sexshop Sexujte.cz