Dekadence část 2. Autor: Dawnlord

Hodnocení

6.

Aleně se zdálo že život otrokyně je jednotvárný. Tak nějak očekávala že ji pán bude znásilňovat, nebo s ní spát. Zatím dostala uniformu, nosila totéž co ostatní služky, tj. vypasovanou černou blůzku a těsnou sukénku se zástěrkou, punčochy s podvazkovým pásem a lodičky na vysokých podpatcích. Ovšem žádné kalhotky nebo podprsenku. Na noc vyfasovala bílou saténovou noční košilku plus nějaké drobnosti osobní hygieny. Přidělili ji postel s nočním stolkem v pokoji který sdílela s ostatními služkami. I sní jich bylo na pokoji devět. Režim a úkoly byly jednoznačné. Vstát, najíst se, upravit a jít do vyhrazené části domu uklízet. Vyžadovala se po ni mlčenlivost a bezpodmíněčné plnění rozkazů. To stejné, jak rychle zjistila, se žádalo i po ostatních. Takže mluvit mezi s sebou mohli až po službě večer po vydatné večeři ve svém pokoji. První šok který ji ujasnil co znamená být otrokyní ji potkal až po několika dnech.

Stalo se to takto. Společně s jednou služtičkou (Jmenovala se Lenka.) uklízeli knihovnu v patře když náhle vstoupil pán. Mlčky, jak vyžadovala povinnost, se mu uklonili. Aniž by si jich všímal přistoupil k polici, vybral si knihu, posadil se a začal číst. Alena se otočila a poračovala v práci. Náhle ji jakési tušení donutilo obrátit se. Spatřila jak pán vstal, přikročil k Lence, přehnul ji přes stůl, vyhrnul ji sukni, rozepnul si zip u kalhot, vyjmul penis, zazunul ho do ní a nekolika přírazy se vystříkal. Pak poodstoupil a s ochablým čurákem který se ani neobtěžoval schovat, se posadil zpět do křesla a pokračoval ve čtení. Alena strnule přihlížela jak Lenka poklekla a bere pánuv úd do úst aby ho očistila a poté zasunula zpět do kalhot. Teprve pak povstala, upravila se a naprosto klidně pokračovala v práci. Ji samotné to trvalo trochu déle než se vzpamatovala natolik aby se mohla vrátit ke svým povinnostem.

Později při večeři se posadila vedle ni. „Jsi v pořádku?“ Zeptala se úzkostivě.

„Ovšem, proč bych neměla.“ Utrousila.

„Ale..., vždyť tě znásilnil.“ Zašeptala nervózně.

„Ne. Jenom mě použil.“ Vysvětlila. „Jsem přece jeho majetkem, stejně jako ty.“

Alena náhle všechno pochopila. Všech osm dívek bylo otrokyněmi stejně jako ona. A jesli o tom s ní nemluvily tak asi jenom proto že své postavení považovaly za něco normálního. Něco o čem je zbytečné mluvit.

Z úvah ji vytrhl dotek ruky. Byla to Li. Alena ji neviděla od té doby co ji vpouštěla dovnitř. Ostatně “strážkyně“ jak se jim tady říkalo, byli skoro neviditelné. Jedly odděleně od služek a zdržovali se většinou venku v parčíku co obklopoval dům. Rovněž měly vyhrazeny vlastní velký pokoj v přízemí domu kam se vcházelo krátkou hodbou z haly. Také měly neomezený přístup do pánovy posilovny.

„Pojď se mnou.“ Poručila Li.

„A kam?“

„K pánovi, budeš potrestána.“

Polohlasný rozhovor kolem stolu na okamžik umlkl a osm párů očí sledovalo ocházející dvojici.

Li dovedla Alenu do takzvané malé pracovny. Její pán tam seněl v křesle a něco usilovně studoval na obrazovce monitoru.

Pochvíli vypnul počítač, vzhlédl, vstal a přikročil těsně k ní. Ucítila jemný závan drahé vody po holení.

„Když se já bavím, tak to není důvod abys místo práce stála a čuměla.“ Vysvětlil ji ostře důvod trestu. Pohlédl na Li. „Je všechno připraveno?“

„Podle rozkazu.“ Odpověděla bryskně.

„Tak jdeme.“

Li uchopila Alenu za předloktí a odváděla ji. Prošli chodbou a pak halou. Následovala druhá kratší chodba která končila plechem pobitýmy dvojkřídlými dveřmi. Pán který šel před nimi vyťukal rychle kód na elektronickém zámku co byl vedle dveří.

Následovaly schody dolů, dobře osvětlené zářivkami. Na to že šlo zjevně o sklep zde nebyla ani stopa po obvyklé vlhkosti jak zaznamenala. Dole na konci schodiště byly ještě jedny dveře. Tentokrát na obyčejný zámek. Vstoupili dovnitř. Alena se rozhlédla a ztuhla. Sklepní prostor byl obrovský a byla to zcela jasně.... Mučírna.

Nestačila ani pořádně zaregistrovat co zde všechno vlastě je. Jen vnímala rozhlehlost místa. Tohle se snad táhne pod celým domem, napadlo ji.

Odněkud se vynořila další strážkyně.

„Deset bude stačit.“ Oznámil pán Li.

„Rozkaz.“ Štěkla. Pak se obrátila k Aleně. „Tak dělej, svlékni se.“

Zaváhala, normálně ji nahota nevadila. Byla si vědoma že má krásné tělo. Ale tohle nejsou normální okolnosti zauvažovala. Tak nějak cítila že její oblečení je v této chvíli posledním symbolem dustojnosti co ji zbývá. I když je sexy provokativní. Nebo ne? Ztratila tím že se stala otrokyní právo i na tenhle symbol?

Pán zamručel nespokojený s jejim vaháním. To bylo pro obě strážkyně pobídkou k akci.

Přistoupily k Aleně a dali se do díla. Zatím co druhá žena ji zkroutila ruce za zády Li ji začala svlékat. Pokoušela se vzdorovat ale ihned zjistila že obě ženy mají v rukách sílu téměř mužskou.

Stačilo jen o trochu více zkroutit ruce a Alena začala samou bolestí spolupracovat. Až na její bolestivé sípání se celý ten zápas odehrával v naprostém tichu. Když byla nahá, povalily ji na břicho na studenou betonovou podlahu a pevně ji spoutali ruce za zády. Následoval roubník do úst. Následně ji kolem kotníků na nohou upevnili široké kožené řemeny s kovovými oky. Teprve pak ženy poodstoupily viditelně spokojené se svou prací.

„Pod sloupy.“ Ozval se pán.

Alena se instiktivně pokoušela vstát a utéct. Její snahy Li šikovně využila a v okamžiku kdy už téměř stála na nohou ji uchopila za vlasy a smýkla sní před sebe. Takto náhle vyvedena z rovnováhy tlumeně zaůpěla bolestí a úlekem. Hlasitěji to prostě díky ucpaným ústům nešlo.

Tahem za vlasy ji dovedli ke dvěma dřevěným sloupkům které byli zapuštěny asi dva metry od sebe. Tam ji opět povalily na zem a zvedli její nohy do výše.

Teprve teď ji došlo že má dostat deset ran přes pohlaví. A tak se začala vzpírat ze všech sil vydávajíce při tom neartikulované tlumené zvuky. Marně.

Za okamžik již visela mezi sloupy za roztažené nohy hlavou dolů a v uších ji hučelo od návalu krve. Strachem rozšířenýma očima pozorovala jak k ní Li zepředu přistupuje a pošvihává při tom tenkou rákoskou. Když se nad ní rozkročila uviděla, (Protože obě strážkyně měly také krátké sukýnky sotva do půli stehen i když ne tak těsné jako ta její, spíše do A) že Li má jemné krajkové kalhotky tanga. Opravdu superluxusní a vysoce erotický kousek ženské výzbroje.

Zazněl svist vzduchu roztínaného rákoskou a Alena pocítila palčivou bolest.

„Jedna.“ Zazněl klidný hlas druhé strážkyně.

Li viditelně nepospíchala, čekala až s sebou přestane bolestivě házet a teprve pak napřáhla k další ráně.

„Dvě.“

„Tři......čtyři.“

Při páté ráně, která dopadla přesně na poštěvák se bolestí počůrala. Napůl zamlženým vědomím cítila jak ji moč stéká po břichu přes prsa na obličej a po zádech do vlasů.

„Šest...“

„Sedm...“

Po osmé ráně, po které následovala o něco delší přestávka. Pohlédla opět vzhůru mezi nohy Li. Bez nějakého zvláštního údivu zaznamenala že tanga jsou celá mokrá a že po vnitřních částech stehen stékají mazlavé šťávy ženství.

„Devět....“

Po desáté ráně k ní těsně přistoupil pán a mlčky vyjmul svého ztopořeného čuráka. Pak kývnul hlavou směrem ke druhé strážkyni, té co dosud postávala stranou a odpočitávala rány. Ta se zdvořile uklonila přistoupila blíž a několika pohyby rukou jej dovedla k vyvrcholení. Nato směřovala pánuv penis tak aby sperma stříkalo na Alenina ňadra a obličej.

Teprve po té co si zasunul své mužství zpátky do kalhot se ozval. „Dejte ji mezi kolena rozporku a ponechte ji pouta. Bude je nosit den a noc.“ Nato se obrátil a odešel.

...::: Tip pro Vás: Bondážní lano Fifty Shades of Grey - Restrain Me :::...
Sexshop Sexujte.cz

7.

Drželi ji v podpaží když ji vzlykající odváděli zpět na její lůžko do pokoje. Jednak proto že bolest z ran ji téměř znemožňovala samostatně chodit a jednak pro tu rozporku co ji upevnili mezi nohy. Šlo vlastně o tyč s oky na obou koncích dlouhou asi třicet centimetrů. Tu ji přivázali pomocí kožených řemenů těsně nad kolena takže měla nohy roztažené jako nějaká děvka. V chůzi to nijak zvlášť nepřekáželo ale pro tuto chvíli ji to prostě opravdu samostaně nešlo.

Pod tlakem rukou svázaných na zádech se prohla v kříži když ji pokládali na postel. Ještě před odchodem se Li nad ní sklonila a svým jazykem zlehka dvakrát olízla její kundičku. Alena v té chvíli pocítila příjemně mrazivé mravenčení v zádech.

Jakmile se zavřely dveře za odcházejicími strážkyněmi ostatní otrokyně vstaly a mlčky obstopily její postel. Neklidně se na ně podívala netušicí co chtějí.

Jakoby na nějaký neviditelný povel si najednou všechny dívky stáhly noční košilky a začali ji líbat a hladit. Na okamžik uviděla zblízka Lenčinu tvář když se přisála svými rty na bradavku jejího levého prsu. Vzápětí na to se nad ní sklonila překrásná malá blonýnka, která se jmenovala Eva a začala ji vášnivě líbat na rty. Ještě ucítila jak něčí ústa lízají její zmučenou lasturku a některá znich svýma rukama dráždí její pravé ňadro. Pak ji pohltila stoupajicí vlna přicházejicího orgasmu.

Někdo s ní lehce zatřásl. „Vstávej.“ Rozespale si uvědomila že je to Lenka a že už je ráno.

„Chceš nastoupit pozdě do služby a vykoledovat si tak další trest?“

„Copak takle můžu sloužit? S rukama za zády a s tou rozporkou mezi nohama? Vždyť se ani nemůžu obléci.“

„To není pánův problém, ale tvůj.“ Dostalo se ji poněkud drsné odpovědi. „Vezmeš si aspoň zástěrku a já ti pomůžu s účesem, líčením, jídlem a s ostatním.“ Dodala už mírněji. „A musíme si pospíšit čas se krátí a nerada bych si vykoledovala trest za pozdní nástup do služby kvuli tobě.“

Celá příprava na službu proběhla hladce, nejtrapnější okamžik pro Alenu nastal jen ve chvíli kdy si musela odskočit na velkou. Ale Lenka ji utírala zadek tak nenuceně že by i profesionální ošetřovatelka zezelenala závistí.

„Zdá se že v tomhle máš docela praxi.“ řekla s úsměvem aby odlehčila trapnou chvíli.

„To je normální.“ Odtušila. „Svázaní rukou je tady docela běžné. A teď už pojď“ Pleskla ji po zadečku a políbila lehce na krk. „Už je čas nástupu.“

O chvíli později už stála s ostatními v řadě při nástupu připravena plnit zadané úkoly. Sice jen s čelenkou ve vlasech, zástěrce a ve střevíčkách. A také ji po včerejším výprasku pálila a otékala buchtička ale co, přemýšlela, jsem tady včas a budu dneska vzornou otrokyní, umiňovala si.

Dostala za úkol vytřít chodby v prvním patře zadního traktu. S rukama za zády se pracovalo špatně, zvlášť přenášení kbelíku s vodou ji činilo problémy. Musela vždy ruce odtáhnout co nejvíce od těla a nahoru aby nevybrindala vodu. V takové pozici ovšem nemohla přenášet plný kbelík, protože bolest v nepřirozeně zkroucených rukou byla přiliš velká. Takže si musela plnit jen do poloviny. V důsledku všech těhto omezení ji práce zabrala celé dopoledne.

A ještě jedna věc ji trápila. V průběhu práce bolest v jejím rozkroku přešla v jakési pálení, to ve svědění a to v neuvěřitelný chtíč. Jak ráda by se se sebou pomazlila, pohladila a zajela si prsty dovnitř! Takle nemohla dát ani nohy k sobě a vydráždit se třením stehen. Nadrženě zasténala.

Předvídal pán právě tohle když ji nařídil spoutat takhle? Každopádně nemožnost se někde v koutku uspokojit, ji v této chvíli připadalo jako mnohem větší mučení než to co prožila včera večer.

Odpoledne ji přidělili službu v knihovně.

Byla tam sama, přistoupila k oknu a vyhlédla ven, bylo překrásné letní odpoledne. Dole mezi stromy nejasně zahlédla postavu, snad jednu ze strážkyň. Otočila se, rozhlédla a dala se v rámci svých omezeně pohybových možností do práce.

Byla tak zabrána do díla, (A také do svých vnitřních pocitů co ji pronásledovali celé dopoledne.) že ani nepostřehla pánův příchod.

Prostě najednou ucítila jak ji někdo uchopil zezadu za rameno a jak ji mezi nohy vniká ruka.

Celé dopoledne akumulovaná energie v ní najednou vybuchla v orgasmu tak rychle že si ani nestačila uvědomit co se vlastně děje. Teprve po několika desítkách sekund si uvědomila že leží břichem na stole a pán stojí za ní.

Sesunula se do kleku na podlahu. Na vyleštěné desce stolu postřehla otisk vlastního těla.

Pán k ní mlčky natáhl ruku, pochopila a začala z ni slízávat vlastní šťávy.

Když měl ruku čistou utřel si ji do jejich vlasů. Pak se otočil, vyjmul po kratším hledání z police dvě knihy a dal se do čtení.

S jistou námahou vstala a pokračovala v úklidu. Občas se na něj pokradmu podívala. Chvíli listoval hned jednou, hned zas druhou knihou. Posléze spokojeně zabručel a dal se do soustředěného čtení.

O necelou půlhodinu později vstoupila jedna ze služebných, jmenovala se Mirka.

„Promiňte pane, je tu paní hraběnka.“

Pozvedl udiveně hlavu. „Ať vstopí.“ A pro sebe si polohlasem dodal. „To je ale překvapení.“

Vešla žena oblečená do elegantního kostýmku. Kývla mlčky na pánův pozdrav a pak přelétla jedním pohledem celou knihovnu.

„To je ale rozkošná krasotinka.“ Zvolala když spatřila Alenu. „Já vždycky říkala že máte vkus.“

Pousmál se. „Lichotnice, prosím posaďte se. Zákusek nebo minerálku?“

„Minerálku. Víte přece že se musím starat o své tělo.“ Odvětila dustojně.

Přelétl její postavu uznalým pohledem. „A daří se vám to.“

„Teď lichotíte vy mě.“ Usmála se potěšeně.

Kývnutím hlavy dal Mirce příkaz k donesení nápoje. Pak se obrátil k hraběnce. „To není lichotka, to je pravdivý výrok.“

Znovu se pousmála a pak, už pohodlně usazena, se natočila k Aleně. „Pojďte ke mně drahoušku, ať si vás můžu prohlídnout blíž.“ Zapředla mazlivým hlasem.

Jakoby proti své vůli splnila Alena rozkaz. Byla naprosto fascinována kontrastem mezi jejím vemlouvavým hlasem a tvrdým bezohledným pohledem který se na ni upřel. Cítila se jako ptáče na které se dívá had.

Pocítila jak prsty hraběnky přejíždějí po jejích bocích, sunou se vzhůru a zkoumají její ňadra.

Pak byla energicky otočena a pátravé ruce přejely po jejím zadečku aby posléze jedna ruka skončila v klíně.

„Ah, ale, copak je tady tohle?“ Ozvalo se za ní pobaveně.

„Jen dostala malou lekci slušného chování.“

„A už se umí chovat?“

Pousmál se. „Vyzkoušejte ji.“

„To taky udělám.“ Odvětila s jen těžko přemáhaným vzrušením. Na okamžik se nadzvedla, vyhrnula si sukni a odtáhla proužek kalhotek na stranu. „Tak do toho!“ Poručila ostře.

Alena poklekla a vsunula svůj obličej mezi rozevřená voňavá stehna. Na okamžik pocítila dotek jemné punčochy na své tváři. Pak se dotkla ústy již zduřelé štěrbiny a zajela jazykem dovnitř. Nejasně uslyšela vzrušený výkřik.

Později, už večer, zbavená pout a rozporky, po příjemné sprše usínala na své posteli s hlavou plnou dojmů. Všechno se jí pletlo. Bolest z bití, vzpomínky na rozkoš i ponížení. Zajela si rukou mezi stehna a zasténala do poštáře. Ano, byla otrokyní!

8.

Toho dne dostala rozkaz že bude obsluhovat pána ve velké pracovně. Byla zvědavá protože tam ještě nebyla. Poslední dobou se ji zdálo, (Možná to bylo jen sobecké přání.) že ji pán dává o něco více přednost než ostatním otrokyním. Přinejmenším byla několikrát “použita“ v nerůznějších situacích. Obvykle ve chvílích kdy to nejméně čekala. Několikrát byla dokonce nabídnuta návštěvníkům domu. Dvakrát mužům a jednou opět hraběnce. Každopádně dokonale přijala za své ten fakt že její tělo ji už nepatří.

Vstoupila do pracovny. Pán už tam byl. První co zaujalo její pozornost byla velká telestěna přímo naproti ní. Bylo zde na sobě naskládáno snad dvacet velkých LCD obrazovek a na každé, jak se ji zdálo, běžel jiný pořad. Zvuk byl ztlumený do nezřetelného šumu. Uprostřed místnosti stál obrovský stůl se dvěma LCD monitory, klávesnicí s myší a spoustou telefonů. Mezi stolem a ní bylo ještě pohodlné křeslo ve kterém zrovna seděl pán. Na pravo od sebe si ještě všimla trčicí konzoly ze zdi asi tak ve výši dvouapůl metru nad zemí. Z kozoly vedlo lanko s oky k vrátku. Celé ji to silně připomínalo šibenici.

Natočil se v křesle. „Á, to jsi ty. Tak vlez pod stůl.“

Poněkud zmatena splnila rozkaz. Co tam má dělat? Vzápětí pochopila. Prostor pod stolem poteměl jak si pán přisunul křeslo. Pánovy nohy se rozkročily takže měla hlavu mezi jeho stehny. Spatřila ruku jak si rozpíná poklopec. Prsty ruky dvakrát významě pokleply na vyboulené místo a pak ruka zmizela.

Opatrně se v tmavém prostoru pohnula, vyjmula jeho penis a dala se do práce. Chvíli rukama a chvíli ústy.

Poté co se udělal se odtáhla v domění že teď ji bude přikázáno vylézt. V tom se zmýlila. Opět se objevila ruka, chytla ji za vlasy a energicky ji přitlačila zpět k již ochabujícímu čuráku. Pochopila že její práce skončí teprve tehdy až ji to poručí. A tak znovu obemkla rty jemnou kůžičku a začala znovu jazykem dráždit špičku žaludu. O několik desítek minut později se ji tato práce stala rutinou. Pán se sice už přes její snahu už znovu neudělal ale hlavní bylo že falus neochaboval. Pomalu začala ztrácet pojem o čase, měla pocit že už je pod stolem několik hodin a přestávala cítit své tělo. A tak aby se nějak zabavila začala naslouchat co se děje kolem. Slyšela útržky hlášení a pochvíli si domyslela že si pán nahlas pouští zvukové výstupy z jednotlivých televizorů a přepíná si mezi nimi. Rozeznala angličtinu, němčinu a jak se ji zdálo i španělštinu. Ostatní jazyky nepoznala. Z obsahu toho co zaslechla poznala že pán pozorně sleduje ekonomická a politická zpravodajství snad z celého světa. Občas se ozval zvonek některého z telefonů co měl na stole. Překvapilo ji kolik jazyků pán ovládá. Vedle angličtiny a němčiny vládl snad deseti dalšími. Aspoň tolik zaslechla když mluvil s neznámými lidmi přes telefon aby ji došlo odkud pochází jeho majetek. Z mezinárodního obchodu s akciemi, dluhopisy a informacemi! Točila se ji hlava z částek které občas zaslechla a které pán s obratností varietního žongléra přesouval z jednoho konce světa na druhý.

Pojednou se židle poněkud odtáhla a penis ji vyklouzl z rukou. „Vychcám se.“ Ozval se pánův hlas. „Všechno spolykat a ani kapka na zem nebo uvidíš!“ Pak se židle přisunula nazpět.

Otřásla se, trochu odporem a ještě více strachem. Po trestu za nepošlusnost rozhodně netoužila. A tak otevřela ústa a vsunula si pánův klacek pečlivě dovnitř. Okamžik nato pocítila jak proti jejímu patru vyrazil teplý proud moči. Začala ho rychle polykat aby přemohla dávivý reflex. Zjistila že jeho moč má trochu štiplavou přichuť. Je to jako bílé víno bez alkoholu napadlo ji trochu bizarní přirovnání. Jakmile bylo po všem olízla si rty a pokračovala v dráždění a mazlení. Trochu se sama sobě divila že se opravdu nepozvracela. Možná, uvažovala, to je proto že to přišlo tak náhle. S jakousi zvrácenou pýchou si uvědomila že je vlastně živým záchodkem s kterým je pán podle všeho spokojený.

V poledne si ji pán odvedl k obědu. Chůze do jídelny byla pro ni úlevou. Mohla se konečně po čtyřech hodinách strávených v těsném prostoru pod stolem protáhnout. Pravda, musela pak klečet vedle jeho židle téměř hodinu, protože s jídlem nijak nepospíchal. Ale to byla po stráveném dopoledni pro ni prkotina. Obsluhovala je Mirka a pán se chvílemi při jídle bavil tím že házel kousky jídla na podlahu kde je Alena musela sníst. Samozřejmě bez jakékoliv pomoci rukou.

Odpoledne ztrávila opět pod stolem, teprve po čtvrté hodině ji pán propustil. Ovšem před odchodem se ještě musela přehnout přes stůl a byla “použita“ stejně jako onehdy Lenka.

...::: Tip pro Vás: Wartenbergovo kolečko Mystim Extra Spiny Spencer :::...
Sexshop Sexujte.cz