Jasmína část 13. Autor: Ondřej

Hodnocení

Dovezl jsem Jasmínu před ordinaci a s povděkem přijal její návrh, abych počkal v autě a na gyndě zbytečně nezacláněl. Vrátila se po půlhodině celá rozzářená, v ruce držela vějíř plastových pouzder, tubu nějaké masti a dvě injekční stříkačky. Všechno hodila na zadní sedadlo a usedla vedle mě.

"Tak, a už je tam. Už, ji, tam, mám," notovala si vesele a po očku na mne pokukovala. "A zrovna jsme udělaly i prohlídku. Všechno mám v pořádku a doma ti vysvětlím, jak mi budeš cévky měnit. Nemají tam zůstat déle než týden. Tak jeď už. Co koukáš?"

Nastartoval jsem a znovu zvídavě pohlédl na Jasmínu:

"To už tě to jako… vypouští už teď? Nenamočíš si tím šaty?"

"Neboj. Teď tam mám takovou klipsu. Uvolníme to až doma."

Chvíli bylo ticho. Jasmína si potichu pohvizdovala, vesele vyhlížela z okna a já zatím sbíral odvahu k další otázce:

"A, jaký to bylo? Nebolelo to?"

"Ani ne. Jen to teď trošku šimrá. Čouhá mi z mušličky takový malý ocásek. Ale jinak není vidět nic. Jé, já se ani nezeptala, jestli se s tou cévkou můžu s tebou milovat nebo jestli ji musíme před tím vyndat. Musím paní doktorce ještě zavolat."

"Hmm. A bude to vůbec fungovat," zeptal jsem se pochybovačně.

"To víš, že jo, blázínku," odpověděla Jasmína. "Vešel se do mě ten největší průměr, co tam paní doktorka měla. A vytáhnout se ta cévka nemůže, protože má na konci, co mám v měchýři, takový maličký nafouknutý balónek. Je naplněný nějakým roztokem, ale stačí na to i destilovaná voda. Kvůli tomu mi dala ty injekční stříkačky. To ostatně všechno uvidíš, až mně budeš cévku zavádět.

A jeď už. Chci se večer dívat na seriál, tak ať mě před tím stihneš ustrojit."

"Sakra, to ty události ale dostaly spád," pomyslel jsem si, zařadil rychlost a vyrazil zpátky k domovu.

Je pozdní večer a já pozoruji skrz pootevřené dveře pracovny voňavou Jasmínu, která se v hale dívá ne televizi. Je vykoupaná, načesaná, důkladně sešněrovaná a dokonce i zevnitř pořádně propláchnutá. Před koupelí absolvovala dva vydatné klystýry a trvale zavedená cévka ji zbavuje starostí s vyměšováním. Teď už ji nerozptyluje vůbec nic. Může se plně věnovat své nové roli korzetem umravněné manželky.

Právě požitkářsky konzumuje velikánské jahody, které jsme dopoledne koupili ve městě. Každou smyslně polaská jazykem, potom našpulí ústa, přiblíží rudý plod ke rtům a vzápětí nebohá oběť s pronikavým syknutím mizí v jejích útrobách. Stopku, kterou obratně přidržela mezi prsty, odkládá něžně na talířek a pozorně vybírá další kořist.

Připomíná hada, který pohlcuje svou porci hlodavců. Nebo spíš kudlanku nábožnou. Je to líbezně smyslné i děsivé zároveň. Hlavně proto, že těm jahodám začínám závidět. Ocitnou se tam, kam já nikdy nevstoupím. I když bych si to přál. I když bych se chtěl alespoň občas převtělit do té milované bytosti, které mám to štěstí býti manželem.

"Ondřeji, co tam tak dlouho děláš? Pojď ke mně, je mi tu samotné smutno," ozvalo se od televize, když pohltila poslední plod.

Zvedám se od stolu a mířím k Jasmíně. Mám najednou strach, že dopadnu stejně jako ty jahody. Samozřejmě že ne doslova, ale obrazně. Obávám se, že mne ta milovaná bytost ovládne svou charismatickou silou. Že mne celého pohltí, že ze mne udělá pouhý přívěsek vlastního ženského ega.

Usedám vedle ní na pohovku, Jasmína se ke mně vláčně obrací, od jahod rudé rty se blíží k mé tváři, následuje dlouhý polibek a já se propadám do jiného světa. Mé obavy se naplňují. Líbám a hladím tu fascinující bytost vedle sebe, chřípím nasávám její kořeněnou vůni, náš svět pro mne přestává existovat.

...::: Tip pro Vás: Černo-červený bondage set :::...
Sexshop Sexujte.cz

Vnímám jen smyslné obliny velkých podepřených ňader, tisknu mezi ně tvář a chtěl bych být stejně nepatrný jako zlatý křížek na manželčině hrudi, který se dobývá do líbezné štěrbinky mezi těmi naducanými lesklými polokoulemi. Chtěl bych být malinkatým maskotem, kterého by si Jasmína každé ráno vkládala do podprsenky. Kterého by po celý den věznila v záňadří, kterého by po celý den ovládala.

Hle, jak funguje boží spravedlnost. Ráno jsem uvěznil svou ženu do té bizarní garderoby, večer se sám stávám vězněm, jehož myšlenky a city upoutává jediná bytost na světě.

Jasmína mi položila dlaň do klína a spokojeně zavrněla:

"Ááá… Podívejme, jak máš toho malého Ondřejka pěkně připraveného. Jistě se už, chudáček, těší, že mne na něj brzy narazíš a bude moc zklamaný, když zjistí, že to dnes v noci nepůjde.

Ňu ňu ňuú… Jakpak mu to jen vysvětlíš?"

Měla pravdu. Odpoledne poslíček doručil další zásilku od Milady, která obsahovala kromě pozdravu příruční trezorek s časovým zámkem. Podle přiložené kartičky měl tenhle rafinovaný vynález podpořit partnerskou harmonii tím, že do něj uzamkneme oba klíčky od pásu cudnosti, abychom předešli žádostem uzamčené ženy o předčasné uvolnění, kterými by zbytečně narušovala vzájemný vztah. Nebo kterým by - nedej Bože - mohl milující partner dokonce podlehnout.

Použitím trezoru je naopak bezpodmínečně garantováno počáteční předsevzetí, na jak dlouho bude žena pásem nebo jinou konstrukcí spolehlivě zabezpečena. Klíče je totiž možné vyjmout teprve tehdy, až uplyne předem zvolená doba, nastavená na časovém zámku uvnitř trezoru. Zámek bylo možné nastavit od jedné minuty (skoro zbytečné, že?) až do 144 hodin, tedy v oblíbeném režimu 7/24. Ten znamená, že zabezpečená žena je uzamčena neustále - sedm dní v týdnu po celých čtyřiadvacet hodin.

Při prvním vložení klíčů od Jasmíny jsem na displeji časového zámku zkusmo nasta-vil "MO - 07.00". Což by mělo být pondělní, tedy zítřejší ráno. Po stisknutí aktivačního tlačítka závora zaklapla a teď už s tím opravdu nešlo nic udělat. Jen čekat. Popřípadě pozvat zámečníka nebo kasaře.

"No, vysvětlování to asi bude složité. On má dost špatný sluch, víš?" žertoval jsem vyhýbavě ve snaze zamluvit předchozí Jasmíninu záludnou otázku.

"A ty si nepřeješ být naražena?" zeptal jsem se, abych odvedl pozornost jinam. "Copak ty nemusíš té své utěsněné pročůrané mušličce vysvětlovat nic?"

"Přeju - nepřeju. Musím - nemusím. Na tom teď až tolik nezáleží, když to stejně nejde. Musím být zkrátka trpělivá a těšit se na ráno. I když, upřímně řečeno, nějaká ta touha tu samozřejmě je. Ale mám obavy, že jsem tím celodenním sevřením stejně natolik… Jak bych to řekla… Natolik poznamenaná, že by ses do mě možná ani nedostal. Mám kundičku celou stlačenou a otlačenou… Nechme to radši na zítřek. Stejně se musím zeptat paní doktorky, jak to bude při milování s tou cévkou.

A pudeme už spát, jo? Trochu mě pomazlíš, já dám Ondřejkovi pusinku… Poď do postele."

"Když já chtěl ještě dodělat tu zprávu," vymlouval jsem se chabě, neboť jsem věděl, že můj odpor Jasmína stejně překoná a budu ji poslušně následovat. A samozřejmě se tak i stalo.

"Řekla jsem, DO POSTELE, Ondřeji. Já tam sama v tom krunýři nebudu. Musíš mě před spaním pěkně polaskat, pohýčkat… Svlékni se a pojď!"

Svlékl jsem se a šel do postele.

...::: Tip pro Vás: Rozpěra na nohy s pouty :::...
Sexshop Sexujte.cz