Bondage Autor: Pán ze Štíru

Hodnocení

Jako v každém úvodu do čehokoli i my začneme historickou exkurzí.

Bondage, tak jak ji dnes známe, vznikla z několika pramenů. Ten neprimitivnější a nejznámější se týkal především omezení pohybu, tedy svobody. Kdy a kdo první použil omezení pohybu se dnes již těžko dovíme, ale je možné vydedukovat, že to bylo za účelem uvázání a domestikování volně pobíhajících zvířat a později, s rozvojem lidského rodu k omezení pohybu zajatců nebo osob, které společnost chtěla omezit či donutit k setrvání v určitém prostoru. Později se bondage začala používat i jako jeden z výslechových prostředků.

K omezení pohybu se i dnes nejčastěji používají provaz a okovy - neboli železa. Z historických pramenů víme, že to tomu tak bylo vždy, přičemž provaz se začal používat dříve, a to jednak na válečných zajatcích a otrocích, jednak jako donucovací prostředek při výkonu trestu odsouzených osob, které se musely a měly pohybovat na vymezeném prostoru. Železo pak nabízelo techniky mnohem pestřejší a především jistější; známe jednak klasické přikování ke kruhu v celách či přikování k různým strojům, nebo nasazení želez na nohy apod. Každé takové přikování nebo přivázání mělo i další účel. Osoby, které byly takto omezeny v pohybu, se nejen snadněji strážily, ale navíc jejich mysl byla vystavena deprimujícímu účinku. U válečných zajatců se jednalo především o zamezení jejich útěku při transportu z válečných polí na panovníkův dvůr a o zvýraznění porobení novému vládci.

První dochované obrazy s tematikou spoutaných válečných zajatců pocházejí z dob slavných Caesarových výbojů do Afriky a jsou vystaveny v římském Muzeu antiky. Další pak v Egyptském vojenském muzeu, a to na výjevech z před faraónské epochy. Jen pro zajímavost dodávám, že byly objeveny nástěnné malby v Austrálii, kde je při troše obrazotvornosti vidět podobný výjev svázaných osob.

Možnost použít bondage coby mučícího prostředku přinesl rozvoj především římské společnosti, a to hlavně po ovládnutí Středního východu, především prostoru Persie a hranic dnešního Afganistanu, a Afriky (zde zejména dolního Egypta). Při mučení zde bylo nejčastěji používáno svazování do kozelce a nebo - jako trest - dlouhodobé stažení některé z především horních končetin, která v důsledku toho odumírala.

Jak jsem již řekl, používalo se zejména provazu, a to proto, že z hlediska strážných a dozorců lze s provazem snadněji manipulovat, přeřezat jej nebo rozvázat uzly. Toho však samozřejmě mohla využít i druhá, nežádoucí strana. Tuto nevýhodu odstranil kov, k jehož využívání došlo později, a to např. pro trvalé zakování, tedy snýtování objímky okolo ruky nebo nohy - přetrhnout jej v podstatě nelze a čas potřebný k jeho přepilování je pochopitelně mnohem delší. Tíha železa navíc dává jeho nositeli z hlediska věznitele velmi žádoucí pocit odsouzení, ponížení a beznaděje. U trvale připoutaných jedinců bylo dále možno použít i dalších praktik např. pro deformování částí těla nebo jejich nastavení do velice zvláštních pozic, které při dlouhodobém použití vyvolávali u takto omezených osob trvalou deprivaci. Tyto osoby pak mohly být dávány ostatním jako příklad k odrazení od protispolečenského jednání. K tomu účelu se používaly tzv. osobní klece. Jednu takovou můžete vidět ve Zlaté uličce v Mučírně Pražského hradu. Pokud se na ni půjdete podívat, sami pochopíte, jak velice depresivní účinky taková klec na člověka v ní zajatého mohla mít. A věřte, že je skutečně měla.

Provazů a želez se používalo samozřejmě i na otrocích, aby neutíkali od svého majitele. Časem však majitelé došli k závěru, že omezení pohybu znesnadňuje otrokům vykonávání práce, proto provazy a železa nahradily jinými prostředky, a to zejména prostředky právními a výchovnými. Otroci se však mohli volně pohybovat.

Zase ten Východ.

Nejzajímavějším historickým pramenem bondage je Dálný východ, především Čína, Japonsko, Mongolsko a Korea, kde se při praktikování bondage zohledňovala dvě hlediska - zdravotní a výchovné.

Jistě všichni znáte akupunkturu a akupresuru. Jsou to léčebné metody čínské a japonské medicíny, jež využívají přesně stanovených bodů na lidském těle k zapíchnutí speciálních jehliček respektive k použití tlaku prstů (palec a prostředník). Jehličky či tlaky musí v těchto bodech setrvat po určitou dobu, v rozmezí od několika minut do několika hodin. Jelikož však některé osoby použití jehel špatně snášejí anebo doba, po kterou by měl být na bod vyvíjen souvislý tlak, je někdy příliš dlouhá, začalo se využívat uzlů na provazech. Tím vznikla léčebná bondage, používaná též na submisivních jedincích. Zejména Japonci ji rozvinuli do dnešní krásné podoby. Prostřednictvím bondage se tak při její dobré znalosti dá léčit například klaustrofobie, strach z výšek, deprese apod. Upozorňuji však, že pokud neznáte postupy - které si Japonci i Číňané dobře chrání -, neměli byste se o léčení těmito prostředky vůbec pokoušet! Zdaleka se totiž nejedná o jedno či dvě vázání, ale je to celý složitý komplex svazování, jehož osvojení trvá dlouhou dobu, často i několik let. Praktikování léčebné bondage navíc musí být trvalé a často opakované. Svazování jako součást sexuálních radovánek si však klidně dopřejte.

Druhou oblastí pro použití bondage je výchova. Jako vynikající výchovný prostředek se bondage používala na vojácích nebo na zvlášť vybraných lidech, kteří sloužili na panovníkově dvoře. Jejím prostřednictvím například speciální vojáci, kteří znali panovníkovo tajemství, dosáhli odolnosti vůči mučení, a tak nebezpečí, že tajemství vyzradí, bylo značně sníženo. Pomocí bondage bylo u vybraných jedinců také možno dosáhnout projevování zvláštní úcty vůči panovníkovi. Této metody hojně používalo v Japonsku a některé školy ji při výchově Gejš používají dodnes.

I na Středním a Dálném východě se bondage používalo pro zostření trestů nebo jako mučící metody při výsleších. A právě touto cestou se bondage dostala do Evropy a následně i přes oceán, do Ameriky.

Už starý Manitou…

Nelze opomenout, že u některých původních obyvatel amerického kontinentu, hlavně Aztéků a Mexičanů, byly a dodnes jsou známy svazovací praktiky, a to hlavně na zajatcích a otrocích. Bondage se tedy používalo i na americké půdě ještě dávno před Kolumbem a prapředci dnešních obyvatel Ameriky patrně znali i výchovné a léčebné účinky svazovacích praktik. Především však používali bondage při rituálních obřadech, které, jak známo, byly krvavé nebo dokonce končily smrtí. I když jsou tyto obřady zmíněny v knihách o indiánské kultuře, detailní popisy takových obřadů za použití provazů se nám bohužel nedochovaly, jejich principy a ovládání si aztéčtí, mexičtí a peruánští kněží vzali s sebou do věčných lovišť. My z toho dnes opravdu známe jen přivázání k totemu neboli mučícímu kůlu a některé zlomky obřadů spojených s lidskými obětmi, zejména obětováním Bohům slunce a deště. Víme také, že provazů se užívalo při zahájení války či po vítězství nad nepřítelem. Všechny tyto rituály však byly krvavé a s klasickou bondage, o které zde chci psát především, neměly nic společného.

O lidské sexualitě obecně.

Jak všichni dobře víme, zástupci flory i fauny na planetě Zemi se dělí na samčí a samičích jedince, spojením jejichž faktorů vzniká nový život, tedy nový jedinec. Flora i fauna jsou sexuální, samci a samice si vybírají vhodné protějšky, se kterými chtějí být pro zachování budoucího rodu spojeni. Celá sexuální potence je zde založena jen na spojení samčích a samičích pohlavních orgánů bez dalších možností a fantazií.

Flora, ani fauna však nezná sexuální potřebu a fantazii v té podobě, jak jí cítí lidé, jímž naopak matka příroda nadělila tuto potřebu v hojné míře. Člověku je tak dáno, aby pohlavnímu pudu podléhal kdykoli a kdekoli a aby při spojení pohlavních orgánů uspokojoval pomocí svých pěti smyslů i jiné než čistě sexuální potřeby. Proto je jeho sexuální činnost obvykle velmi rafinovaná a človvěk při ní často používá předměty, které s ní původně neměly nic společného. Anebo naopak předměty vyrobené právě za tímto účelem. Řeč je samozřejmě o široké škále věcí, klasickým erotickým prádlem počínaje a bizarními kousky ze světa vědy a techniky konče. Někomu ale stačí jen nakrojit meloun.

Každý člověk má svou vlastní sexuální potřebu, kterou realizuje ve fantazii. Šťastnějším a především připraveným jedincům se takovou fantazii podaří naplnit i ve skutečnosti. Lidé při pohledu na jedince obvykle opačného pohlaví cítí nějaké emoce. Budeme-li hovořit o těch kladných, které nás především zajímají, pak jsou to náklonnost, touha a vzrušení. Pokud nás druhý člověk přitahuje, cítíme sexuální potřebu a touhu ji uspokojit. Je-li taková přitažlivost vzájemná, obvykle k tomu i dojde. Tento sexuální pud, vlastní celé živočišné říši, je v lidském rodu povýšen o sexuální fantazii. (Pro zajímavost: Vědci zjistili, že i u živočichů dnes kvůli podnebním změnám, a tedy změnám celého životního prostředí, dochází k úbytku hormonů a v důsledku toho ke změně "životního stylu", k sexuálnímu strádání a problémům při spojení pro zachování plemene. I sexuální pud zvířat se tedy mění.)

Bible - a ve shodě s ní i katolická církev - praví, že sexuální chování by se mělo omezit jen na početí a zachování lidského rodu. Jakékoli další sexuální chování je z tohoto hlediska vyloučeno. Církvi a jejímu učení jde především o svátost života, s níž je antikoncepce v ostrém rozporu, o potratech nemluvě. S lidskou sexualitou a jejími potřebami to však nemá příliš společného. I když střídmost v sexuálním vztahu je v současné době rovněž aktuální, můžeme říci, že člověk se vždy choval a chovat bude sexuálně.

Lidský sex, jako produkt myšlení, které na tak vysoké úrovni je vlastní výhradně člověku, vychází ze dvou směrů. O prvním, důležitějším už bylo řečeno. Je vlastní celé živočišné říši a jeho účel je jediný - zachování rodu. Druhý, v případě člověka daleko frekventovanější směr je sexuální potřeba a touha, která ovlivňuje lidské chování a jednání. Jeho charakteristika by se zjednodušeně dala vyjádřit takto: Člověk má nějakou sexuální potřebu, kterou se snaží uspokojit a tomu přizpůsobuje své jednání ve společnosti. Uspokojení nebo naopak neuspokojení této potřeby má na člověka vliv, který se odráží zpět na jeho chování ve společnosti. Jedinec, jehož sexuální potřeba je trvale uspokojena, jeví známky duševní vyrovnanosti a spokojenosti. Je-li pak tato potřeba uspokojena prostřednictvím milované osoby a je-li toto uspokojení vzájemné, může to mít na člověka vliv i v oblasti duchovní. Naproti tomu trvalé nenaplnění sexuální potřeby může mít pro člověka závažné zdravotní důsledky, a to především duševní. Takový frustrovaný jedinec pak může být společnosti i nebezpečný. Jednou větou - tedy čím více považuje člověk svou sexuální potřebu za uspokojenou, tím harmoničtěji působí na své okolí, tedy společnost..

Jsou však i případy, kdy člověk pro nejrůznější zdravotní potíže nemůže uspokojení své sexuální potřeby dosáhnout. Tím mám na mysli především nejrůznější psychické bloky, které člověku brání v plnohodnotném sexuálním prožitku a o jejichž příčinách by měli hovořit sociologové, psychologové a hlavně sexuologové.

Aby se někdo snad necítil vedle svých kamarádů méněcenný, pro úplnost dodávám, že sexuální potřeba je věc velice individuální. Někomu pro její uspokojení bohatě postačí pár lechtivých obrázků, někdo by lechtivost nahradil necudností a obrázky rozhýbal. Náročnější jedinci vyžadují třetí rozměr a většinu lidí pak bezezbytku uspokojí standardní pohlavní styk. Nezanedbatelné procento populace však navíc potřebuje sexuální hru. A právě o těch hrách, jejichž pravidla jsou nemyslitelná bez provazů a želez vám chci povyprávět a vysvětlit, že jsou nejen funkční, ale že mohou být i velmi prospěšné.

Co to vlastně bondage je a proč se používá?

Jak stojí v záhlaví textu, bondage je omezení pohybu osoby prostřednictvím svázaní. Pro nás nejzajímavější je bondage taková, jakou ji používali na východě. Ta měla totiž oproti ostatním jedno podstatné kouzlo - dokázala vyvolat a zvýšit sexuální prožitek především sumisivních osob, ale nejen jich. Rovněž dominantní jedinci při svazování svých submisivních kolegů prožívají vzrušení, které při správné přístupu může ústit v krásný prožitek, i když na jiné rovině a jinak vyznívající, ale o tom později.

I s provazem je člověk tvor společenský.

Na tomto místě si vás dovolím odkázat na www.carodejka.com, www.bdsm.cz či jiné Internetové stránky, na nichž si můžete přečíst zajímavé povídky.

Prožitky, které jsou zde popisovány, jsou osobní nebo převzaté z vyprávění jiných osob. V každém případě jsou originální, patří tedy jen příslušné osobě a jako každá zkušenost jsou nepřenosné. Než postoupíte dále, přečtěte si na výše uvedené stránce povídku "Čarodějná noc". Zjistil jsem, že dokáže čtenáře zaujmout a to přesto, že popisuje můj osobní zážitek. Někteří ze čtenářů se jí nechali inspirovat k bližšímu poznání světa bondage. Tomu jsem velmi rád. Avšak upozorňuji, že naděje na totožný prožitek je prakticky nulová. I pokud zachováte stejný postup vázání, váš prožitek bude popisovanému velmi blízký, ale každý bude cítit i něco jiného. A v tom spatřuji kouzlo bondage.

Proto ti z vás, kteří by je chtěli srovnávat se svými zážitky, nechť si uvědomí, že jejich prožitek je, a vždy bude, odlišný od popisovaného, byť by jste pro jeho dosažení postupovali naprosto shodným způsobem Navíc i zde platí, že nikdy nevstoupíš do téže řeky - v bondage se nikdy nepodaří dvakrát totožné vázání, a tedy ani prožitek se nedá zopakovat. Proč? Hned vysvětlím. Lidské tělo je velice složitý svalový a nervový organismus, který v každém okamžiku snímá desítky tisíc informací a podle toho jak jsou v nervové soustavě vyhodnoceny, je tělo "naladěno". Toto "naladění" se projevuje nejen v jeho výkonnosti, ale také v psychice a tedy i v ovládnutí sexuálního pudu, touhy, vzrušení a fantazii. Každý den není stejný, i když se zdá. I obyčejné zahoukání vlaku nebo vyslechnutý útržek rozhovoru má vliv na naše chování, aniž bychom si to uvědomovali. Podobné okrajové informace, které jsme během dne vstřebali - o těch hlavních nemluvě -, jsou v našem podvědomí dobře uloženy a kdykoli vyvstanou na povrch, aby ovlivnily náš aktuální prožitek. Zde vás upozorňuji na povídku "Vypni mobil", v níž dotyčná osoba prožila pár hodin před vázáním ohromný stres. Díky bondage se jí podařilo energii ze stresu přetavit v explozi rozkoše, s jejíž pomocí traumatizující zážitek beze stop překonala.

Tedy i pokud provádíme bondage nebo jiné sexuální hrátky, jsme pod nepřímým vlivem prožitých událostí. Jeden nebo druhý partner tímto "zasunutým prožitkem" může ovlivnit protějšek, který, byť by dělal stejné vázání jako den předtím, může v důsledku toho začít dělat chyby nebo naopak být inspirován k přesnějšímu výkonu a zamýšlenému výsledku se tak či onak vzdálit. Proto předem upozorňuji, že jakkoli se může zdánlivě jednat o stejné vázání dvakrát za sebou, výsledek může být - a také pravděpodobně bude - odlišný.

Komu to prospěje?

Používání provazu na sobě či druhém jedinci má na sexuální fantazii i na samotný sexuální prožitek blahodárný vliv. Zvyšuje se tím sexuální napětí, prožitek se umocňuje a následné uvolnění je hlubší. Vlastním vázáním se rozvíjí obrazotvornost, a pokud je bondage dobře chápána, je to naprosté sexuální vybití. Vlastní provedení trvá dlouho, někdy i několik hodin, během nichž - a to je podstatné - dochází v krvi ke změnám hormonální složení, díky němuž je sexuální prožitek hlubší a nezřídka dosahuje maximálních možností - prožitek extáze je u bondage mnohem častější než při jiných sexuálních praktikách. Ale i na samém začátku působí bondage pozitivně. U mužů s poruchami erekce tak pomocí bondage dochází ke kvalitnímu ztopoření penisu, u žen trpících i těžkou frigiditou se dostavuje zvlhčení pochvy, nervová soustava se uvolňuje a dochází ke stavu podobnému těm, které prožívají ženy s normální vzrušivostí. Pokud se jedná o osoby, které mají smysl pro vlastní, snové chápání světa, dostavuje se pocit odpoutání od pozemské tíže a prožití zvláštních orgasmů mimo tento materiální svět. Tyto sexuální stavy vzrušení jsou stejné nebo podobné jak u těch, jež jsou vázáni, tak u těch, kteří vázání provádějí.

Bez definování pravidel nemá hra smysl.

Vnímání prožitků při použití bondage lze rozdělit do dvou kategorií.

Do první kategorie patří ty prožitky, při nichž svazované osoby cítí touhu a potřebu se ze svázání dostat. Svázání je vzrušuje zkrátka proto, že se následně touží z tohoto úvazu vymanit. Ten, kdo svazuje, tak musí mít dost obrazotvornosti, schopností a především zkušeností, aby svazovanému jedinci co nejvíce ztížil možnost ze spoutání uniknout, aniž by ho této možnosti zároveň zbavil. Při tom je dobré dobu, po kterou je svázaný omezen v pohybu, i dobu, po kterou se rozvazuje, prodloužit co možná nejvíce. Rovněž svazovaná osoba musí mít obrazotvornost, a to nejen proto, že řada svazovatelů jejich rozvázání ztěžuje znemožněním zrakové orientace. Svázaný potom musí využít své zbývající smysly k tomu, aby pochopil, jak je svázán, kudy a kam běží provazy a tedy kudy vede cesta ke svobodě. Bondage v této kategorii sice není tak krásná, ale je velice účelová a to právě pro překonávání překážek na cestě ke svobodě, po které svazovaný touží.

V druhé kategorii se nacházejí jedinci, kteří prožívají radost ze samotného omezení pohybu, aniž by cítili potřebu jejího ukončení. Svázáni, prožívají si své snové fantazie, při nichž se velice často odpoutávají od pozemského života.

Jako všechny hry, i bondage má svá pravidla, kvalitu a estetiku provedení, tedy aspekty, na něž obě strany při přípravě i vlastním vázání svědomitě dbají. Vázající se především snaží o přesné vedení provazů, pečlivé vázání uzlů a jejich promyšlenou lokalizaci, o symetriku a dokonalost. Přitom nesvazují příliš silně, protože svazovaná osoba potřebuje i během svázání jistý pohyb, který se dostavuje právě s počátečním omezením a následným zvyšováním sexuálního napětí. Svazovaný poslouchá, co mu jeho protějšek říká a přesně plní vázajícím zadané úkoly.

Mimo uvedené dvě kategorie existují i kromobyčejně zruční jedinci, kteří jsou schopní provádět bondage sami na sobě. Jedná se o tzv selfbondage. Taková praktika samozřejmě není prováděna za účelem omezení a už vůbec dlouhodobého znehybnění, ale kvůli prožitku. Přináší zvýšení nebo uvolnění sexuálního napětí či náhlého sexuálního pudu, případně odreagování vůbec, neboť mnozí z nás právě sexuální tlak či různé nagativní vlivy jako např. deprese dokáží prostřednictvím bondage uvolnit a nebo zmírnit.

K našim submisivním partnerům.

Obecně lze říci, že jsou to osoby závislé na druhém člověku, tedy na dominantním jedinci, který vede submisiva k jeho, ale i vlastnímu uspokojení. Submisivní člověk je svým způsobem každý, neboť každý z nás je v každém okamžiku na někom závislý. Jen pro příklad jedná se také o zaměstnanecký poměr. Tento vztah je však definován něčím jiným, a to pracovní smlouvou, i když se někdy stává, že i přes právní vymezení může dojít k jiné závislosti - závislosti na stavu, kdy je člověk řízen. Taková potřeba je opět samozřejmě individuální, neboť souvisí s vrozenými dispozicemi (introverze) a sociálním prostředím (výchovou). Jedinec ve veřejném vedoucím postavení tak může být právě v sexuální oblasti submisiv. Osobně znám mnoho top managerů, kteří řízením velkých lidských kolektivů vydělávají ještě větší peníze, aby jimi následně rádi zaplatili za pocit, že jsou někým vedeni.

Patrně nejznámější oblastí, kde se přímo se submisivitou pracuje, je armáda. Jedná se o naprosto nezakrytý dril na jedincí. Ano, je to nucená submisivita a i ta má svůj jasný účel. Velitel je odpovědný za přidělené vojáky, kteří - pakliže jsou jím správně vedeni a vycvičeni -mu důvěřují, a dokáží proto na povel vykonat i to, co by normální, nikým nevedený jedinec schopen vůbec nebyl nebo jen s velkými obtížemi - překonat bolest a hlavně psychické i fyzické zatížení.

Submisivní člověk zkrátka potřebuje vedení, pokud jej propadá pocitům nepotřebnosti a stavům letargie. Jsou-li takové stavy založeny ještě na sexuálním podkladu, lze je prostřednictvím sexuálních her za působení dominanta zmírnit a v řadě případů i odstranit.

Spojené nádoby.

Opakem submisivního jedince je dominant, tedy člověk, který dokáže psychicky a fyzicky zaujmout submisivního jedince natolik, že získá jeho důvěru, na jejímž základě pak rozvíjí submisivovu závislost.na dominantovi. Je to však úplně jiná závislost než závislost pracovní, neboť submisivní chování láká a vede dominanta k ovládnutí a vedení tak, aby i on sám jako dominant byl uspokojen. Čím více je dominant uspokojen, tím větší motivaci má k uspokojení submisiva. Mnozí lidé při sexuálních hrátkách raději preferují submisivitu, neboli podřízenost, neboť nemusejí přemýšlet a zvládat mnohá úskalí hrátek, které od počátku do konce řídí dominant. Ten je naopak ovlivňován tím, jak hrátky prožívá submisiv a jak reaguje na dominantovo jednání.

Stejně jako submisivita, je i dominance vrozena, byť menšímu počtu lidí. A jako submisivitu, i dominanci je v sobě třeba nalézt. Pokud se to povede, pak i druhořadý úředníček stavějící se přeuctivě do latě před svým šéfem, může své milované na loži vládnout své nečekaně pevnou rukou. Dominance je také velice přirozená a v jisté míře dřímá v každém z nás. Záleží tak na každém, zda ji dokáže nalézt ve své svobodě.

Dominance jako přirozené vládnutí je založena na moudrosti, kreativitě, citu pro situaci a empatii - jde přeci o zacházení s jedinci, které vzrušuje, když mohou být v přítomnosti dominanta, jemuž důvěřují. Tuto důvěru dominant musí umět v submisivním jedinci vyvolat a především ji nesmí za žádných okolností zneužít! Dominant musí být schopen domyslet vše do nejmenších detailů, je třeba, aby byl zkušený a měl v tomto směru alespoň základní znalosti. Zdaleka se tedy nejedná pouze o to vzít do rukou provaz a někoho svázáním znehybnit! Důležitá je především nejen znalost bezpečnosti při vázání, ale i schopnost v druhém zvyšovat i snižovat sexuální touhu nebo ji v případě potřeby zcela odstranit. Jedno bez druhého nikam nevede.

Celá tato sexuální praktika se tedy stále otáčí kolem jedné základní věci - svobody. Je založena na svobodě rozhodování být takový či onaký, udělat v pravou chvíli správnou věc a nechtít ublížit. Z hlediska psychiky je tedy dominance nepochybně mnohem náročnější. Představuje značné psychické vypětí a zdravotní zatížení. Každý dominant by proto měl cvičit a sportovat, vzdělávat se a rozvíjet svého ducha neboť v těchto sexuálních hrách se pracuje s velkým množstvím energie.

Přiznám se, že dosažení krásného prožitku a uspokojení partnerky pro mne při vázání představuje propocenou košili, ačkoli místnost není přetopená (doporučuji teplotu okolo 20 - 22 °C ).

Podstata bondage tedy tkví v práci s energií, jejímž modulováním ovlivňuje dominant submisivův prožitek a jeho prostřednictvím zpět prožitek svůj.

Proč mi to děláš?!

Bondage je velice zvláštní sexuální praktika - je nekrvavá, u obou partnerů rozvíjí obrazotvornost a kreativitu, a pokud chápou ducha ve východním slova smyslu, vlastní přístup k bondage je zároveň zdrojem velikého sexuálního vzrušení. Při vlastním provedení využívá bondage především pocit znehybnění (viz pojednání o kategoriích), který řada lidí prožívá po svém a s vlastní fantazií. Znám mnoho lidí, kteří prožívají vrcholné pocity už v okamžiku, kdy spatří provaz nebo jej ucítí na svém těle. Přitom však nahota není při bondage nezbytná.

Těm zúčastněným osobám, jimž je umožněno celou akci pozorovat, tedy obvykle pouze dominantům, skýtá bondage po vizuální stránce pocity esteticky velmi libé. Použité provazy se dají barevně ladit, dají se jimi vytvářet nejrůznější symetrické obrazce, kombinovat je s uzlíky a to vše navíc na tom nejkrásnějším podkladě, jímž je lidské tělo.

Tlak působící se správnou intenzitou na správném místě, zejména na pohlavních orgánech, ale samozřejmě i jinde, navozuje svazovanému jedinci krásné stavy. Tlakem vyvolaným provazy lze také omezit přístup krve do příslušné partie, což má u svázaného za následek velmi zvláštní pocity.

V ještě menší kostce.

Mám-li shrnout, co je to bondage a k čemu se využívá, do jediné věty (a tří souvětí), definoval bych ji takto:

Prostřednictvím bondage lze u osoby, která ji provádí, dosáhnout neobvyklé, velmi příjemné pocity, které navozují vzrušení a uspokojení, jakož i zvyšují sexuální aktivitu vůbec. Pro některé jedince je to dokonce jediný prostředek, s jehož pomocí dosáhnou orgasmu.

Znehybněním, omezením pohybu a volnosti se u svazovaných osob navozují stavy, jejichž prostřednictvím lze dosáhnout nejen sexuálního uspokojení, ale také zlepšení zdravotního stavu, odstranění depresí a fobií, či jiných negativních psychosomatických stavů. Bondage je rovněž velmi účinný výchovný prostředek.

Přeci jen jednou větou.

Bondage je účinná a příjemná metoda pro rozvoj sexuálních schopností a uspokojení sexuálních potřeb, a také k odstranění některých zdravotních problémů a zlepšení volních a morálních vlastností jedince.

(A ještě jednou.)

...::: Tip pro Vás: Mystim Mighty Merlin - dildo pro elektrosex :::...
Sexshop Sexujte.cz

Bondage je zajímavá cesta k pochopení obsahu slova svoboda, především pak ta vnitřní.

Bezpečnost práce.

Pojednání o bezpečnostních opatřeních při vázání, které naleznete na samém konci textu, si určitě nezapomeňte přečíst. Nechcete-li sobě a svým partnerům přivodit nepříjemný zážitek, bez elementární znalosti bezpečnosti při používání bondage se neobejdete. V případě, že byste podcenili tyto rady můžete se dostat do závažných zdravotních, ale též trestněprávních problémů.

Doporučuji proto, aby člověk provádějící bondage pečlivě prostudoval nebo se nechal poučit o fungování lidského těla, sexuálních bodech apod., a to nejen čistě anatomického hlediska, jak mu rozumí západní civilizace. Nezbytná je také znalost akupunkturních bodů a lokalizace a fungování čaker a jejich prostřednictvím tělesné energie vůbec.

Jak a čím?

Přiznám se, že bondage rád provádím a nerad o ní píši, neboť bez praktických ukázek je velmi těžké vysvětlovat její postupy a síly úvazů. Překážkou je i skutečnost, že u některých převzatých názvů z japonské bondage neexistuje v našem prostředí jednotná terminologie.

Zrovna tak v anglicko - českém slovníku naleznete slovo bondage přeložené jako podřízenost. My však hovoříme o svazování.

Tedy čím. Naprosto nezbytnými se pro vázání ukazují být provazy. Začněme tedy u nich. Pro naší hru mohou být jakékoli a je možné je kombinovat s řemeny, řetězy, popruhy a pouty. Ta pak mohou být kožená anebo kovová. Nebojme se a přiberme do hry ještě igelit a kožené postroje, speciálně zhotovené pro znehybňování končetin, nebo jednotlivých částí těla (Pamatujete na středověk?).

Všechny tyto pomůcky mohou být nejrůznějších tvarů a barev, dle vašich estetických nároků nároků a imaginace.

V kvalitě materiálu je dobré pečlivě vybírat, vyhneme se tak nežádoucím úrazům. Zde ještě jednou apeluji na vaši opatrnost a citlivý přístup k věci, neboť tělo si to žádá.

Pro vázání doporučuji především bavlněné provazy, které se dají zakoupit v každém provaznictví nebo železářství. Ano, i tak banální záležitost, jakou je prádelní šňůra, má několik variant - bývají často pletené a s přídavkem silonu nebo jiné umělé hmoty. My však jednoznačně žádejme šňůru hladkou. A proč bavlněnou? Protože čistá bavlna je plně ohebná a tolik se nepronáší a nepruží, jako provazy s příměsí umělých hmot. Především však každá přísada umělé hmoty v provaze způsobuje při tření vyšší teplotu než provazy přírodní. Čím větší je poměr umělé hmoty v provazu, tím dřív se provaz při tření zahřívá a při styku s kůží může snadno dojít k popáleninám. Nehojí se o nic lépe než jiný častý pracovní úraz - odřeniny. Ty si můžeme svou neopatrností snadno způsobit například o koberec.

Před prvním použitím doporučuji provaz vyprat a vytáhnout, stejně jako se vytahují prostěradla. I to má svůj účel - jednou vytažený provaz, už se více nevytahuje, a tak se nemůže stát, že by svázaná osoba nečekaně získala nežádoucí volnost.

Konce provazů doporučuji ukončit omotáním prostřednictvím izolepy aby se konce netřepily. K tomuto účelu se dá použít i prostý uzel, ten však při protahování oky způsobuje problémy.

Co se týká síly provazů, řetězů či kožených řemenů, záleží na volbě každého jednotlivce. Pro začátek je však dobré vědět, že síla (průměr) provazu nebo pásku by měla být do 1,5 cm. Jenom takové provazy jsou plně ohebné a dobře se s nimi dělají různé obrazce.

S provazy silnějšími než doporučených 1,5 cm se složitěji dělají některé uzly, ale i některé techniky vázání. Navíc kvůli jejich rozměrům dochází v okách pout nebo na těle ke zhuštění. Tím se připravíme o zamýšlený estetický zážitek a někdy dojde i k problému jak zakončit celý úvaz. Proto doporučuji při prvních vázáních používat provazy tenčích než 1,5 cm a postupně, jak se bude vaše technika zlepšovat, můžete doplňovat svou zásobu o provazy silnější. Sami však uvidíte, že jich nebude mnoho.

Výhoda slabších provazů spočívá, kvůli zmiňovaným obrazcům, v menší ploše, kterou se těla dotýkají. Pokud by však člověk chtěl takový "špagátek" použít na zavěšení nebo i jen zvednutí vázané osoby, záhy zjistí, že jeho nosnost je do cca 30 kg, u méně ohebných provazů s jádrem pak do cca 50 kg. Navíc se tyto tenké provazy na citlivých tělesných partiích namísto žádoucího tahu bolestivě zařezávají.

U kožených řemenů platí to samé jako u provazů. Kůže pásku by se neměla překrucovat a měla by být pevná, tedy řemen by měl být z husté kůže.

Obdobné je to s řetězy. Jejich oka by měla být spíše drobná. Takové řetězy jsou ohebnější a dají se lépe obtočit kolem těla.

Také zde si dovolím upozornit na skutečnost, že stahování řetězem je bolestivé, a to především v oblasti pohlavních orgánů a na žebrech. Z tohoto důvodu se řetězová bondage používá velice málo.

Kožené pytle a korzety prožívají v poslední době svou renesanci. Jejich značnými výhodami je jednoduchá manipulace, tedy rychlost, a velkou kvalita těchto pomůcek. Jaksi však omezují ten zvláštní prožitek vázání, a proto se používají pouze jako doplněk vlastní bondage.

Zvláštní postavení v těchto pomůckách mají pouta a obojky, které jsou velice vhodným doplňkem provazů a při vlastní bondage jsou šikovnými pomocníky. Jejich největší výhodou oproti provazu je, že zůstanou utažené přesně tak, jak potřebujete. To se o provazech říci nedá - jejich materiál neustále "pracuje", a proto se intenzita stažení mění. Pouta a obojky jsou také vhodné při zdravotních problémech, zejména na zápěstích, kde se provazy velice často zařezávají. Doporučuji používat pouta kožená, a to zejména v místech, která jsou při bondage vystavena velkému tahu nebo tlaku (viz poznámky o vázání). Výhody obojků jsou stejné - v případě problému je možné vázanou osobu z nich rychle osvobodit, a předejít tak poškození zdraví.

Všechny prodávané obojky a pouta však trpí několika konstrukčními vadami. Proto pokud si kupujete pouta již hotová, doporučuji zakoupit ta dražší. Vyhnete se tak vadám, jimiž chronicky trpí pouta levnější. Jednu vadu ale mají všechna pouta společnou a kdybyste platili, kolik chtěli, velmi pravděpodobně se jí nevyhnete - úvazové spony pout totiž nejsou svařeny. To představuje velký problém zejména při závěsných polohách, kdy se začnou tyto spony rozevírat a nastává velké nebezpečí, že vám svazovaná osoba upadne. Proto doporučuji, abyste po každém úvazu spoj zkontrolovali. Zručnější jedinci si tento spoj mohou sami svařit. Další konstrukční chybou, která ovšem u vyšších cenových kategorií mizí, je skutečnost, že se přezky, jimiž se pouta uzavírají, rády vytrhávají z nýtů. Proto je lepší pojistit takovou přezku několika nýty současně. Vyhýbat byste se měly těm poutům, která mají přezku uzamykatelnou, neboť u nich dochází k mechanickým poruchám, jejichž důsledkem bývá velmi bolestivé stažení pout.

U obojků jsou nebezpečí obdobná. Zručným domácím kutilům proto doporučuji, aby se spoléhali jen na sebe a vhodná pouta či obojek si vyrobili sami.

K tomuto textu jsem chtěl přiložit některé fotografie z mých vázání, ale raději vás odkáži na www.carodejka.com, kde jsou některé velmi zajímavé. Hledat můžete také na www.bdsmklub.com. Na Internetu jsou k nahlédnutí i další snímky. Na několika z nich můžete vidět zdařilé japonské úvazy, které jsou velmi technicky složité a časově náročné, jelikož jejich součástí jsou různá nepřirozená ohnutí končetin, prohnutí trupu či zejména závěsy, jimiž jsou Japonci přímo posedlí.

Začátečníkům však doporučuji velice jednoduchá vázání, která najdete zobrazena v Medvědově jeskyni na stránce www.bdsmklub.com. Tato klubová stránka se stále zdokonaluje, takže časem budou tyto fotografie se základními vázacími prvky i na mé stránce, která k této adrese patří.

Pro první vázání jsou vhodná následující vázání:

Provaz přeložíme na půl a položíme na partnerovo tělo tak, aby přelomená část provazu byla na hrudní kosti nad prsy. Volný konec provazu protáhneme a obdobně obtočíme provaz okolo trupu tak, že volný konec protáhneme na spuštěném svislém provazu. Zde uděláme uzel a pak volný konec spustíme dolů prostředkem trupu. Mezi pupkem a prvním uzlíkem provedeme další uzel a pak ještě jeden nad ohanbím partnera. Pokud vážeme ženu, rozměříme další uzlík tak, aby po položení provazu tlačil na poštěváček. Konce provazu pak protáhneme rozkrokem a uděláme uzel v místě pánevní jamky. U mužů. uvážeme další uzlík tak, aby sedl těsně nad horní část penisu a další nastavíme tak, aby dosedl do rozkroku za varlata. Další uzlík by měl být, stejně jako u žen, uvázán v pánevní jamce. Volné konce provazů pak vedeme samostatně vždy doprostřed oka, které bylo vytvořeno uzlíky, tedy mezi penisem a ohanbím (u žen ohanbím a poštěváčkem), a zpět na záda, kde provazy jen překřížíme a provlékneme okem mezi ohanbím a pupkem. Takto pokračujeme i dalšími dvěma oky. Konce provazů pak protáhneme horní smyčkou, kde je ukončíme.

Pokud použijeme mechanických pout, tak na oboje končetiny. Pomocí provazu pak stáhneme ruce dozadu a následně partnerovi poručíme, aby si klek. Provazem stáhneme kotníky k sobě. Za oka v poutech na rukou protáhneme volné konce provazů a partnera stáhneme směrem dozadu. Možné je partnera položit a ohnout jeho dolní končetiny v kolenou, čímž jej dostaneme do polohy zvané "kozelec".

Pokud nepoužijeme mechanických pout, musíme je nahradit provazem, jímž vytvoříme náročné vázání zvané právě "pouta". Toto vázání by mělo být sice pevné, ale zároveň volné natolik, aby zápěstími mohla prudit krev.

Velice jednoduché pouta jsou tato: Opět provaz přeložíme na půl a obtočíme jej okolo jednoho zápěstí. Volné konce provazu protáhneme jeho zalomením, a to hned dvakrát. Poprvé právě zlomením a podruhé každou volnou část přes spodní provaz do očka. Tím, že uzel takto podvážeme, dosáhneme stálosti jeho utažení. Potom vedeme volné konce provazu na protější ruku a několikrát, dvojitým provazem omotáme obě zápěstí, a to tak, že nejdřív vedeme provaz nahoru na zápěstí, kde jej omotáme a pak spodem na vrch druhého zápěstí. Provedeme tak 5 až 8 otáček na obou zápěstích, uprostřed spojených rukou uděláme uzlík a každý konec provazu ohneme o 90°. Překřížené provazy stahující zápěstí omotáme jednotlivými konci provazu ještě asi 3x až 4x. Následně uděláme uzel, nejlépe ambulantní. Jeho návod najdete v každé učebnici první pomoci. Stejná pouta lze udělat i na nohou.

Některé návody na vázání jsou umístěna na www.bdsmklub.com v Medvědově doupěti, časem budou i na www.carodejka.com.

Vaše případné dotazy na cokoli, co se bondage týče, rád zodpovím, pokud mi je napíšete na mou e-mailovou adresu [email protected]. Pokud si to váš ohlas vyžádá, pak ty z dotazů, které budu považovat za přínosné, uveřejním i s odpověďmi na stránkách, které právě čtete.

Důležitá bezpečnostní a jiná opatření.

Podobně jako u většiny lidských činností, ani při bondage se nevyhneme větším či menším úrazům. Proto Vás opakovaně upozorňuji, abyste bezpečnosti věnovali zvýšenou pozornost.

Důležitá je opatrnost při stahování provazů na těle. Než si osvojíte různé charakteristiky chování partnerova těla natolik, abyste mu jistými kroky zprostředkovali zamýšlenou rozkoš, vždy si během vázání povídejte a citlivým způsobem od partnera požadujte, aby vám při jednotlivých krocích v průběhu vázání sděloval, nakolik je mu provedený úvaz "pohodlný". Pokud se v daném úvazu nebude cítit dobře, úvaz povolte a vzájemnou konzultací zjistěte, v čem je chyba. Přestože se občas zdá, že provaz či uzel nastaven vyhovujícím způsobem, může se dotýkat některého nervového místa, na němž působí bolest. V takovém případě je veškeré svazování k ničemu, neboť i kdyby partner svou pozornost na tuto bolest vědomě nezaměřoval, zcela jistě jej bude rozptylovat a odvádět od pocitů, jímž se mohl nebo měl zcela oddat.

Opatrní buďte zejména v oblasti krku nebo na končetinách kolem tepen. Může se totiž stát, že úvazy, které na těchto místech provedete sice budou citlivé, ale vlivem následujících úvazů se budou postupně stahovat a to je velmi nebezpečné. Takto můžete neblaze působit i na jiné důležité orgány nebo tělesné partie, které by vyššímu tlaku neměly být vystaveny. Pokud zaškrtíte tepnu, dojde k omezení toku krve do prostoru za provazem a násled-nému odkrvení, při dlouhodobém zaškrcení dokonce i k odumírání tkáně a poté celého místa! Tomu snadno předejdete právě tím, že během vázání budete s partnerem jeho tělesné pocity konzultovat.

Nemám samozřejmě v úmyslu vás odrazovat od používání vaší vlastní invence během vázání - fantazie a kreativita jsou při bondage velmi důležité! -, ale doporučuji vám, abyste se zpočátku o vázání pokoušeli s velkou opatrností. Můžete také vyhledat zkušenější pár či jednotlivce, kteří bondage již ovládají a svým méně zkušenějším kolegům jistě rádi pomohou.

Rady tohoto charakteru seženete například na těchto serverech: www.bdsm.cz, www.bdsmklub.com, www.carodejka.com a www.x-ko.cz , v místnosti mučírna nebo na mojí e-mailové adrese, která je uvedena výše.

Na eskalátorech se přidržujte pohyblivých madel.

Prvním a alespoň zpočátku nevyhnutelným problémem jsou nejrůznější odřeniny a spáleniny kůže obou partnerů, především však na těle partnera svazovaného. Při samotné bondage proto postupujete vždy pomalu! Času je dost a nikdo vás nehoní. Kromě bezpečnosti je značnou výhodou pomalého postupu skutečnost, že s časem stráveným v úvazu vzrušení svazovaného partnera roste. Na to nikdy nezapomínejte. Pokud přesto dojde k popáleninám, postižené místo potřete mastí proti spáleninám, tedy framykoinem nebo jinou mastí, která urychluje léčení spálenin. Větší rány nechejte přes noc přístupné vzduchu a přes den je zakryjte náplastí nebo je ovažte gázou. Předtím je však nezapomeňte znovu potřít mastí.

Věřte, že když se to umí, je bondage relativně bezproblémová záležitost bez zdravotních důsledků. Než se do takového stadia dostanete, pravděpodobně narazíte ještě na jiné dva problémy.

První z nich nastává při svazování do kozelce, kdy se horní i dolní končetiny mohou dostat do polohy, která byla až dosud pro tělo nezvyklá. V takových případech dochází k různým výronům a nataženinám svalů, a to zejména svalů velkých na pažích a nohou. Tomu můžete nejlépe předejít sportováním anebo alespoň cvičeními, které má na uvolňování těchto svalů vliv. Pokud při bondage k takovému natažení svalu dojde, je třeba postiženou osobu ihned rozvázat a sval rozmasírovat. Poté na něj přikládejte studené obklady. Jestliže by bolest nepřestávala, vyhledejte lékaře, z nichž vám vřele doporučuji především ty, kteří patří mezi vaše důvěrné přátele. Takovým totiž můžete svěřit i pravou příčinu vašeho poranění. Před cizími lidmi, byť by vykazovali sebepatrnější stopy lékařské erudice, je lepší se o svých nestandartních koníčcích nezmiňovat. Na druhou stranu právě zamlčením pravé příčiny úrazu se vystavujete riziku dlouhodobých zdravotních problémů. Vyberte si.

Stejně tak postupujte v případě různých výronů, u kterých však používejte obklady z octanu hlinitého. Ten koupíte v každé lékárně. Výron zafixujte pomocí pružného obinadla.

Koho teď napadlo, že fixování pružným obinadlem, je vlastně nejjednodušší příklad léčebné bondage, může si napsat bod.

Druhým zásadním problémem při bondage je omdlení svazovaného partnera. Chcete-li se takovým potížím vyhnout, je nezbytně nutné, abyste vázání prováděli nejdříve dvě hodiny po jakékoli námaze a alespoň hodinu po pobytu v mrazivém nebo naopak teplém podnebí!

Vázání provádějte v místnosti s teplotou okolo 20 až 23 °C.

Svazovaná osoba by měla po skončení samotného aktu vypít alespoň půl litru tekutin (doporučuji teplý, nejlépe slazený čaj, slabou kávu bez kofeinu, případně slazené limonády v pokojové teplotě) a minimálně 20 až 30 minut zůstat v klidu, nejlépe ležet zabalená do deky. Během tohoto nezbytného odpočinku dojde ke srovnání tlaků a kvality krve, tedy procenta kyslíku v krvi, a rychlost jejího proudění se dostane na standardní úroveň.

Pokud během svazování nebo i po něm dojde ke zkolabování je nutno postiženou osobu ihned položit na záda, zjistit, zda není zapadlý jazyk, na čelo, a do prostoru srdce položit mokrý studený ručník a nohy umístit do výše (třeba na židli), aby krev natekla zpět do mozku. Případně je dobré dát čichnout čpavku. Osobu zabalte do deky a podávejte jí tekutiny.

Jeden striktní zákaz si zde přeci jen neodpustím - alkohol do této hry nepatří. Prožitek pod vlivem alkoholu bývá jiný, především zpomalený, těžko srozumitelný, a tedy neplno-hodnotný. Asi jako při klasickém milování. Rovněž minimálně devadesát minut po svazování se jeho konzumaci vyhněte, neboť krevní řečiště - díky zahuštění krve bez kyslíku s vyšším obsahem cukru a hlavně adrenalinu - nemůže alkohol odbourávat.

Po skončení vázání by svazovaný opět zhruba dvě hodiny neměl vykonávat namáhavou činnost. Zcela vyloučeno je řízení motorových vozidel a vůbec jakákoli činnost vyžadující zvýšenou pozornost! To si zapište za uši! V průběhu bondage totiž dochází ke změnám v krevním řečišti a důsledkem toho je únava, ospalost a křeče v prstech zejména dolních končetin. Po vázání navíc v krvi koluje až čtyřnásobná dávka adrenalinu, který významně omezuje rychlost a kvalitu rozhodování.

Právo na vazbu?

Další, trochu odtažité úskalí je v právním postavení. Podle českých zákonů je každý člověk svobodný a nedotknutelný. Proto každé omezení jeho pohybu a svobody je možné pouze na základě zákona.

Dále upozorňuji na ustanovení trestního zákona o ohrožování mravnosti, a to u osob mladších 15 let, a také na ustanovení o omezování osobní svobody.

Proto především začátečníkům doporučuji, aby si vždy zajistili jasný souhlas partnera a ujistili se o jeho vědomí, že tuto činnost provádí dobrovolně.

Vzhledem k ustanovení a chápaní § 247 trestního zákona, týkající se znásilnění, vás upozorňuji, že pokud budete svazování provádět na vlastní zákonné manželce bez jejího souhlasu, můžete se dostat do značných problémů. Vypadá to možná úsměvně, ale není dobré si s tím zahrávat, neboť novela z 90. let minulého století umožňuje ženám (ale i mužům) podat trestní oznámení na spáchání takového činu, nebo činů podobných, týkajících se domácího násilí.

Pro zajímavost uvádím, že pokud nemáte zvláštní prostor, který by byl pro praktikování bondage speciálně vybavený, bude lepší, když zůstanete se svými provazy doma. Někteří jedinci si však libují ve svazování na veřejnosti. Nakonec, proč ne, že? I zde však je právní problém, a proto pokud se omezíte na domácí, případně klubové akce nebo na prostory vyhrazené zvlášť pro tyto hry (i třeba veřejné), nemusíte se dostat do rozporu se zákonem.

Co tomu řeknou sousedi?!

Věřte, že lidé zabývající se kouzlem bondage a jiných praktik nejsou o nic úchylnější, než např. rybáři, modeláři, zahrádkáři apod. Podobně jako zmíněné koníčky je totiž i bondage především prostředkem k naplňování své fantazie, touhy a potřeby, jen zkrátka v méně obvyklém oboru.

Vzhledem k šíři znalostí, které jedinci provádějící bondage pro svou činnost nezbytně potřebují, je možné říci, že jejich prospěšnost společnosti je dosti vysoká. Člověk praktikující bondage samozřejmě nemusí nutně být vysokoškolsky vzdělán, ale podle některých zjištění vykazují tito lidé vyšší inteligenci a bývají všestrannější a vzdělanější.

Nějaké agresivní opilecké přivazování manželky k radiátoru topení samozřejmě nemá s uměním bondage nic společného! Takové jednání, o němž se můžeme dočíst v tisku v rubrice Černá kronika, přímo odsuzuji. Bohužel tací jedinci kazí dobré a počestné jméno kráse, již bondage představuje.

Všechno nejlepší.

Přeji vám, abyste při praktikování této neobyčejně zajímavé techniky pro sebe objevili jejího kouzlo a jeho prostřednictvím dosáhli i vyššího poznání sebe sama. Ostatním, kteří bondage neokusí, pak přeji, aby své vázací spoluobčany neodsuzovali. Třebaže jsme zřejmě menšinou, i my jsme součástí společnosti a rozhodně neubližujeme druhým, jak by se při povrchním pohledu někomu snad mohlo zdát. Mnohým naopak pomáháme nalézt cestu k překonání sexuálních problémů a k naplnění jejich snů. A to je přeci krásné, ne?

Štír

(c) www.carodejka.com - autorské právo

(c) sepsal pro veřejnost: Pán ze Štíru

(c) korekturu provedl: Sluha 99

...::: Tip pro Vás: Lechtací peří - červené :::...
Sexshop Sexujte.cz