Jana v bryndě část 6. Autor: neznámý

Hodnocení

"Přines mi něco na sebe!" poručil jsem Janě. "Nechci si s vámi špinit můj oděv. Dovoluji ti, abys mi vybrala z vašich zásob něco podle svého gusta." Vděčně se na mě podívala a odběhla. "A ty bys mohla udělat něco k večeři, mám už hlad jako vlk!" obrátil jsem se k Lů. "Všiml jsem si, že v lednici jsou nějaké řízky, docela bych si dal přírodní s hranolkama, ale ať se rozplývají na jazyku!" Jana přitáhla, jak jsem předpokládal, náruč gumového oblečení pro mě. S obavou na mě pohlédla, jestli se nebudu zlobit. "No tak mě obleč, vždyť ani nevím, kam co patří," pobídl jsem ji. Všechno bylo černé barvy. Přiléhavé kalhotky a jakýsi nátělník mě nepřekvapil, ale podivil jsem se, když mi Jana začala navlékat gumový podvazkový pás a punčochy. "Prosím, prosím," zaprosila, když si všimla mého udiveného pohledu. Teď jsem nevěděl. Na jednu stranu mě toto oblečení zesměšňovalo a možná podrývalo moji pracně získanou autoritu, na druhé straně jsem potřeboval tvrdě zúročit Janiny sexuální úchylky. Nakonec jsem kývnutím hlavy dal souhlas s pokračováním, možná rozhodlo i to, že mě samého vzrušovalo být takto bizarně oblečen. Následovala halenka, minisukně a vysoké holínky. Jana si se zalíbením prohlížela své dílo a sama od sebe mi začala líbat nohy. "Nikdy Vám nezapomenu, co jste pro mě udělal, Pane," mumlala při tom. "Jano," kul jsem železo, dokud bylo žhavé. "Asi vás budu muset nahlásit policii, to co jste provedly těm pěti nešťastníkům..." "Já myslela... víte.." lekla se Jana. "Já myslela, že bychom..." "No," protáhl jsem. "Určitě by mi bylo líto přijít o dvě oddané a ke všemu svolné otrokyně, ale to vy stejně nejste..." "Budeme Vaše nejoddanější otrokyně, opravdu!" zasvítila Janě v očích nová naděje. Budeme Vám rády sloužit k naprosté spokojenosti, ochotně se necháme mučit, i když budete hodně surový, uděláme Vám, co Vám na očích uvidíme! Jenom, prosím, zapomeňte na to ...nedorozumění... s těmi pěti..." zasypala mé nohy polibky. V duchu jsem jásal. Janu mám na lopatě. Aspoň jednu. Budu mít vlastní otrokyni! Navenek jsem svou radost nedával najevo. "Ještě uvidíme," odbyl jsem Janu. "Bude záležet jen na vás. A pamatuj si - buď obě, nebo žádná!" Lů přišla z kuchyně a klekla si do kouta. Pokynul jsem jí, že může mluvit. "Oběd už je hotov, Pane," hlásila. "A...když dovolíte...nezlobte se...slyšela jsem, co jste si s Janou povídali." Povytáhl jsem tázavě obočí. "Chtěla bych říct, že taky budu ráda spolu s Janou Vaší otrokyní," zašeptala slabě. "Tak fajn, zkusíme to," svolil jsem blahosklonně. "Ale moje otrokyně tady takhle chodit nebudou. Než začneš nosit na stůl, plav se převléknout - buď do gumy nebo do prádla. Nezajímá mě koukat na to tvoje triko." Lů se vrátila v igelitovém oblečku, no, vlastně mohla být nahá, protože přes průhledný materiál bylo všechno vidět. Jana prostřela stůl a Lů nanosila z kuchyně voňavé řízečky. Naivně přinesla tři talíře. "Ještě nejsme takoví kamarádi, abyste se mnou mohly jíst u stolu," oznámil jsem jim. "Budete muset chvíli počkat, až se najím, tak se zatím odkliďte do kouta, ale nejdřív mi sem přineste nějaké noviny a pivo." Číst si při jídle je moje oblíbená neřest, potřebuju na to mít svůj klid. Masíčko se jen rozplývalo na jazyku, žaludek sice brzy křičel "dost!", ale jazýček žebronil "ještě!". Podíval jsem se na další dva plné talíře a dostal jsem nápad. Řízky jsem pečlivě rozžvýkal, takže chuťové buňky si přišly na své, ale nepolykal jsem je, nýbrž vyplivl rozžvýkanou hmotu zpět do talíře. Tím jsem nezatížil svůj žaludek. Do rozžvýkaných řízků jsem rozpatlal hranolky a při pití piva jsem občas do vzniklé směsi vypustil z úst trochu piva. "Stejně by se vám to v žaludku všechno smíchalo," utěšoval jsem své berušky, když jsem jim kladl talíře na zem. "A aspoň nepotřebujete příbory," smál jsem se. Rozvalil jsem se do křesla a sledoval, jak mé zajatkyně vylizují talíře. Nudil jsem se a na video se mi dívat nechtělo, ale proč si ho neudělat živé, že? "Teď mi tady předvedete lesbické milování," nařídil jsem jim. "Pěkně do polohy šedesát devět a lízat si pekadlíčka." Chvilku jsem pozoroval, jak se mazlí a vzdychají, ale nějak mě to nebralo. Připadalo mi, že jim to dělá nějak podezřele dobře a projel mnou osten žárlivosti, že si ty mrchy vystačí samy. "Dost, dost, dost!" zarazil jsem je. "Tohle mě nebaví. Ale dostal jsem lepší nápad!" Musely se obě svléknout donaha. Nasadil jsem jim obojky a každou přivázal řetězem k opačnému rohu místnosti tak, že když byl řetěz maximálně napnutý, stály asi metr od sebe. Blíž nemohly. Ruce i nohy měly volné. Nakreslil jsem kolem nich křídou na zemi kruh. "Která z vás ten kruh opustí, má na celý večer postaráno o program. Bude hrát jednu z hlavních rolí ve scéně "Sadistický inkvizitor". Hraje se na pět vítězných kol." Dal jsem každé do ruky krátký, asi dvoumetrový kožený bič a na moje znamení začal souboj. Kam se hrabali gladiátoři ve starořímském koloseu! Ženy do sebe řezaly jako o život, občas některé z nich naskočil rudý pruh po úspěšném zásahu její soupeřky. Hned po několika vteřinách jsem musel bitvu přerušit a nasadit jim roubíky, jejich pronikavý křik mi drásal uši. Jinak jsem se docela dobře bavil. Po lítém boji nakonec vyhrála Lů a Jana byla odsouzena k dlouhému mučení. Musela se obléci do světle růžové krátké silonové košilky, jinak zůstala nahá. Svázal jsem jí ruce pevně za zády, roubík jsem jí ponechal v ústech. Za svázané ruce jsem ji pomalu vytáhl nahoru k háku ve stropě, bolest v ramenou ji donutila k hlubokému předklonu. Musela široce roztáhnout své nohy a já jsem je přivázal k rozporce. Fascinovala mě její vystrčená prdelka, lemovaná růžovou krajkou košilky. Začal jsem se s ní mazlit, nejdříve jemně, ale potom stále více drsně, surově až brutálně. Štípal a drásal jsem ji do hýždí a stehen, nakonec pocítila silný stisk mých zubů. Když jsem se odtrhl od jejího zadku, vzal jsem do ruky rákosku. Pomalu a důsledně jsem ji švihal přes půlky a přes stehna a vychutnával jsem, jak jí naskakují rudé pruhy. Brzy měla prdelku v jednom ohni. Nemohla mi nikam uhýbat, musela pěkně držet, zadek bezmocně vydaný všanc mým sadistickým choutkám. Luskl jsem prsty na Lů, která měla díky svému vítězství možnost dělat mi asistentku. Jí jsem dovolil, aby se opět oblékla do svého igelitu. Přinesla dva vibrátory, asi dvacet centimetrů dlouhé a pět centimetrů široké napodobeniny mužských penisů. Musela si sednout zepředu pod Janu a jeden jí vpravit do kundy, počkal jsem si, dokud se jí to, přes marnou Janinu snahu dát stehna k sobě, nepovedlo, potom jsem sám narval druhý vibrátor Janě do konečníku. Zoufalý řev a zmítání v poutech už při nasazení a nepatrném vniknutí mě jen utvrdilo v tom, že se jí to náramně líbí, proto jsem zesílil tlak, dokud řítní otvor přístroj nepohltil alespoň z poloviny. Chvilku jsem zalitoval, že můj přecitlivělý ptáček nemá rád, když je cpán do příliš úzkých otvorů, usoudil jsem ale, že kontakt obou vibrátorů přes zadní poševní stěnu Janě tuto rozkoš vynahradí. Pokynul jsem Lů, aby se přemístila dozadu a obstarávala oba vibrátory, nohou přitom musela přidržovat tyč mezi Janinýma nohama u země. Zachtělo semi totiž sešvihat rákoskou její nárty a nerad bych, kdyby se nějak úspěšně cukala. Cukala se, ale marně. Uvolnil jsem Janě roubík a ona musela ve svých ústech očistit oba vibrátory, ten ze své kundy i ten z prdele. Potom jsem uvolnil řetěz, který vytahoval její ruce nahoru. Svalila se na zem, nechal jsem ji chvíli odpočívat a těšit se na věci příští, Lů jsem si poslal pro pivo a v křesle jsem odpočíval také. Jak už se to někdy stává při konzumaci většího množství piva, zachtělo se mi silně na malou. Ale vstávat z křesla se mi moc nechtělo. Nakonec jsem to vymyslel. Pokynul jsem Lů, aby mi sundala jednu holínku a vymočil jsem se do ní. Poté jsem jí holínku podal se slovy: "Postarej se oto, aby Jana netrpěla žízní. Jinak se postarám já, abys žízní netrpěla ty. Jak Janu donutíš, je tvoje věc, něžnost samozřejmě přehánět nemusíš." Jak jen dovedou být ženy kruté a surové! Znovu jsem si blahopřál, že jsem neskončil v jejich moci. Netrvalo dlouho a Lů dokonale přesvědčila bezmocnou a spoutanou Janu, že pro ni bude velmi příjemnější obsah mojí holínky vypít. Akorát měla Jana o pár bolestivých podlitin a modřin víc a její růžová košilka už nebyla tak celistvá, jako dřív. Nastal čas pokračovat v mučení. Jana opět dostala roubík a Lů mi ji pomohla přivázat na stůl. Ležela na zádech, nohy a ruce pevně připoutané prádelní šňůrou k nohám stolu, taky jsem jí fixoval ke stolu pas těžkým řetězem. A opět přišla ke slovu rákoska, která přeměňovala postupně bílou kůži na prsou, břiše a stehnech na jasně červenou. Pipinku jsem vyšlehal důtkama, aby jí nebylo líto, že se na ni nedostalo. "Lízej jí kundu!" nařídil jsem Lů a když splnila můj rozkaz, obrátil jsem se k Janě. "Pochčij ji," rozkázal jsem. "Pochčij ji a přestanu tě mučit. Do té doby se budu krmit tvým mlíkem." Přisál jsem se na její bradavky. Samozřejmě z nich žádné mateřské mléko vytéci nemohlo, ale to byl právě dobrý důvod k mému hněvu. "Ty mrcho, ty mi ani nedáš napít?" zuřil jsem a surově se zahryzl Janě do prsou. "Asi máš ucpaný cecky! Budeme jim muset pomoct!" V mojí ruce se náhle objevila velká jehla. Jana se zoufale vzepjala v poutech, když se jehla pomalo přiblížila j její bradavce. "Ne, ne!" snažila se vykřiknout a vrtěla hlavou zuřivě ze strany na stranu. Jehla už se dotkla lehce hrotem červeného hrbolku. Proud moči náhle vystříknul Lů do obličeje. Janě se podařilo se vyčůrat. "Protentokrát ti to vyšlo," odtáhl jsem se a lehce poškrabal její bradavku hrotem jehly. "Svůj slib samozřejmě splním. Lů tě odváže, jak dlouho jí to bude trvat-" významně jsem se odmlčel "- nechám na ní. A zítra si ještě spolu pohrajeme..." zálibně jsem se podíval na jehlu v mých prstech. Odešel jsem do vedlejší místnosti a zavřel jsem za sebou dveře. Přesto jsem slyšel Janin nářek, Lů si s ní asi vyřizovala svůj pomočený obličej. Nechal jsem jí chvíli, ať si také přijde na své a vrátil jsem se do místnosti. Jana už byla rozvázaná. "Teď si navzájem olízejte ty vaše pochcaný ksichty a půjdeme do koupelny se dát do pořádku."

...::: Tip pro Vás: Vibrující vakuová pumpa na bradavky :::...
Sexshop Sexujte.cz

V koupelně jsem Janě pevně svázal ruce za zády, přinutil ji vlézt do vany a Lů ji musela hrubým rýžákem umýt. Potom si obě své úlohy vyměnily. Že se navzájem nešetřily, to si může každý domyslet, já jsem se ale bavil skvěle. Když byly obě mé otrokyně vydrhnuty, svázal jsem jim oběma ruce vepředu řetězem, oddanost je sice jedna věc, ale opatrnost jiná a té nebylo v choulostivé situaci, do jaké jsem se chtěl vydat, nikdy nazbyt. Dívky napustily horkou vanu, Jana mi svlékla něžně moje gumové oblečení a pomohla mi do koupele, obě mě pak velice jemně umývaly. Měl jsem trochu strach, protože kdyby si daly záležet, mohly mě utopit jako kotě. Byl to příjemný pocit, když mi namydlily jemně přirození a něžně ho umývaly. Nařídil jsem jim, ať nepřestávají a střídají se. Musely přitom zpívat ukolébavku, ale ne moc hlasitě, aby mě nerušily. Zavřel jsem oči a pohroužil se do vody. Pták mi stál jako ocelová, ale velmi citlivá pružina, něžné doteky dívčích prstů vyvolávaly impulsy slasti. Vypadá to, že si dnes budu muset ještě zařídit nějakou rozkoš. A asi vím, s kým to bude, pomyslel jsem si, když jsem zpozoroval Janu, jak se v nestřežené chvíli snaží podrbat mezi nohama. Aha, kopřivy, zdá se, že Jana bude ještě moc žebronit a prosit o můj kolík do své svrbějící škeble. Vylezl jsem s pomocí Lů z vany a Jana mě utírala. Věnovala mimořádnou pozornost mému pohlaví, snažila se ho nenápadně dráždit, možná abych dostal chuť k souloži. Dělal jsem, že si toho nevšímám. Lů drhla vanu a Jana mi chtěla opět obléci gumové oblečení, ale zadržel jsem ji. "Teď si to obleč ty," přál jsem si. Jana si tedy musela vzít na sebe gumové prádlo, ještě vlhké od mého potu, sukni a halenku jsem ji však obléci nedovolil. Na nohy jsem jí vybral červené lesklé boty, vysoké až do půli stehen. Sám jsem si vybral z hromady gumových věcí černé kalhotky s otvorem pro přirození vepředu, Jana mi je musela něžně obléci. To mi zatím stačilo. Usadil jsem se pohodlně do křesla a pozoroval Janu, jak se ošívá. Její ruka několikrát zabloudila do rozkroku, ale udeřil jsem ji přes ní rákoskou. "Nemám zájem se koukat, jak si tady honíš frndu," zavrčel jsem. Chvilku se trápila, ale potom to zkusila: "Já bych..." hlesla tiše. "Mohla bych..." "Copak bys chtěla?" povzbudil jsem ji. "Mohli bychom..." lezlo z ní jako z chlupaté deky. "Nechtěl byste si to... zašukat?" "No já nevím," protáhl jsem. "Třeba se mi už dneska ani nepostaví." "Já se o to pokusím," zasvítila Janě v očích naděje a aniž čekala na můj souhlas, přesunula se po kolenou mezi mé nohy a vzala můj uvadající ocas do úst. Nechal jsem ji. Pasivní přijímání orálního sexu je mi sice příjemné, ale místa, vyvolávající vzrušení, mám trochu jinde než na žaludu, čímž se možná trochu liším od většiny mužů. Navíc jsem se snažil erekci potlačit. "Já bych se vzrušil asi jen tehdy, kdybych někoho velmi surově mučil," podíval jsem se zkoumavě na Janu. Chvilku bojovala sama se sebou, ale pak se nabídla coby oběť. V duchu jsem se smál a zavolal z koupelny Lů, která se mezitím stačila obléci do svého gumového oděvu včetně kukly na hlavě, aby připravila vše potřebné. Roztáhla uprostřed místnosti skládací schůdky, rozložené byly asi metr a půl vysoké, s pěti příčlemi. Převlékla Janu do mnou tolik oblíbené černé průsvitné košilky, kalhotky, které s košilkou tvořily soupravičku, jsem v hlubokém předklonu ohnuté Lů nasoukal do konečníku, nechal jsem koukat jen malý kousek. Potěšení z přivazování Jany jsem si ale vzít nenechal, každý stín bolesti, který přešel přes její obličej pokaždé, když se pevně utažená pouta zařízla do její kůže, mě naplňoval uspokojením. Jana pololežela polovisela na schůdkách, ruce svázané za zády pod žebříkem, stejně tak roztažené nohy, aby nesjížděla, bylo její tělo připoutáno k příčkám, spotřeboval jsem metry prádelní šňůry, ale nakonec byla absolutně bezmocná, neschopná žádného pohybu, kromě mrkání očními víčky. Zálibně jsem pohladil její tělo a zastavil se dlaní na ňadru, vzal jsem bradavku mezi prsty a silně stiskl. Její tělo se napjalo v poutech. Uchopil jsem i druhou bradavku a začal s nimi kroutit a neustále přitom zesiloval stisk. Konečně Jana otevřela ústa k výkřiku, ale na to jsem čekal a několikrát se do nich trefil svými slinami, až se zakuckala. Vytáhl jsem Lů kalhotky ze zadku a strčil jejJaně pod nos. "Musím ti dát roubík," oznámil jsem jí. "Ale napřed ko ještě trochu vylepšíme." Poplival jsem kalhotky a stejně musela učinit i Lů, teprve potom jsem je nacpal Janě do úst, která jsem pevně převázal obinadlem. "Svrbící kunda nebývá vždy tím správným rádcem," položil jsem Janě ruku mezi stehna. Ucítil jsem náhle silné nutkání na stolici. Nechtělo se mi ale odejít od načatého díla, proto jsem nařídil Lů, aby složila své dlaně do misky a ulevil jsem si do nich. S plnýma rukama mi Lů musela jazykem očistit dírku. "Jana má nějak špatnou pleť," prohlásil jsem potom. "Bude třeba jí udělat pleťovou masku." Lů celkem ochotně rozpatlala mé výkaly Janě po obličeji, který dostal díky tomuto nevonícímu make-upu tmavěhnědou barvu. Potom jsem jí dal do ruky důtky. "Myslím, že Janu svrbí kunda a že by potřebovala masáž," rozkázal jsem. Důtky dopadaly s hlasitým pleskáním Janě mezi nohy. Jana se nám snažila hlasitě sdělit své příjemné pocity, bohužel jí v tom bránil roubík, tak sebou aspoň zuřivě házela v poutech rozkoší. Po nějaké době jsem Lů pokynul, aby přestala, a poklekl jsem k Janině zarudlé a sálající buchtičce. Položil obě ruce na její stehna. Jemně jsem ji hladil, po chvíli se k laskání přidala i moje ústa, zasypávající vnitřní stranu stehen polibky. Cítil jsem vůni jejího - zdálo se že roztouženého - pohlaví. Bylo mi krásně. Teď jsem líbal svými rty přímo centrum rozkoše své zajatkyně. Ruce jsem měl položené na jejích stehnech a rty, ke kterým jsem vzápětí přidal i jazyk, jsem se lehce dotýkal voňavé hladké kůže. Jana hlasitě oddechovala nosem. Sten rozkoše jí unikl poprvé, když můj jazyk vnikl mezi jejími pysky do nitra kundičky. Můj jazyk celým svým vyplazitelným objemem rejdil v kundičce a dráždil sliznici jejího vchodu. Bohužel jsem rychle dostával křeč do kořene jazyka, proto jsem musel změnit metodu. Prostředník levé ruky jsem opatrně vsunul do vaginy - jenom na krajíček, prsty pravé ruky jsem roztáhl kožní záhyb, skrývající poštěváček, na který jsem ihned zaútočil jazykem, zatímco prst ve vagině vnikal hlouběji a hlouběji a jemně prozkoumával dělohu. Jana vydávala zvuky, které mým uším zněly jako rajská hudba a podněcovaly mě k maximálnímu úsilí a nasazení. Můj jazyk se rozkmital jako pružina a masíroval hrbolek nad poštěváčkem, jen občas něžně letmo přejel přímo přes něj, což Jana kvitovala vyjeknutím, které ovšem utlumil roubík v jejích ústech.. Prsteník levé ruky rejdil v pochvě jako štírek, kroutil se a ohýbal a tlačil proměnnou silou na její stěny. Když jsem k prostředníku přidal ještě ukazovák a začal o něco tvrději přirážet, otáčeje přitom levačku kyvadlově kolem své osy a rozvíraje prsty jako nůžky, začala Jana najednou prudce pohybovat pánví. Okamžitě jsem ji přestal dráždit a zvedl jsem se. Jana sebou hystericky házela v poutech a křičela vzteky nad přerušeným orgasmem. "Copak se ti nelíbí?" zeptal jsem se vlídně a pohladil lehce její kyčel. "Asi potřebuje ještě vyšlehat," obrátil jsem se k Lů a brzy zase dopadaly důtky mezi Janiny nohy. Netrvalo to však dlouho, nevydržel jsem to a vnikl se svým ztopořeným penisem do rozdělaného lůna. Pohled na bezmocné svázané ponížené ženské tělo pode mnou způsobil ztvrdnutí mého údu na kámen. Mrdal jsem Janu pomalu, vychutnávaje vzájemné tření našich sliznic, pokaždé, když jsem cítil, že její vzrušení dostupuje vrcholu, přestal jsem se hýbat nebo jsem svým ocasem vyklouzl.Takhle jsem ji týral asi dvacet minut, potom už jsem sám nebyl schopen čelit svému vzrušení. Pokračoval jsem v dráždění ústy a rukou jako zezačátku, ale teď jsem Janu nechal dojít až na konec. Rád pozoruji ženy při orgasmu, který se mi podaří vyvolat, nesmírně mě vzrušuje jejich absolutní ztráta kontroly nad reakcemi svého těla, naplňuje mě nepopsatelným pocitem moci a nadvlády. Řekl bych, že dnešní večer se vydařil. Chvíli jsem nechal Lů, aby Janě jemně lízala pohlaví, než ji odváže, a potom jsem obě ženy poslal do koupelny, ať se zase vydrhnou. Bude pomalu čas na spaní. Ocas mi ještě pořád stál, ale nechtělo se mi, aby mé otrokyně byly svědky mojí slabosti. Z koupelny bylo slyšet tlumené chichotání a vzdechy, asi si Lů chce taky přijít na své, pomyslel jsem si, ale nějak mi to bylo jedno. Začalo mi být nějak smutno. Zítra bude neděle, já odjedu domů a něco podobného jako tady už třeba nikdy neprožiju. Vstal jsem a šel se poohlédnot po lahvi něčeho tvrdého. Netrvalo dlouho a objevil jsem načatou lahev. Napil jsem se přímo z hrdla. Polkl jsem a po těle se mi rozlilo příjemné teplo. Koukl jsem na etiketu - Four Roses, no nežijou si křepelky špatně. Došel jsem ke koupelně a kopl silně do dveří. "Přestaňte se tam lízat!" řval jsem. Vrazil jsem dovnitř a viděl jsem - Jana právě rejdila Lů jazykem v hustém porostu pod břichem. "Tak vy toho ještě nemáte dost, děvky zasraný!" ječel jsem na ně, i nějaká ta facka padla. Musely se obléci do svých "nočních" gumových úborů, jen s jednou změnou - gumové kalhotky, které si navlékly, měly mezi nohama otvory. Svázal jsem jim ruce za zády. "Aby se vám dobře spalo, vy kundy, dopřeji vám trochu tělocviku," potěšil jsem je. V koupelně jsem našel dva gumové zvony na prošťuchování ucpaného odpadu, namočil jsem je a přisál na linoleum. Mé otrokyně se musely rozkročit nad ně. "Tak, a každá sto dřepů a nadoraz, žádné ulejvání!" poroučel jsem. Při každém dřepu narazily jejich kundy tvrdě na dřevěná držadla zvonů, která bolestivě pronikala do nitra vagin. Nesměly ale přestat, musely pokračovat v dřepech, jejichž rytmus jsem udával ranami důtek. Jana to snášela lépe, byla ráda, že se podrbe svrbící sliznici. "A teď," přál jsem si, když byla stovka dřepů naplněna, "teď vezmete každá píčou zvon a přinesete mi ho. Která z vás bude první, může spát dnes v noci se mnou a navíc sama vybere povlečení a ložní prádlo pro sebe i pro mě podle svého gusta. Poražená půjde do sklepa, kde jste věznily ty nebohé muže, než jste je prodaly do otroctví. Tam bude pevně spoutána a opatřena roubíkem a zvon jí bude nacpán do prdele a připevněn k tělu, aby jí celou noc připomínal, že má velkou a vyčvachtanou kundu a k použití jenom prdel." Po několika okamžicích, naplněných zoufalou snahou obou žen, se náhle Janě podařilo zvon odtrhnout od země a přinést mi ho. Rozvázal jsem jí ruce, aby mohla připravit pelíšek. "Ne, ne!" propadla panice poražená Lů a snažila se uprchnout z mého dosahu. Marně, dostihl jsem ji snadno, odvlekl za vlasy do sklepa a tam ji surově spoutal řetězy a do úst nacpal nějaký odporně páchnoucí hadr. Za trest jsem ji ještě zbičoval, potom jsem ji srazil na kolena, hlavu jí přidržel u země a do zadku brutálně nacpal držadlo od zvonu. Přichytil jsem ho pevně k tělu provazem, který jsem omotal kolem pasu a mezi nohama. Na dobrou noc jsem Lů nakopl a vyšel nahoru, nevšímaje si skučení ztýrané ženy.

...::: Tip pro Vás: Bondage rozpěra :::...
Sexshop Sexujte.cz